|
|
Využití včelích produktů v kosmetice
Kobza, Martin ; Bednář, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití včelích produktů zejména v emulzní kosmetice. Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na jednotlivé včelí produkty, jejich vlastnosti a možnosti jejich využití v kosmetice. Mezi včelí produkty patří med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. V této práci jsou uvedeny vlastnosti jednotlivých včelích produktů, jejich použití, možnosti stanovení kvalitativních vlastností jednotlivých produktů a způsoby aplikace těchto produktů do kosmetických výrobků. Včelí vosk se používá při výrobě rtěnek, krémů a masťových základů tzv. mastných krémů. Mateří kašička se aplikuje do pleťových vod, výživných mlék, pleťových masek, rtěnek, nočních krémů, vlasových vod, hydratačních přípravků atd. Včelí med se používá do sprchových gelů, mýdel, tělových mlék a do hydratačních krémů. Propolis se přidává do pleťových krémů, mlék, pleťových vod, šampónů, tyčinek na rty, mýdel a také do ústních sprejů. Pyl má z kosmetického hlediska významný obsah vitaminů, aminokyselin a dalších látek v přirozené formě. Tyto látky jsou důležité pro výživu, regeneraci a hydrataci lidské kůže. Včelí jed je používán ve farmaceutických přípravcích, jako jsou léčivé krémy a masti.
|
|
|
Využití včelího pylu jako bioindikátoru stavu životního prostředí
Marečková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Pesticidy a jejich nadměrné používání vede ke znečištění životního prostředí. Nedodržování pokynů pro jejich použití nesprávné postupy likvidace nevyužitých přípravků a obalů od nich vedou ke kontaminaci vod, půdy a také k otravě zvířat a užitečného hmyzů. Včela medonosná je nejužitečnější tvor na naší planetě. Bez opylování rostlin by nejen neexistovalo kvalitní zemědělství, ale byla by nepředstavitelná existence rostlinné říše tak, jak ji lidstvo zná a využívá. Proto byla vytvořena pravidla, která se snaží chránit tyto užitečné tvory před neuváženým používáním pesticidů. Cílem této práce bylo ověření možnosti využití včelích produktů jako bioindikátorů životního prostředí. V pylu a v medu bylo hledáno pět účinných látek, které byly obsaženy v pesticidech použitých při ošetření poli v Tasovicích. Vzorky pylu a medu byly zpracovány metodou QuEChERS a SPE, jako finální analytické metody bylo vyžito plynové chromatografie spojené s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Fyziologické základy tradeoff mezi růstem a obranou proti abiotickému stresu: role uhlíkové bilance
Doložílek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Petrášek, Jan (oponent)
Tak jako všechny organismy musí rostliny koordinovat růst a vývoj se svým energetickým statusem. Kromě toho se ale, vzhledem k přisedlému způsobu života, potřebují také velmi dobře přizpůsobovat podmínkám na svém stanovišti. Obranné mechanismy mohou být ale z hlediska vynaložených zdrojů značně náročné, a jejich aktivace má tak často za následek omezení růstu. Ustavování funkční dynamické rovnováhy mezi investicí do růstu a obranných reakcí ("G-D tradeoff") je zásadní pro fitness rostliny, její konkurenceschopnost a úspěšnost reprodukce. Tato práce se zabývá mechanismy, které se zásadním způsobem podílí na tomto vyvažování. Je diskutována evolučně konzervovaná osa řídící růst a vývoj na základě energetického statusu složená z kinázy TOR, pozitivního regulátoru růstu za příznivých podmínek, a jejího antagonisty kinázy SnRK1, která při energetické deprivaci podporuje mobilizaci zdrojů za účelem realizace obranných opatření zajištujících energetickou homeostázi. V práci je pojednáno o rostlinám specifické regulační dráze, která propojuje regulaci osou TOR-SnRK1 s vnímáním podmínek prostředí. Součástí této dráhy jsou také kinázy SnRK2 řídící specifické obranné reakce a dále fosfatázy PP2C a receptory PYL/PYR/RCAR, které aktivitu SnRK kináz modulují. Pochopení regulační sítě koordinující růst a vývoj...
|
|
| |
|
|
Role of TCTP1 in plant reproduction
Pitoňak, Oliver ; Hafidh, Said (vedoucí práce) ; Lafon Placette, Clément (oponent)
TCTP je evolučně konzervovaný eukaryotní protein zapojený do regulace řady buněčných procesů, například translace, buněčného cyklu a buněčné smrti. U člověka je TCTP z buňky sekretován a účastní se imunitní odpovědi. Pro jeho extracelulární funkci je zásadní schopnost dimerizace přes terminální cysteinový zbytek. Porovnání sekvencí TCTP u různých eukaryotních organismů odhalilo, že tento zbytek je evolučně konzervován nejen u živočichů, ale i u rostlin. Na rozdíl od živočišných modelů jsou poznatky o TCTP v rostlinách omezené. V genomu huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) jsou kódovány dva paralogní geny TCTP1 a TCTP2. TCTP1 je silně exprimován v pylu. Publikované studie ukazují na jeho úlohu ve vývoji embrya a růstu pylové láčky. V této diplomové práci byla dále studována úloha TCTP1 v pohlavním rozmnožování rostlin s využitím metod fenotypové charakterizace mutantní linie a analýzy subcelulární lokalizace. V heterologním bakteriálním systému byl exprimován rekombinantní TCTP1 z huseníčku rolního a jeho potenciální interakční partneři BRL2 a TTL3. Charakterizace mutantní linie tctp-1 naznačila roli TCTP1 v růstu pylové láčky. TCTP1 exprimován pod kontrolou nativního promotoru lokalizoval v cytoplazmě pylu a pylové láčky. Rekombinantní AtTCTP1 v in vitro podmínkách vytvářel dimery. Mutace...
|
|
|
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
|
|
|
Pyly vybraných alergenních rostlin a jejich didaktické využití ve výuce biologie na gymnáziích
Pýchová, Adéla ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
V diplomové práci se věnuji pylům alergenních rostlin, vzniku a průběhu alergie na pyly rostlin a zařazení těchto témat do výuky biologie rostlin na gymnáziích. V teoretické části se zaměřuji na problematiku týkající se pylové alergie. Nejprve obecně popisuji alergii a její vznik, příčiny alergických onemocnění, faktory prostředí a rozvoj alergického onemocnění. Dále se krátce věnuji pojmenováním a evidenci alergenů a zmiňuji se také o tzv. zkřížené alergii. Velký důraz je kladen na pylovou alergii, které je v práci věnován větší celek, členěný do jednotlivých podkapitol zabývajících se fyziologickou funkcí nosu, následována je alergickou reakcí I. typu, alergickou reakcí, ke které dochází na sliznici nosu. Dále podkapitoly zmiňující se o klasifikaci alergické rýmy, diagnostice a farmakoterapii včetně doplnění o lékových skupinách používaných při léčbě pylové alergie. Další větší celek je věnován stavbě květu rostliny jako zdroje alergenu, jejíž součástí je anatomie květních částí a popis pylového zrna. Anatomický popis květu je následován praktickou částí, nejprve vytvořeným tabulkovým přehledem s vybranými alergenními rostlinami. Každá rostlina způsobující alergii je doplněna o fotografii květu či květenství, ukázkou pylového zrna a informací o době jejího kvetení. Tuto část uzavírá vytvořený...
|
|
|
Funkční charakterizace proteinů rodiny Alba u huseníčku rolního
Kočová, Helena ; Honys, David (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
(česky) Proteiny rodiny Alba byly identifikovány u Archaea a eukaryot a jsou řazeny mezi jedny z nejstarších a nejkonzervovanějších proteinů vázajících nukleové kyseliny (DNA i RNA). Jejich vazebné preference a role se u jednotlivých vývojových skupin velmi různí. Zatímco u skupiny Crenarchaea se jedná o chromatinové proteiny, u Euryarchaea a eukaryot se předpokládá jejich role v metabolismu RNA. Proteiny ALBA jsou dobře charakterizovány u člověka, kde tvoří součást komplexu RNAsy P/MRP a u jednobuněčných parazitů, např. Plasmodium či Trypanosoma, kde se podílejí na regulaci životního cyklu. Z rostlinného světa je však poznatků prozatím málo. Cílem této práce je přispět k pochopení role proteinů ALBA u modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Vzhledem k minimálnímu vlivu na vývoj a reprodukci rostlin při vyřazení jednotlivých genů metodou CRISPR/Cas9 a vysoké sekvenční podobnosti homologů u A. thaliana, lze předpokládat jejich funkční zastupitelnost. Z tohoto důvodu byl stejnou metodou vytvořen trojnásobný mutant, u kterého bylo pozorováno zpoždění nástupu kvetení o několik dní. Tvorba dimerů proteinů ALBA již byla potvrzena u mnohých studovaných organismů. V této práci byla pro stanovení těchto interakcí použita metoda BiFC. Analýza získaných dat ve většině případů naznačuje...
|
|
|
Studying dimer formation and effectors of Arabidopsis thaliana nascent polypeptide-associated complex
Klodová, Božena ; Fíla, Jan (vedoucí práce) ; Robert Boisivon, Helene (oponent)
in Czech language Vývoj rostlinných květů představuje dynamický proces regulovaný řadou rozličných mechanismů. V předchozí studii se podařilo získat dvojitého homozygotního mutanta huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) v genech kódujících obě β- podjednotky komplexu asociovaného s nascentním polypeptidem (NAC). Tento mutant se vyznačoval docela výrazným defektním fenotypem; byly pozorovány odchylky od standardního počtu květních orgánů, kratší šešule s nižším počtem semen a zhoršená klíčivost pylu spolu s nižší efektivitou cílení pylové láčky do zárodečného vaku. Komplex NAC byl původně popsán v kvasince Saccharomyces cerevisiae jako heterodimer složený z α- a β-podjednotky, který se váže na ribozom a vykazuje chaperonovou funkci. NACβ podjednotka se v rostlinách podílí na regulaci stresové odpovědi, rozmnožování a regulaci vývoje, a to pravděpodobně mechanismem transkripční regulace. Role NAC heterodimeru v rostlinách ale zatím nebyla příliš prozkoumána. Tato diplomová práce si tak klade za cíl ověřit tvorbu NAC komplexu v huseníčku rolním a případně ustanovit vazebné preference mezi dvěma paralogy NACβ podjednotky a pěti paralogy NACα podjednotky. Využity byly dvě metody studia proteinových interakcí - kvasinkový dvouhybridní systém (Y2H) a bimolekulární fluorescenční komplementace (BiFC)....
|
|
|
Pyly vybraných alergenních rostlin a jejich didaktické využití ve výuce biologie na gymnáziích
Pýchová, Adéla ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
6 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na pyly vybraných alergenních rostlin. Práce je strukturována do dvou celků. První, teoretická část popisuje květ a jeho morfologii, dále se zabývá pylovým zrnem, anatomickou stavbou tyčinky, opylením a oplozením, vývojem pylového zrna, jeho stavbou a chemickým složením. Závěr teoretické části, věnovaný alergiím, je rozčleněn do podkapitol zabývajících se imunitou a alergií, pojmenováním a evidencí alergenů, zkříženou a pylovou alergií. Praktická část obsahuje analýzu kurikulárních dokumentů určených studentům gymnázií. Nedílnou součástí práce je dotazníkové šetření u pedagogů gymnázií, ve kterém byla použita metoda dotazování. Cílem tohoto šetření bylo zjistit výskyt řešené problematiky z hlediska zastoupení témat pylů a pylových alergenů v učebnicích pro gymnázia, dále pak zařazení této problematiky do oficiálních kurikulárních dokumentů, vyplývajících z Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření u pedagogů gymnázií byly vypracovány učební materiály ve formě pracovního listu určených pro výuku botaniky a návod na laboratorní cvičení z biologie rostlin.
|
host ::
RSS.