|
|
"To, co mi vyjde naproti z vrat mého domu." Jiftách a jeho slib v pohledu židovských a křesťanských interpretací
Baudiš, Adam ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Prudký, Martin (oponent)
"To, co mi vyjde naproti z vrat mého domu." Jiftách a jeho slib v pohledu židovských a křesťanských interpretací Mgr. Adam Baudiš Abstrakt Tématem práce je příběh soudce Jiftácha nacházející se v Sd 10:6-12:7 a jeho interpretacemi. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části. První část se zabývá příběhem Jiftácha v Bibli a primárně z pohledu biblistiky. Druhá kapitola je zaměřena na výzkum rabínské literatury k tomuto tématu a třetí kapitola zasazuje celý příběh do kontextu Předního Východu a dalších textů Tanachu, které se týkají lidské oběti. Čtvrtá kapitola se pak věnuje historickému přehledu biblických komentářů a v nich obsažených interpretačních přístupů. Jako hlavní rozdíly v přístupu judaismu a křesťanství k tomuto biblickému místu se ukázaly především hodnocení Jiftácha jako postavy, zaměření komentářů a celkové vyznění komentáře. Naopak se ve valné většině shodují v příklonu k obětní interpretaci. Tyto rozdíly přímo vycházejí z principiálně rozdílných zaměření obou těchto náboženství a jejich přístupu k biblickému textu.
|
|
|
Současný izraelský román v podání Jehudit Kacir
Doležalová, Šárka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením vývoje současné izraelské novelistiky, jenž je demonstrován na srovnání dvou románů Jehudit Kacir, Le-Matisse ješ et ha-šemeš ba-beten (Matisse má v břiše slunce, 1995) a Hžne anž matchžla (Zde začínám, 2003). Nejprve je nastíněna obecná periodizace moderní hebrejské literatury. Hlouběji se analyzuje tematický a koncepční vývoj současného izraelského románu během posledních tří dekád a izraelská novelistika představená tvorbou ženských autorek. Posléze práce předkládá základní biografické údaje o Jehudit Kacir, přehled jejího díla a stručnou charakteristiku tří z jejích knih, z nichž pak vycházejí analýzy následujících kapitol: souboru novel Sogrim et ha-jam (Zavírají moře, 1990) a dvou výše zmíněných románů. Zvláštní pozornost je zde věnována především reflexi těchto knih soudobou izraelskou literární kritikou.
|
|
|
Bagdádští Židé v asijské diaspoře: působení rodiny Sassoonů v Bombaji
Sehnalová, Anna ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá nejvlivnější rodinou ze skupiny Bagdádských Židů přišlých do Bombaje ve čtvrtině 19. století, rodinou Sassoonů. Cílem práce je mapovat její působení ve městě - uvnitř židovské komunity, mezi britskými kolonizátory i ve většinové společnosti; a především její celkový vliv na rozvoj samotného města, jakož i jeho obchodu a průmyslu. Práce se soustředí také na proměnu identity a postupnou sekularizaci komunity, i na její vztah k dalším menšinám. Téma je zasazeno do kontextu diaspory Bagdádských Židů v Asii. Práce vychází z existujících zdrojů a z osobní návštěvy Bombaje. Časově je vymezena příchodem skupiny a počátkem 20. století, kdy rodina Sassoonů z Indie odešla.
|
|
|
Pojetí postu v judaismu
Valová, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Cílem této práce je popsat fenomén postu v judaismu, tedy jaké jsou jeho formy, jaký je mu přikládán význam a jaké postoje může vyjadřovat, jak je v židovské tradici reflektován a jak důležitou roli v náboženském životě hraje. Dále se pokusím zachytit jeho proměny a postupný vývoj, a to v časovém úseku od biblických dob, kdy máme první rozsáhlý literární pramen, v po biblickém a talmudickém období a dále ve stěžejním díle rabínského judaismu Šulchan aruch. Okrajově přihlížím také k názorům středověkého učence Moše ben Majmona (Maimonida). Mým záměrem je také zařadit fenomén postu v judaismu do širšího kontextu asketického úsilí, se kterým se setkáváme v různých náboženských systémech. Dále chci posoudit, zda vůbec a do jaké míry lze v daném období vysledovat asketické rysy v judaismu, případně jaké místo v něm zaujímají. Z důvodu rozsahu práce se nebudu podrobně zabývat různými menšími skupinami a proudy uvnitř judaismu, které jsou ovšem pro celkové pochopení tématu důležité, proto je nelze zcela opomenout. Téma, kterému se zde budu věnovat, není příliš systematicky zpracováno, nacházíme k němu pouze nemnohé zmínky, proto jsem se rozhodla se jím zabývat soustavněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Historický midraš Sefer Josipon (10. století). Literárněhistorická analýza textu
Křížová, Magdalena ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o době a kontextu vzniku významného historiografického díla středověku, takzvané knihy Josipon. Rozdělena je do tří hlavních částí: v první z nich se zabýváme kritickým srovnáním jednotlivých hypotéz o genezi díla, druhá část se týká interpretace tohoto textu z pohledu dějin židovské literatury a konečně třetí oddíl obsahuje komentovaný překlad tří úryvků, na němž jsou demonstrovány autorovy stylistické a literární postupy a zpúsob nakládání s předlohami. V rámci první části jsme se zabývali nejprve problémem autorství díla a ukázali jsme, že kniha .Josipon nebyla púvodně napsána jako pseudoepigrafní dílo, nýbrž že její tradiční připsání Josephu Flaviovi (zde mylně nazývanému ,.ben Gorion'' kvůli nesprávnému pochopení textu .Josiponovy předlohy) je dílem pozdější tradice a že původní text naopak otevřeně na Flaviovy spisy udkazoval jako na svůj pramen. Nerozřešena však zůstává otázka doby a důvodu tohoto připsání, neboť již zprávy z I O. století hovoří o tomto díle jako o ,,knize Josefa ben Goriona'', což by mohlo být dúkazem toho. že dílo jako celek vzniklo o několik generací dříve, než se obvykle soudí; avšak pravděpodobněji se jedná o zkrácené označení knihy považované za .. překlad'' Josehpova díla. Následně se zaměřujeme na popsání dějin tradice...
|
|
|
Paměti Glikl z Hameln
Polišenská, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato diplomová práce "Paměti Glikl z Hameln" se věnuje životu a dílu Glikl bas Juda Lejb, aškenázské Židovky žijící v letech 1645(?)-1724. První část práce zahrnuje životopis Glikl a charakteristiku dochovaného textu jejích Pamětí. Glikl se narodila v Hamburku a zde prožila značnou část svého života. Ve věku přibližně 13 let byla provdána za Chajima, se kterým prožila dlouhé a šťastné manželství. Porodila 14 dětí, z nichž 12 se dožilo dospělosti. Glikl byla také velmi schopnou obchodnicí s drahokamy i dalším zbožím se široce rozvětvenou sítí obchodních kontaktů a její rodina patřila k aškenázské elitě Hamburku. Po manželově smrti roku 1689 převzala rodinné obchodování a od roku 1691 začala psát své Paměti ) ). Roku 1700 se podruhé provdala, opustila Hamburk a odešla za manželem Hiršem Levym do francouzských Met. O dva roky později Hirš Levy zbankrotoval a manželé přišli o všechno. V roce 1710 Glikl podruhé ovdověla. Zemřela v Metách ve věku asi 78 let. Paměti Glikl byly napsány v několika etapách v letech 1691-1719 a byly určeny jen pro členy rodiny, ne pro veřejnost. Originál rukopisu Pamětí se bohužel do současnosti nedochoval, dochoval se však jejich opis, který pořídil Moše Hamel, nejmladší syn Glikl. Je známo, že existovala ještě jedna verze opisu Pamětí, tato je však již také ztracena. Paměti byly...
|
host ::
RSS.