|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
OPTIMALIZACE ANALYTICKÉ METODY VÝPOČTU OPOTŘEBENÍ STAVEBNÍCH OBJEKTŮ
Hlavinková, Vítězslava ; Matějka, Libor (oponent) ; Abraham, Karel (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřuje na problémy související s určováním výše opotřebení (zjištění zbývající technické hodnoty), které jsou v praxi řešeny. Zabývá se přehledem různých používaných metod. Základním předpokladem disertační práce je ucelený přehled o postupu výpočtu a používaných metodách. Tato oblast, stanovení opotřebení nemá s výjimkou cenového předpisu přesně stanovený postup, ani nejsou řešeny okolnosti, za jakých by měla ta které metoda být použita. Různé možné postupy, případně nepřesnosti mohou mít za následek zpochybňování znaleckých posudků např. při soudním řízení. V závěru disertační práce je uvedeno, jaký postup výpočtu opotřebení by pro jaký účel měl být použit a je také navrženo několik alternativních postupů.
|
|
|
Vliv klinické výživy u pacientů vdomově seniorů
Jančarová, Kateřina ; Matejovičová,, Milena (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem suplementace přípravku s omega-3 mastnými kyselinami na kognitivní funkce a krevní obraz klientů v domově seniorů. Cílem práce je prokázat zlepšení kognitivních funkcí a lipidového i glykemického profilu po suplementaci přípravkem. Přípravek byl podáván klientům po dobu 3 měsíců 3xdenně 5 ml. Teoretická část diplomové práce vysvětluje problematiku stárnutí a omega-3 mastných kyselin. V praktické části je vyhodnocena tří měsíční suplementace potravinovým doplňkem. Jsou vyhodnoceny kognitivní testy MMSE a biochemické markery krve. Součástí praktické části je také vyhodnocení jídelního lístku. Je provedena laboratorní analýza suplementu, ve které jsou stanoveny tukové charakteristiky podávaného preparátu a analyzované složení mastných kyselin a vitaminů pomocí plynové a kapalinové chromatografie. Na základě poznatků poslední doby se předpokládalo, že suplementací omega-3 mastných kyselin lze dosáhnout zlepšení kognitivních funkcí seniorů i zlepšení lipidového a glykemického profilu. Zlepšení kognitivních funkcí bylo potvrzeno, zlepšení lipidového profilu však nikoliv. Tato skutečnost mohla být ovlivněna několika faktory, např. nevhodná skladba jídelního lístku, konzumace potravin s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin mimo jídelní lístek, podávaní medikace či celkově krátká doba suplementace vybraného přípravku.
|
|
|
Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory
Němečková, Marta ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání stáří u pečujícího personálu domova pro seniory" se zabývá zmapováním postojů ke stáří napříč týmy pečujících osob v domovech pro seniory a u studentů, kteří se na výkon povolání pracovníka v sociálních službách teprve připravují. Cílem práce je detabuizace problematiky postojů ke stáří u pracovníků v sociálních službách a komparace s postoji ke stáří u studentů pečovatelství. Teoretická část práce vymezuje pečující personál v domově pro seniory, a objasňuje pojmy vnímání a postoje. Dále se věnuje stáří obecně, postavením seniorů ve společnosti a pobytovými službami. V empirické části jsou prezentovány a diskutovány vlastní výsledky kvantitativního výzkumu ve vztahu ke stanoveným hypotézám. Metodou výzkumného šetření je česká verze standardizovaného dotazníku Postoje ke stáří WHOQOL-AAQ, doplněná o dotazník demografických údajů vlastní konstrukce. Dotazník byl distribuován pečujícímu personálu ve dvou pražských domovech pro seniory a v Dívčí škole mezi studenty pečovatelství. Výsledky: Do výzkumu je zahrnuto 112 řádně vyplněných dotazníků. Daty je podpořen s věkem vzrůstající kladný vztah studentů pečovatelství ke stáří, a dále zjištění, že pozitivnější vztah ke stáří mají profesionální pečující oproti studentům pečovatelství. Závěrem jsou zmíněny silné a slabé stránky...
|
|
|
Adaptace u seniorů jako předpoklad úspěšného stárnutí
Doskočilová, Aneta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Úspěšné stárnutí je stále více aktuálním tématem vzhledem k rychle stárnoucí populaci a je tedy klíčové zabývat se tím, jak se staří lidé adaptují na přicházející stáří, a zda se lze na něj nějakým způsobem připravit. Model zvládání životních problémů - Selekce, optimalizace a kompenzace představuje celoživotní adaptační strategii, která právě ve stáří vede k úspěšnému stárnutí. Vedle adaptace mají svůj význam i postoje ke stárnutí a stáří, které mají vliv i na sebepojetí seniora. Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl zmapovat postoje ke stáří a používání modelu zvládání životních problémů u vzorku mladších a starších českých seniorů pomocí dotazníků SOC a AAQ. Výzkum měl také kvalitativní aspekt, který se zaměřoval na zmapování tématu přípravy na stáří a strategií vedoucích k úspěšnému stárnutí. Ukázalo se, že se mladší a starší senioři mezi sebou liší pouze v používání strategie Zvolené selekce, v dalších strategiích nebyl nalezen rozdíl mezi věkovými skupinami. V oblasti postojů se mezi sebou věkové skupiny také nelišily. Z výsledků i vyplývá, že mezi používáním strategie SOC a vlastním postojem ke stáří neexistuje vztah. Senioři doporučují mladým lidem i svým vrstevníkům myslet na své zdraví, udržovat kvalitní vztahy s rodinou a přáteli a věnovat se společenskému životu a svým zálibám....
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Test hodin: normativní studie na české populaci ve stáří
Mazancová, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou normativních studií a jejím cílem je poskytnout normy testu hodin získané na rozsáhlém souboru kognitivně zdravých českých seniorů (N = 501; ve věku 60 až 99 let). Test hodin je běžně užívaným nástrojem pro screening kognitivních funkcí. V diplomové práci jsme pracovali s verzí testu: kresba hodin s předkresleným kruhem zadání času 13.45 při hodnocení ve třech různých skórovacích systémech (Babins, Slater, Whitehead, & Chertkow, 2008; Cohen, Ricci, Kibby, & Edmonds, 2000; Shulman, Pushkar Gold, Cohen, & Zucchero, 1993). Zjistili jsme významný vliv věku a vzdělání, ale nevýznamný vliv pohlaví na výkon v testu hodin ve stáří. Normativní data byla proto sestavena s ohledem na dvě demografické proměnné; tabulky prezentují průměrné výkony, směrodatné odchylky a T-skóry v definovaných subskupinách. Dle výsledků výkon v testu hodin kognitivně zdravých seniorů je negativně ovlivněn věkem za současného přímo úměrného vlivu vzdělání. Navíc je patrné, že s narůstajícím věkem se zvyšuje variabilita výkonu v testu. Naše data mohou sloužit pro efektivnější a standardní interpretaci výkonu v testu hodin ve stáří, a to nejen v klinické praxi, ale také ve výzkumu. Pro vybrané skórovací systémy jsme dále potvrdili dobrou inter-rater reliabilitu mezi třemi hodnotiteli. A v...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.