|
|
Vítej na světě!
Synková, Veronika ; Kmošek, Vojtěch (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porod jako přirozená součást života, kde má mít rodící žena hlavní slovo a možnost volby. Měla by se cítit svobodně a přijatá – aby byla schopna fyziologicky porodit (bez zbytečných vnějších zásahů). Fyziologický porod jako to nejlepší pro ženu, miminko i jejich vzájemný vztah. Až 80 % žen nepotřebuje k porodu lékaře, ale pouze „vhodné prostředí“. Ve své diplomové práci navrhuji "porodní dům". V zahraniční je tento koncept známý, u nás se jedná o nový druh péče. Pro tento účel využívám dvou stávajících domů, které jsou v majetku města Blanska a stojí hned vedle nemocnice.
|
|
|
Porodnice
Kolář, Vojtěch ; Stehlík, Ondřej (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porodnice jako místo, kde se žena cítí svobodná, nic ji nesvírá. Místo, kde je porod chápán jako přirozená událost a dbá se na bezpečný a zároveň přirozený porod. Kompromis mezi klasickým nemocničním prostředím a porodem doma. Obě krajní možnosti přinášejí určitá rizika, která se tento koncept snaží minimalizovat. Idea čerpá z praktik porodních domů v Německu a vytváří novou typologii porodního zařízení, co možná nejvíce v souladu s legislativním řádem v České Republice. Při návrhu porodních zařízení nemá jít pouze o splnění technických požadavků, ale v prvé řadě o vytvoření místa, kde se matky budou cítit jako doma.
|
|
|
Kardiotokograf - sledování kontrakcí
Vítek, Milan ; Čížek, Martin (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je prostudování principu činnosti kardiotokografu při monitorování života plodu, dále formulace hlavních požadavků na toto zařízení a definování parametrů sledovaných biosignálů. Tyto poznatky jsou doloženy literární rešerší. Na základě poznatků je vypracován systémový návrh kardiotokografu s vymezením hlavních parametrů jednotlivých funkčních bloků, se zaměřením na snímání kontrakcí. V práci je vypracováno obvodové řešení části pro snímání kontrakcí včetně návrhu snímače. Funkce navržených obvodů je ověřena na sestrojeném prototypu.
|
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Precision-cut placental slices as a model to study inflammatory response
Bolboli, Bahareh ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Bahareh Bolboli Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: Kasin Yadunandam AnandamPh.D., Ph.D. Název diplomové práce: Placentární řezy jako model pro studium zánětlivé odpovědi. Zánět probíhající v těle matky je rozpoznaným faktorem spojeným s řadou komplikací a potenciálními riziky pro neurovývoj a neuropsychiatrické faktory potomků. Centrálním prvkem této dynamiky je placenta, klíčové rozhraní mezi mateřským a plodovým prostředím. Tento orgán nejen formuje vývoj plodu, ale má také schopnost reagovat na zánětlivé podněty, specifickým způsobem závislosti na pohlaví plodu. Nicméně základní imunoregulační mechanismy, které řídí takové reakce, jsou neznámé. Pro překonání tohoto znalostního deficitu využila naše studie inovativní přístup: ex vivo model přesného placentárního řezu za použití placenty potkana na konci březosti. Tento experimentální návrh byl vytvořen pro zkoumání akutních zánětlivých reakcí. Precizně řezané placentární preparáty o tloušťce přesně 200 µm byly pečlivě vytvořeny jak z placent samců, tak i samic potkanů. Tyto preparáty byly vystaveny různým koncentracím lipopolysacharidu (LPS) nebo Polyinosinické: polycytidylové kyseliny (Poly I:C) po dobu 4 až 18 hodin....
|
|
|
Změny v prožívání sexuálního znechucení v průběhu reprodukčního období u žen
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Znechucení, též disgust, je jednou ze základních lidských emocí s adaptivní funkcí, kterou je především vyhýbání se potenciálnímu přenosu patogenů. Jednou z jeho složek je také sexuální znechucení, které by mělo sloužit jako ochrana před neoptimálním sexuálním chováním a pomáhat při výběru správného sexuálního partnera. Reprodukční období žen je provázeno k mnoha fyziologickými i psychologickými změnami, v jejichž důsledku může docházet i ke změnám v míře znechucení. Cílem této práce bylo sledovat tyto změny v doposud málo prostudované doméně sexuálního znechucení, a to zejména v průběhu těhotenství a po porodu, ale rovněž i u netěhotných žen v souvislosti se změnami během menstruačního cyklu. V souladu s navrhovanými hypotézami byla pozorována vyšší míra sexuálního znechucení u žen v prvním trimestru těhotenství v porovnání s netěhotnými bezdětnými ženami, což může souviset jednak s ochranou matky a dítěte proti možnému poškození zejména v důsledku infekcí, případně s ochranou před nepříjemnými prožitky během sexu, které mohou být zapříčiněny fyzickými i psychickými změnami v průběhu těhotenství. V práci nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v míře sexuálního znechucení v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu. Výsledky longitudinální studie prokázaly signifikantní změny v...
|
|
| |
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Nausea and vomiting in pregnancy: An evolutionary perspective
Roberts, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Żelaźniewicz, Agnieszka (oponent) ; Šebela, Antonín (oponent)
Symptomy nevolnosti a zvracení pociťuje během těhotenství většina žen. Intenzita symptomů se pohybuje od mírných až po vážné, nicméně i mírné příznaky jsou spojeny s negativním vlivem na každodenní život žen. Etiologie těhotenských nevolností a zvracení však stále není zcela objasněna. První část této disertační práce stručně shrnuje, co je známo o prediktorech a možných mechanismech těhotenské nevolnosti, včetně hormonálních vlivů, faktorů souvisejících s těhotenstvím, s životním stylem, demografických a psychosociálních faktorů. Dále se tato část zaměřuje na těhotenské nevolnosti z evoluční perspektivy, která ve srovnání s obecně negativním pohledem, bere v úvahu, že těhotenská nevolnost může mít určité pozitivní vlivy na plod. Tato část představuje různé adaptivní hypotézy NVP, jako je hypotéza ochrany matky a plodu a hypotéza kompenzačního růstu placenty. Druhou část práce tvoří pět studií zaměřených na těhotenskou nevolnost a zvracení a související témata. První studie se zaměřila na vztah NVP a frekvence konzumace určitých typů potravin a také několika psychosociálních faktorů. Tato studie zjistila vztah mezi mírou symptomů NVP a konzumací mléčných výrobků, alkoholu a cereálií a vztah mezi NVP a stresem, úzkostí, únavou a vnímanou partnerskou podporou. Další tři studie se zaměřily na různé...
|
|
| |
host ::
RSS.