|
|
MAPs, proteiny asociované s mikrotubuly v rostlinných buňkách
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
1. Abstrakt a klíčová slova Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur. Jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny, které můžeme zahrnout do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Výzkum MAP a jejich různorodých funkcí se v posledních letech prudce rozvíjí. Některé MAP ovlivňují dynamiku MT, jiné mají spíše strukturní funkci - propojují jednotlivá MT vlákna s rozličnými buněčnými strukturami, jako jsou ostatní MT, proteiny, organely, aktinový cytoskelet či plasmatická membrána. Mnoho popsaných MAP proteinů má homology v rámci celé eukaryotické říše, příkladem je rodina MAP65 nebo EB1 (END BINDING 1), je proto zajímavé sledovat, zda a jak se rostlinné MAP svými funkcemi liší od svých živočišných homologů. Na druhou stranu jsou popsány také rostlinně specifické MAP s unikátními funkcemi v rostlinné buňce, například ATK5 či SPR1 (SPIRAL 1). Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem je zpracovat přehled rostlinných MAP, charakterizovat je a popsat, pokud jsou známy, jejich funkce z hlediska buňky i celého rostlinného organismu. Klíčová slova: cytoskelet, mikrotubuly, proteiny asociované s mikrotubuly, rostlinná buňka, růst a vývoj
|
|
|
Námětové vycházky s dětmi předškolního věku, orientované na environmentální činnosti
Strašáková, Lenka ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
STRAŠÁKOVÁ, Lenka. Námětové vycházky s dětmi předškolního věku orientované na environmentální činnosti. [Diplomová práce]. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovi, 2010. 126 s. Hlavním tématem diplomové práce je komplexní poznávání přírody při vycházkách s dětmi v mateřské škole. Práce začleňuje současné kurikulum, se kterým musí učitelky mateřských škol plánovat a realizovat veškeré činnosti, které v MŠ probíhají. Ve vztahu k předchozímu kurikulu zároveň porovnává nové možnosti pro pedagogickou činnost. V teoretické části jsou vymezeny hlavní pojmy vztahující se ke zvolenému tématu a opírající se o dostupnou literaturu. V empirické části je využita k průzkumu dotazníková metoda, jejímž cílem je zjistit, zda učitelky mateřských škol cíleně a komplexně plánují poznávání přírody ve svých třídních a školních vzdělávacích programech. Je zde také zahrnuta evaluace, ze které by měly učitelky vycházet k plánování dalších činností, které budou dále plánovány a realizovány. Klíčová slova: dítě v mateřské škole, vycházka, zvířata, rostliny, pozorování a poznávání přírody, program pro předškolní vzdělávání
|
|
|
Matematické modely vlivu vybraných faktorů na rychlost fotosyntézy pro střední odborné školy a gymnázia
Cinibulková, Renata ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Ingrid (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit výukové materiály pro osvojení základů matematického modelování na příkladu procesu fotosyntézy a jejího ovlivnění různými faktory. Mezi výukové materiály patří modely vlivu vybraných faktorů prostředí na rychlost fotosyntézy, pracovní listy a metodické manuály sloužící jako podklad pro práci s modely a další podpůrné výukové materiály pro střední školy. Tyto výukové materiály mají současně studentům přiblížit základy modelování a jeho význam nejen ve vědě, ale také ve výuce. Tato diplomová práce vznikla na základě zapojení týmu z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK do mezinárodního projektu NSF v rámci programu GLOBE - Koloběh uhlíku1 . Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje literární přehled a úvod do matematického modelování (v softwaru Stella), které jsou zpracované s ohledem na výukové účely a slouží jako podklad pro praktickou část diplomové práce. Zároveň je teoretická část určena učitelům středních škol a případně studentům jako faktografický přehled. V závěru oddílu zabývajícího se modelováním a modely jsou zařazeny kapitoly pojednávající o počátcích vzrůstu zájmu využití modelování ve výuce a filozofickém pozadí softwaru Stella2 a programu GLOBE3 (zkratka "Global Learning and Observation to...
|
|
|
RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Kulich, Ivan (oponent) ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.
|
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
|
Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny.
Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase.
Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.
|
|
|
Laboratorní ověření účinnosti tradičně využívaných léčivých rostlin Bolivie
Hladová, Alena ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Tradiční medicína domorodých kultur je založena na léčivých účincích místních rostlin. Tito lidé se je naučili v průběhu historie využívat a nahrazují jimi tak primární zdravotnickou péči. K tomu přispívá i fakt, že na ni nemají finanční prostředky a současně je to provázeno
i obtížnou dostupností nemocnic v oblastech výskytu těchto kultur.
Diplomová práce se zabývá laboratorním ověřením antimikrobiální a antioxidační účinnosti amazonských rostlin pocházejících z jihozápadu Bolívie. V práci je také stručně uvedena hospodářská a politická situace státu společně s vývojem tradiční medicíny ve světě a jejím možným využitím ve farmacii. Část práce je také věnována problematice stále vzrůstající antimikrobiální rezistence a možným účinkům volných radikálů v lidském organismu. Experiment byl věnován laboratornímu testování 9 vzorků dovezených sušených rostlin.
Ke zjištění antimikrobiálních vlastností byla zvolena mikrodiluční metoda a antioxidační působení bylo ověřeno ORAC metodou, která je založena na eliminaci radikálů. Mikrodiluční metodou byla potvrzena 80% MIC v počátečních testovaných koncentracích (1,024 mg/ml)
u rostliny Satureja ovata proti bakteriím Staphylococcus aureus ATCC 33591
a Streptococcus pyogenes u rostliny Baccharis genistelloides proti S. pyogenes. U ostatních vzorků se nepodařilo stanovit hodnoty minimálních inhibičních koncentrací. To lze připsat více faktorům, které jsou v práci popsány. Naproti tomu bylo u všech vzorků potvrzeno pozitivní působení proti volným radikálům. Nejvyšší účinnost vykazovala Satureja ovata
(1373,2 ug TE/mg extraktu).
Zpracování práce bylo provázeno obtížně dohledatelnými informacemi o testovaných rostlinách, a to jak z hlediska botanického popisu, tak z hlediska porovnání získaných laboratorních výsledků s výsledky odborných studií. Výsledky experimentu byly tedy hodnoceny především vzhledem k tradičnímu užívání testovaných rostlin, které bylo uvedeno bolivijskými domorodci nebo dohledáno z literatury.
|
|
|
Pes v rodinné zahradě
Adámková, Simona ; Buttry, Ivana (vedoucí práce)
Ve své práci chci řešit problematiku malých plemen psů v zahradě u rodinného domu: - vhodný výběr plemena do zahrady - výchova psa - volba typu zahrady - vhodná volba rostlin - výběr správného plotu - pohyb psa v zahradě - jak omezit ničení zahrady (značkování) - jaké nástrahy mohou čekat na psa - vyhodnocení
|
|
|
Biotechnologie pro udržitelnost zemědělských systémů.
Hroníková, Soňa ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Nový, Pavel (oponent)
Udržitelnost zemědělských systémů úzce souvisí s ochranou půdního fondu a půdního prostředí, pokud možno bez vedlejších negativních dopadů pro životní prostředí.
Vzhledem k velkému úbytku zemědělské půdy v posledních dvou desetiletích, je třeba nastavit fungující systém postupné regenerace agroekosystému, na základě získaných poznatků z oblasti biotechnologií, produktů biotechnologických procesů, vybraných účinných látek a pomocných prostředků.
V literární rešerši jsou zhodnoceny jednotlivé druhy zemědělství, způsoby hospodaření a jejich vliv na půdní prostředí a okolní krajinu. Dále přibližuje možnosti využití biotechnologií v tomto oboru. V poslední části práce je provedena srovnávací studie účinnosti dvou různých podpůrných biologických prostředků na výnos a kvalitu produkce vybraných zemědělských plodin, a to jak samostatně tak i v kombinaci s aplikací NPK.
Výsledky studie prokázaly významný vliv podpůrného prostředku WormsAktiv na kvalitativní i kvantitativní parametry zkušebních plodin. Jednotlivé hodnoty tohoto podpůrného prostředku vyšly ze srovnání lépe než samostatná aplikace NPK. Hlavním přínosem této práce je zjištění, že za pomoci vhodných kombinací přírodě blízkému hospodaření a poznatků moderní vědy, lze dosáhnout trvale udržitelného systému zemědělství bez negativních dopadů pro životní prostředí.
|
|
|
Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek
Lichovníková, Veronika
Vazba druhového složení a prosperity rostlinných společenstev na přírodní podmínky v místě jejich výskytu je velmi úzká a lze díky ní sledovat možné zhoršení jednotlivých přírodních složek. Tato vazba neboli bioindikace, je v moderní vědě hojně využívána a platí za efektivní a ekonomicky příznivou metodu detekce znečistění. Prohloubení znalostí o bioindikaci je věnována také tato doktorská disertační práce na téma: Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek. Technické zabezpečení skládek odpadů dnes striktně podléhá příslušným právním předpisům, a proto je riziko úniku polutantů vznikajících při ukládání a následném rozkladu odpadů nepatrné. Přesto je třeba dbát na možná rizika úniku těchto látek a následné kontaminace přilehlého okolí. Výzkum na ověření možností využití cévnatých rostlin při monitoringu skládky probíhal v letech 2013 až 2015 na skládek tuhého komunálního odpadu Petrůvky. Během tříletého období jsme provedla rekognoskaci terénu a vytyčila jsem 5 biotopů, na kterých jsem následně zaznamenávala druhové složení a pokryvnost cévnatých rostlin. Na základě jejich ekologických požadavků a míry výskytu jsem určila jejich bioindikační hodnotu. Zvláště jsem věnovala pozornost druhům, které poukazovaly na vyšší úživnost stanoviště. Významnými aspektem pro ověření stavu daného prostředí byly identifikované zvláště chráněné druhy: bělolist žlutavý (Filago lutescens), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), pomněnky dvoubarevné (Myosotis discolor), Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus) a rozrazil Dilleniův (Veronica Dillenii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a bělolist rolní (Filago arvensis), které indikovaly dobré přírodní podmínky. Bioindikační vlastnosti rostlinných druhů byly následně porovnány s výsledky analýzy povrchové, podzemní vody a půdy, které byly analyzovány v rámci pravidelného monitoringu provozované skládky. K porovnání výsledků byly dále využity výsledky fytologického monitoringu, který byl na části území proveden v roce 2009. Na základě provedeného výzkumu jsem stanovila možnost využití rostlinných bioindikátorů pro monitoring skládky.
|
host ::
RSS.