|
Hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů houby Beauveria bassiana v souvislosti s produkční teplotou inokula
RYBAROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na kmen GHA entomopatogenní houby Beauveria bassiana, který je obsažen v komerčním biopreparátu Botanigard. Botanigard je přípravek, který se používá v biologické ochraně rostlin v mnoha zemích světa v boji proti širokému spektru škůdců různých druhů rostlin. V této bakalářské práci jsou testovány ,,in vitro" (radiální růst, výtěžnost spor) a ,,in vivo" parametry (virulence) kmene GHA houby Beauveria bassiana a to při různých teplotách za použití různých živných médiích. Nejoptimálnější teplota pro radiální růst kmene GHA byla 25 °C, a to na médiích s poměrem dusíku a uhlíku 20:20. Kmen GHA vyprodukoval největší množství konidií ve 25 °C na médiu, kdy byl dusík a uhlík v poměru 20:40. Naopak, nejmenší produkce konidií byla dosažena na půdě PDA a s poměrem dusíku a uhlíku 5:10. Teplota 25 °C byla nejoptimálnější i pro průběh infekce na larvách potemníka moučného (Tenebrio molitor). Část práce se zabývá i porovnáním výtěžnosti blastospor kmene GHA s jinými kmeny Beauveria bassiana odizolovanými z různých geografických oblastí. Nejvyšší výtěžnost blastospor měl argentinský kmen na médiu MEB.
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
Vzájemná kompatibilita entomopatogenní houby \kur{Isaria fumosorosea \kur{}} s dalšími druhy entomopatogenních hub
OUŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení kompatibility entomopatogenní houby I. fumosorosea s vybranými druhy entomopatogenních a mykoparazitických hub v různých teplotách. Z druhů vláknitých hub byly vybrány kmeny druhů B. bassiana, M. anisopliae, L. muscarium, C. minitans a C. rosea f. catenulata. Bylo zjištěno, že kombinace houby I. fumosorosea s druhem L. muscarium se v prostředí nijak neomezují při všech testovaných teplotách (15, 23 a 25 °C). U ostatních druhů bylo prokázáno určité ovlivnění růstu a produkce spor v kombinaci s houbou I. fumosorosea. Při testování účinnosti vybraných druhů vláknitých hub na larvách T. molitor, vykázaly nejvyšší účinnost druhy I. fumosorosea, B. bassiana a M. anisopliae. Nejmenší účinnost vykazoval druh L. muscarium. U mykoparazitické houby C. rosea f. catenulata nebyla zaznamenána přímá účinnost na larvách T. molitor. U tohoto druhu bylo zjištěno, že není schopen infikovat zdravé jedince, ale napadá oslabené jedince nebo roste saprotrofně na mrtvých jedincích.
|