Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 283 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sklárna Moser ve 20. století
Lagronová, Isabel ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je sklárna Moser a její období od vrcholu její tvorby, jež dosáhla na počátku 20. století, kdy vztahy s Rakousko-Uherskem přinesly sklárně celosvětový ohlas, který přetrvává do současnosti. Konkrétně se vymezuje na období 20. století, kdy pojednává o technikách, zpracování, kolekcích a největších událostech spojené se sklárnou Moser v tomto období. V první části textu je zmíněn obecný, historický vývoj sklářského průmyslu na českém území, který je nutné zmínit s ohledem na Velkou průmyslovou revoluci, díky které došlo k vzestupu průmyslu, v tomto případě i sklářského a kdy začal nezastavitelný rozvoj technologii ve sklářském odvětví. Další část práce je věnovaná již konkrétně sklárně Moser, kde je popsán její vznik a způsob zpracování sklářských výrobků, na jejímž základě se posléze vyvíjelo celkové zaměření sklárny. Hlavní část textu je věnovaná době 20. století, kdy došlo k mnoha událostem, na jejichž základě se rozvíjely nové postupy při zpracování skla touto sklárnou a kdy byly vytvořené kolekce výrobků, prezentovány na nejprestižnějších výstavách, či vytvořené pro konkrétní objednavatele. Práce si klade za cíl reflektovat způsob tvorby sklárny Moser do historického kontextu doby a poukazuje na změnu techniky zpracování, které se odvíjelo na základě historických událostí...
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
Jan Steklík jako výtvarník a zakladatel Křižovnické školy
Jiroušková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá Janem Steklíkem a s ním spojenou Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu. V úvodu je představena politická situace a výtvarné umění během normalizace, dále seznamuji se vznikem a historií Křižovnické školy. Představím její nejvýznamnější členy, jako byl Karel Nepraš, Zbyšek Sion, Eugen Brikcius nebo Helena Wilsonová. Nejsou vynechány ani jejich nejzásadnější společné akce. Druhá část práce se pak věnuje samotnému Steklíkovi. Zprvu je představen jeho životopis, kde je shrnut jeho život od dětství, přes studia, až po jeho poslední výstavy. Poté se soustřeďuji na jeho úlohu v rámci Křižovnické školy a poslední část je věnována Steklíkově výtvarné činnosti. Jsou zde představeny jeho začátky, kresby, land-artové projekty a v neposlední řadě i výstavy. Cílem této práce je představení osobnosti Jana Steklíka nejen jako výtvarníka, ale i jako člověka, který vnesl humor do šedé socialistické společnosti.
Ve stínu švédských dělových koulí nad Prahou v roce 1648 - proměna historického narativu napříč staletími
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Třicetiletá válka (1618-1648) se stala globálním konfliktem, do něhož byly postupně vtaženy téměř všechny země Evropy. Důvodem k rozpoutání války nebyla pouze komplikovaná náboženská situace způsobená štěpící se římskou církví, kdy proti sobě stanuly strany protestantské unie a katolické ligy, ale také konflikty politické a ekonomické. Politické důvody lze charakterizovat expanzí Habsburků do okolních zemí, pomocí které se snažili vydobýt politické a přednostní postavení a nadvládu v Evropě. Cílem diplomové práce není rekonstrukce historických událostí doby třicetileté války, ale její historický narativ a jeho proměny napříč staletími. Výchozím bodem práce je rok 1648, kdy došlo k posledním bojům třicetileté války při švédském obležení Prahy. Z Prahy se na dobu několika měsíců stala téměř obranná pevnost, která po dlouhý čas vzdorovala švédským protestantským vojskům. Tato událost se odrazila v zobrazení národních dějin hned dvojím způsobem: jednak hrdinným vzdorem Pražanů vůči nepřátelské armádě, v druhém případě definitivní porážkou nadějí původně utrakvistické a protestanské části české společnosti na restituci poměrů před bitvou na Bílé hoře.
"My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské.
Syslová, Anna ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tématem práce "My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské bude život desátého pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, jehož episkopát ohraničují roky 1592 až 1606. Arcibiskup Zbyněk Berka pocházel z rozrodu staročeského rodu Ronovců, z katolicky orientované větve Berků z Dubé a Lipé, a na svatovojtěšském stolci seděl v pohnutých letech - ve druhé polovině vlády císaře Rudolfa II. Během svého episkopátu tak zažil střídající se sílící vládu nekatolíků s politickým obratem spojeným se vzestupem nové generace katolicky odchovaných pánů na konci 90. let 16. století. Sám Zbyněk byl horlivým zastáncem rekatolizačního programu, v rámci kterého mimo jiné roku 1605 do Prahy svolal diecézní synodu, která představovala reakci na reformy tridentského koncilu a jejich zavádění na našem území. Ještě téhož roku sepsal dílo Synodus archidioecesana Pragensis reflektující synodní ustanovení. Práce se bude snažit o reflektování české konfesní problematiky spojené s fungováním znovu obsazeného pražského arcibiskupství jakožto jednoho z vůdčích nástrojů rekatolizačního programu a především osobním arcibiskupovým plánem pro postup proti...
Barokní život v dobových grafických listech
Sitař, Eduard ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tato diplomové práce přibližuje život našich předků v období baroka, tak jak o něm podávají svědectví dochované grafické listy barokních mistrů. Uvedené je prezentováno na vybraných ukázkách dobových uměleckých děl, která jsou zařazeny do jednotlivých kapitol, tak aby vhodně dokumentovala zvolené téma konkrétního oddílu. V úvodní části se práce věnuje vývoji grafických technik, jejich charakteristickým rysům, aby v dalším textu mohly být správně interpretovány ve vztahu k jednotlivým popisovaným listům. Je zde připomenuta i důležitá úloha sběratelství, díky kterému se dochoval dostatek materiálu ve zkoumání. V dalších kapitolách jsou pak listy prezentovány dle vybraných lidských činností, jak barokní člověk vnímal prostor, jeho život v každodenních všednostech, ale i jeho vztah k válce. Samostatná kapitola je rovněž věnována dílům věnujícím se dobovým náboženským otázkám. Závěrečná kapitola pak doplňuje celek o zajímavosti z jednotlivých zvolených okruhů a přináší také doplňující informace k technickým pomůckám, bez kterých by dokonalé grafické listy vznikaly velmi obtížně.
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
Smrt cara Mikuláše II. a její odraz v soudobém českém prostředí
Nováková, Veronika Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce Smrt cara Mikuláše II. a její odraz v soudobém českém prostředí je vytvořit ucelený obraz smrti rodiny posledního ruského cara a jejího promítnutí v tehdejším Československu. Text chronologicky líčí život a vládu Mikuláše II., ale s podrobnějším zaměřením na vraždu všech rodinných příslušníků v červenci 1918. Poslední chvíle carského režimu a jejího panovníka uvádí do kontextu se soudobým českým prostředím. Reflektuje odraz carovy smrti a nástupu nového režimu v českých tiscích, kulturním i politickém životě.
Každodenní život ve Slaném kolem roku 1600
Hlušičková, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skřivanová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se zabývá každodenním životem na přelomu 16. a 17. století v královském městě Slaný ve středních Čechách. Vypráví o pohnuté historii města od jeho pravěkých počátků až po současnost. Těžištěm práce je čtvrtá a pátá kapitola. Čtvrtá kapitola pojednává o typech kriminálních deliktů a trestech, které se za ně udělovaly. Patří sem delikty proti životu a zdraví, proti majetku, proti cti a proti mravnosti. V této části práce se dozvídáme i informace o nečestných povoláních. Pátá kapitola popisuje každodenní starosti tehdejších lidí - potřebu někam patřit, starosti o obživu, ale i finanční záležitosti. Celý text uzavírá humorná příhoda, která se stala v roce 1604.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 283 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.