|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Ukládání trestů v aplikační praxi
Vacík, Kamil ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Ukládání trestů v aplikační praxi Abstrakt Má rigorózní práce se věnuje zásadám aplikovaným při ukládání trestů obviněným fyzickým osobám se zaměřením na oblast soudcovské diskrece uvnitř zákonných mantinelů pro ukládání jednotlivých trestů. Zabývá se z tohoto pohledu účelem trestu, a to především s ohledem na jeho preventivní (výchovný) i represivní funkci ve vztahu k pachateli trestného činu. Práce se zabývá hledisky, jaká by měl soudce zvažovat při rozhodování o druhu a výměře trestu s ohledem na preventivní i represivní účel trestu, kdy tyto blíže rozvádí u trestu odnětí svobody, peněžitého trestu a trestu vyhoštění. Práce je členěna do osmi kapitol. V první se autor zabývá obecným úvodem do problematiky zásad trestání a systému trestů, včetně problematiky účelu trestu. Ve druhé kapitole se autor zabývá realizací zásad pro ukládání trestů ve vztahu k jednomu pachateli. Zde se zaměřuje na kumulaci trestů, a to zejména trestů alternativních, tedy trestů s převažující výchovnou funkcí. Autor se zamýšlí nad efektivitou takto uložených trestů pro nápravu pachatele trestné činnosti, tedy recidivisty a limity soudů při zohlednění jeho trestní minulosti při ukládání dalších trestů. Ve třetí části se autor zabývá aplikací zásad pro ukládání trestů ve zjednodušeném řízení před soudem, a to z důvodu vyhodnocení...
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe
Pleva, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvodová, Věra (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe Disertační práce JUDr. Jiří Pleva Abstrakt Předkládaná disertační práce je vedena snahou vyjádřit některé názory k současné teorii i praxi týkající se nepodmíněného trestu odnětí svobody a poskytnout některé podněty k případné změně. Základním mottem předloženého pojednání je konstatování, že primárním znakem ukládaného trestu je újma působená pachateli trestného činu. Argumenty uznávaných autorů, případně vlastními, chce autor prokázat neúčinnost ukládaných trestů v případech, kdy následný výkon těchto trestů nebude pro pachatele dostatečně citelný, přičemž konkrétní citelnost trestu je možno alespoň přibližně stanovit pouze ad hoc vzhledem k poměrům konkrétního pachatele. Vybranými případy ze soudní i vězeňské praxe se pak snaží vyvrátit obecně rozšířené tvrzení, že nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy nejpřísnějším druhem trestu. Autor se v práci pokouší zdůraznit důležitost všech základních účelů trestu, doposud upravených v § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, které nemohou být při úvahách o ukládání trestu ani po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku opomíjeny. V duchu smíšené teorie trestání pak vyjadřuje přesvědčení o nevhodnosti ukládání trestu odnětí svobody tehdy, pokud by bylo možno učinit závěr o jeho...
|
host ::
RSS.