|
| |
|
|
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
|
|
|
Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá dosud neprobádanou problematikou Hlučíňanů sloužících v československém zahraničním vojsku na západě. Na příkladu obyvatel Hlučínska rozkrývá okolnosti náboru vojáků Wehrmachtu do československé armády. Pokouší se vystihnout specifika hlučínských účastníků zahraničního odboje a nastínit, jaké pohnutky je mohly vést k rozhodnutí vstoupit do zahraniční armády, jakým způsobem se dotyční prezentovali vyslýchajícím důstojníkům a podobně různé úhly jejich hodnocení ze strany československých důstojníků. Práce si klade za cíl především poukázat na neznámou skutečnost jejich vojenského působení mimo Wehrmacht a objasnit celkový počet a zařazení Hlučíňanů k československým jednotkám. Zamýšlený cíl pomohla objasnit jak kvantitativní analýza založená na seznamu jednotlivých osob, tak řada kvalitativních analýz rozebírajících především odvodní a výslechové listy. Mimo to bylo přihlédnuto k fondům různých vojenských institucí a místní provenience Okresního národního výboru v Hlučíně.
|
|
|
Drogová politika Třetí Říše: ideologie vs. praxe
Staňková, Marie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se věnuje tématu drogové politiky ve Třetí Říši a klade si za cíl zmapovat rozpor, který vznikal v náročných podmínkách druhé světové války mezi oficiální nacistickou ideologií, z níž vycházela i tehdejší legislativa, a praxí v německé armádě a mezi nacistickými pohlaváry. V první části se předkládaná práce věnuje legislativní úpravě týkající se omamných a návykových látek v období Výmarské republiky a následně v období Třetí Říše, včetně několika mezinárodních úmluv závazných pro členské státy Společnosti národů, mezi které patřilo do roku 1933 i Německo. Ve druhé části se práce zaměřuje na vědecké výzkumy v odvětí chemie a farmacie, které probíhaly ve třicátých letech dvacátého století a jejichž výsledkem byly návykové povzbuzující látky. Jejich využitím v ozbrojených složkách německého Wehrmachtu i mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry se potom zabývá třetí část této práce. V závěru poté práce shrnuje rozpor, který v tomto ohledu vznikl v období druhé světové války mezi státotvornou nacistickou ideologií a válečnou praxí.
|
|
| |
|
|
Z nepřátelské do „naší” uniformy. Vojáci wehrmachtu ze Slánska jako dobrovolníci československé zahraniční armády
Maršálek, Zdenko
Studie se zabývá osudy vojáků německé branné moci (Wehrmacht), kteří se stali dobrovolníky československé zahraniční armády v letech druhé světové války. Skutečnost, že na konci války měl každý třetí voják československého vojska na Západě za sebou kratší či delší službu v německé uniformě, neodpovídala propagandisticky utvářenému obrazu zahraničního odboje, a byla proto marginalizována. Barvitost osudů mužů z této skupiny je dokumentovány příkladem čtyř mužů, narozených v tehdejším okrese Slaný mezi roky 1909–1921.
|
|
|
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
|
|
| |
|
|
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
|
|
|
Přijímání vojáků Wehrmachtu do československé zahraniční armády na Západě během 2. světové války
Neminář, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Práce se zabývá přijímáním německých zajatců, bývalých vojáků Wehrmachtu, do československé zahraniční armády na Západě. Na základě studia široké škály pramenů především vojenské provenience ukazuje průběh náboru se všemi jeho proměnami a specifiky typickými pro lokality, kde se odehrával. Práce zároveň hledá odpovědi na otázky stran prověřovací praxe německých zajatců. Do jaké míry se odrazil normativ směrnic do reality náboru, jaké stylizační prostředky zajatci používali a jak byli hodnoceni oficiálními československými místy i prostými důstojníky. Výsledná mozaika by pak měla ukázat, že nábor bývalých německých vojáků byl nevyhnutelnou záležitostí nutnou pro doplňování československé branné moci. Samotné prověřování pak představovalo velmi pečlivý a přísný proces, jehož snahou bylo zamezit vstupu jakýchkoliv potenciálně nebezpečných či nespolehlivých osob, což se až na několik výjimek dařilo.
|
host ::
RSS.