|
|
Porovnání kvalitativních ukazatelů u sklízecích mlátiček s různou konstrukcí mlátících ústrojí
MRAZÍK, Václav
Tato diplomová práce se zabývá porovnáváním sklízecích mlátiček a jejich konstrukcí mláticího ústrojí. V práci je uvedeno rozdělení sklízecích mlátiček a detailně popsán tangenciální, axiální a hybridní systém výmlatu, kde následně proběhlo měření těchto systémů přímo v terénu. Následně jsou uvedeny získané hodnoty a dané podmínky, které při měření probíhaly. Dále je obsaženo vyhodnocení jednotlivých stanovišť a porovnání kvalitativních ukazatelů, který mají vliv na výkonnost, kvalitu a spotřebu PHM. Závěrem je zhodnocení jednotlivých systémů výmlatu, odpovědění na tázané otázky z metodiky práce a uvedení tohoto výzkumu v prospěšnou praxi.
|
|
|
Mapování pohybu techniky pro sklizeň píce s využitím a bez využití GPS
HLAVNIČKA, Josef
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním pohybu zemědělské techniky při sklizni pícnin. V první části jsou popsány jednotlivé navigační systémy, metody určování polohy, korekce výsledků měření, systémy navádění a základní žací stroje. V druhé části je porovnáváno sečení píce za pomocí navigace. Mezi porovnávané hodnoty patří celkový čas měření, z nějž se počítá výkonnost, či spotřebovaná nafta. Dále jsou počítány úspory za ušetřenou naftu a mzdu obsluhy a návratnost investice do GPS navigace.
|
|
|
Porovnání senážních linek s řezačkami Claas a John Deere
VÁJA, Petr
Tato práce se bude zabývat porovnáním linek pro sklizeň píce na senáž, ve dvou zemědělských podnicích se stejným výrobním zaměřením a shodnou metodu sklizně. Hlavní porovnání bude spočívat ve výkonnosti, spotřebě pohonných hmot a finančních nákladů jednotlivých pracovních operací. Všechny náklady budou přepočteny na 1 tunu hmoty. Z výsledného produktu budou odebrány vzorky a proveden následný rozbor složek.
|
|
|
Porovnání kvality řezanky u samojízdných sklízecích řezaček
HEŘMÁNEK, Aleš
Tato diplomová práce pojednává o technologiích výroby řezanky z různých druhů rostlin pro účely živočišné výroby, nebo energetiky. Jelikož je toto téma velmi obsáhlé a dnešní technologie nabízejí mnoho možností, je práce zaměřena výhradně na jeden konkrétní způsob výroby řezanky. V literárním přehledu jsou k dispozici ucelené informace o historii řezaček a jejich uplatnění v rostlinné výrobě až do současnosti. Velká část je zde věnována přehledu aktuální nabídky, především samojízdných strojů, která je doplněna o popis jednotlivých technických řešení. Metodika obsahuje postup měření a kritéria pro porovnání vybraných strojů John Deere 8300 a New Holland FR 500. Všechny naměřené hodnoty byly získány v roce 2019 a 2020 z nichž jsou pomocí vzorců získány další výsledky. Sklízecí řezačky jsou porovnány z hlediska kvality řezanky, rozdrcení zrn, výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. Posledním kritériem pro porovnání jsou náklady na samotný provoz sklízecích řezaček.
|
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
| |
|
|
Technologie pro produkci brambor
Chrást, Vladimír
Práce řeší přehled o strojních linkách pro pěstování a sklizeň brambor, které se používaly v minulosti a které se používají v současnosti. Popisuje způsoby uskladnění brambor v podniku ZP Ostrov, a. s. a vyhodnocuje poškození brambor při použití různých podložek při dopadu hlíz na ložnou plochu dopravního prostředku. Poškození hlíz je vyhodnocováno v časových intervalech doby uskladnění na bramborárně. Dále se zabývá vyhodnocením poškození brambor při různém procentickém obsahu příměsí polního kamene z různé výšky na podložky. Zhodnocuje i ekonomiku pěstování brambor za poslední čtyři roky.
|
|
|
Rozšíření, pěstování, sklizeň a zpracování moringy v jižní Etiopii
Holešová, Natálie
Bakalářská práce se zaměřuje na rozšíření, pěstování, sklizeň a zpracování stromů z rodu Moringa v jižní Etiopii. Terénní práce byly provedeny v oblasti Státu jižních národů, národností a lidu. V oblasti Chano Dorga (poblíž Arba Minch) byla zjištěna celková biomasa listů vzorníkových stromů různých tlouštěk kmene a v laboratoři byl následně zjištěn obsah vody a sušiny v jednotlivých částech listů. V oblasti Konsa byly lokalizovány a naměřeny mohutné staré stromy. Od místních obyvatel byl zjištěn tradiční způsob pěstování a využití moringových stromů.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů netradičního ovocného druhu - dřínu obecného
Shromáždil, Filip
Diplomová práce se zabývá studiem růstových a sklizňových vlastností u netradičního ovocného druhu – dřínu obecného. Práce v literární části zkoumá původ tohoto keře, rozšíření druhu, nároky, které má na prostředí, růstové vlastnosti a technologii množení. Dále je zde popsáno chemické složení plodů, možnosti využití v potravinářství nebo v zahradnickém odvětví. Na pokusné ploše ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin na ŠZP v Žabčicích byl hodnocen sortiment šesti odrůd dřínu (´Elegantní´, ´Fruchtal´, ´Jolico´, ´Lukjanovský´, ´Vydubecký´ a ´Vyšegorodský´). Na souboru odrůd byly zjištěny termíny fenologických fází, velikost keře a objemu keře, velikost sklizně plodů, a vnější a vnitřní znaky těchto plodů. Vyhodnocovány byly délky a šířky plodů, hmotnosti plodů, podíl pecky plodu, hmotnost pecky, vitamín C, sušina a refraktometrická sušina. Výsledky, získané z měření byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Podle odborné literatury a zjištěných výsledků lze doporučit nejvhodnější odrůdy pro pěstování v našich klimatických podmínkách.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů vybraných odrůd a genotypů dřínu obecného
Nováková, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjištění růstových a sklizňových vlastností a hodnocení fenologických fází souboru dřínu obecného (Cornus mas L.) ve vegetačním období 2016. Práce zahrnuje obecnou část doplněnou o historii, původ a rozšíření druhu, způsoby množení a jeho pěstování. Zabývá se také významem nutričních hodnot plodů, jejich chemickým obsahem. Jsou zde uvedené informace o možnosti využití druhu v okrasném sadovnictví a využití plodů ke zpracování v potravinářském průmyslu. Experimentální část práce probíhala na pokusném a demonstračním pozemku ŠZP v Žabčicích. Hodnoceno bylo pět odrůd dřínu obecného (Fruchtal, Vydubecký, Vyšegorodský, Lukjanovská a Elegantní). Byly pozorovány fenologické fáze odrůd. Dále zde probíhalo měření růstových parametrů (kubatura keře, velikost plodů)a hodnocení sklizňových parametrů (výnos z keře, hmotnost jednotlivých plodů). Také byly hodnoceny pomologické znaky, proběhlo stanovení obsahu vitaminu C a hodnoceny byly též chuťové vlastnosti plodů u jednotlivých odrůd. Celkové výsledky z měření byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Zjištěné hodnoty byly uspořádány do tabulek, grafů a podrobně popsány. Podle zjištěných hodnot, lze podat informace o nejvhodnější odrůdě k pěstování a následném zpracování. Dřín obecný patří mezi ovocný druh, který není v České republice mnoho rozšířený. Díky jeho nenáročnosti při pěstování, odolnosti vůči chorobám a škůdcům a vysokým nutričním hodnotám, by mohl být opět více využit. Dochází k pěstování nových zajímavých odrůd v ovocnictví. Také k vhodnějšímu způsobu pěstování odrůd na kmínku. Tento posun by mohl být přínosný, pro rozšíření tohoto ovocného druhu.
|
host ::
RSS.