|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
Sebepojetí intelektově nadaných žáků 2. stupně ZŠ a víceletého gymnázia
Čížková, Kristýna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jak se liší struktura sebepojetí specifické žákovské populace - nadaných žáků navštěvujících druhý stupeň běžné ZŠ a víceleté gymnázium. V teoretické části nejdříve krátce vysvětluji termíny sebepojetí a nadání, místo věnuji současnému pohledu na různé aspekty sebepojetí nadaných žáků dle autorů věnujících se tomuto tématu. Empirická část pak obsahuje design výzkumu, analýzu a interpretaci dat. Nadané žáky (studenty) jsem si pro účely práce vymezila jako úspěšné řešitele olympiád v biologii a zeměpisu ve Středočeském kraji umístěné do 10. místa. Vytvořenému vzorku 19 nadaných žáků a studentů jsem zadala dotazník se 4 otázkami, na které žáci volně odpovídali. Analýzou jejich odpovědí jsem např. zjistila, že u obou skupin žáků je častou osobnostní vlastností cílevědomost, nadaní studenti gymnázií jsou více motivováni svým kladným vztahem ke konkrétnímu učivu a nadaní žáci základních škol více zdůrazňují svou sociální pozici ve třídním kolektivu. Zjištěná data jsem interpretovala a konfrontovala k poznatkům uváděným v odborné literatuře o sebepojetí nadaných žáků.
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
| |
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
Sebepojetí intelektově nadaných žáků 2. stupně ZŠ a víceletého gymnázia
Čížková, Kristýna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jak se liší struktura sebepojetí specifické žákovské populace - nadaných žáků navštěvujících druhý stupeň běžné ZŠ a víceleté gymnázium. V teoretické části nejdříve krátce vysvětluji termíny sebepojetí a nadání, místo věnuji současnému pohledu na různé aspekty sebepojetí nadaných žáků dle autorů věnujících se tomuto tématu. Empirická část pak obsahuje design výzkumu, analýzu a interpretaci dat. Nadané žáky (studenty) jsem si pro účely práce vymezila jako úspěšné řešitele olympiád v biologii a zeměpisu ve Středočeském kraji umístěné do 10. místa. Vytvořenému vzorku 19 nadaných žáků a studentů jsem zadala dotazník se 4 otázkami, na které žáci volně odpovídali. Analýzou jejich odpovědí jsem např. zjistila, že u obou skupin žáků je častou osobnostní vlastností cílevědomost, nadaní studenti gymnázií jsou více motivováni svým kladným vztahem ke konkrétnímu učivu a nadaní žáci základních škol více zdůrazňují svou sociální pozici ve třídním kolektivu. Zjištěná data jsem interpretovala a konfrontovala k poznatkům uváděným v odborné literatuře o sebepojetí nadaných žáků.
|
| |
| |
| |