Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 222 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aktivita lokálního síťování a její přínos v lokalitě z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené rodiny s dětmi.
Křenková, Monika ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktivitou lokálního síťování a jejím přínosem pro lokalitu ORP Louny z pohledu aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Lokální síťování je jednou z klíčových aktivit v projektu MPSV "Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí", jehož cílem je podpora transformace systému péče o ohrožené děti v praxi. Cílem práce je zjistit, jak aktéři sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny v ORP Louny vnímají aktivitu lokálního síťování, jaké jsou jejich zkušenosti a na základě toho podat doporučení pro realizaci lokálního síťování. Teoretická část práce popisuje projekt, aktivitu lokálního síťování a jednotlivé činnosti lokálního síťaře. Práce se zaměřuje na témata spolupráce a multidisciplinárního přístupu. Při výzkumném šetření je použit kvalitativní přístup. Data byla sebrána pomocí metod individuálního a skupinového rozhovoru. Výzkumným souborem je vzorek aktérů sítě služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny z ORP Louny. Z analýzy dat vyplynula doporučení pro činnost lokálního síťaře, pro udržení aktivit v lokalitách a přinesla také doporučení lokální nebo systémová. Klíčová slova Lokální síťování, lokální síťař, spolupráce, ohrožené děti, aktéři, síť, transformace, potřeby, témata, přínos
Péče o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou
ONDŘASINOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zaměřuje na péči o seniory v domácím prostředí a v domě s pečovatelskou službou. Práce se skládá z teoretické a z praktické části. Teoretická část je věnována definici seniora, stárnutí a stáří, rozdělení stáří a potřeb seniorů. Dále je popsána státní politika ČR a platná legislativa. Navazuje popis finanční oblasti státní politiky a sociální služby ve vztahu k seniorovi. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření péče v domácím prostředí a péče v domě s pečovatelskou službou. Výzkumné šetření je nastaveno na metodu případové studie, jejímž cílem bylo porovnat aspekty péče v domácím péče a péče v domě s pečovatelskou službou s využití pečovatelské služby Ledax o.p.s. Jindřichův Hradec.
Analýza vzdělávacích potřeb seniorů se zaměřením na jejich motivaci
Bredlerová, Karolína ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Salivarová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vzdělávacích potřeb seniorů ve vybrané lokalitě a to se zaměřením na jejich motivaci k dalšímu vzdělávání. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy spojené s gerontagogikou a oblastmi s ní souvisejícími. Část empirická je zaměřena na zjišťování vzdělávacích potřeb seniorů za pomoci empirického výzkumu prováděného dotazníkovým šetřením a rozhovorem s poskytovatelem dalšího vzdělávání seniorů. KLÍČOVÁ SLOVA stáří, vzdělávání seniorů, motivace, senior, potřeby, gerontagogika
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
Sestra v hospicové péči
DVOŘÁKOVÁ, Anna
Být všeobecnou sestrou není jen povolání, je to poslání. Každé oddělení nebo každé zdravotnické zařízení nese s sebou různá specifika práce. Práce sestry v hospicové péči je vysoce specifická. Stejně jako v jiných zdravotnických zařízeních je jedním z cílů její práce uspokojovat potřeby pacientů. V hospicové péči to není za účelem úplného uzdravení, ale pro zmírnění obtěžujících příznaků a zvýšení kvality života nevyléčitelně nemocného v terminální fázi života. Tato práce se zabývá sestrou v hospicové péči. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na paliativní péči, definici hospice a jeho historii, na potřeby umírajících klientů, a v neposlední řadě na respitní péči péči o pečující. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: porovnat specifika práce sestry v pobytovém zařízení a v mobilní hospicové péči a zmapovat kompetence všeobecné sestry v pobytových zařízeních hospicové péče a v agenturách domácí hospicové péče. Pro zpracování kvalitativního výzkumu byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Bylo sestaveno 10 rozhovorů se sestrami z kamenného hospice i z mobilních zařízeních hospicové péče. Z výsledků vyplynulo, že práce sestry se v pobytových zařízeních a agenturách domácí hospicové péče neliší. Jediným odlišným specifikem je prostředí, ve kterém je péče poskytována, kdy agentury domácí hospicové péče uspokojují všechny potřeby klientů v jejich domácím, přirozeném prostředí. U sester se neliší ani jejich kompetence. Sestry z obou skupin uvedly, že musí být rozhodné a zkušené, ale nemají vyšší kompetence, než např. sestra pracující v nemocnici. Práce by mohla sloužit studentům zdravotnických oborů a také laické veřejnosti pro ujasnění a upřesnění informací o hospicové péči.
Spolupráce mateřské školy se seniorským domovem
TESAŘOVÁ, Kamila
Ve své bakalářské práci se budu zabývat spoluprácí mateřské školy se seniorským domovem s cílem prohlubování úcty předškolních dětí k životu a stáří a obohacování kvality života dětí i seniorů. Teoretická část bude vycházet z vymezení hierarchie lidských potřeb podle Maslowa, z vymezení pojmu dětství a stáří se zaměřením na charakteristiku osobnosti současného předškolního dítěte a na charakteristické změny ve stáří. V teoretické části budou zároveň vymezené cíle předškolního vzdělávání v souladu s RVPPV, které budou naplňovány v rámci spolupráce mateřské školy se seniorským domovem. Tato část bude zpracována s oporou o odbornou literaturu vztahující se k tématu. V praktické části bude vytvořen konkrétní projekt spolupráce mateřské školy se seniorským domovem. Ten bude obsahovat charakteristiku seniorského zařízení a charakteristiku konkrétní skupiny předškolních dětí, které se do projektu zapojí. Zaměřím se na vymezení podmínek spolupráce a konkrétních cílů pro vzdělávání, na obsah vzdělávání dětí a jejich vyhodnocování. Projekt bude realizován v praxi formou setkávání dětí konkrétní třídy mateřské školy se seniory a průběžně vyhodnocovaný s ohledem na jeho přínos pro obě zúčastněné strany. Pro zpracování bakalářské práce bude použita odborná literatura, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, zúročeny poznatky získané v rámci studia na pedagogické fakultě i zkušenosti z mé vlastní praxe.
Paliativní ošetřovatelská péče o pacienta s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou
Kubíčková, Tereza ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) je velmi vzácné onemocnění (incidence se odhaduje na jeden případ na milion obyvatel a rok), jehož podstatou je neovladatelné množení infekční prionové bílkoviny v mozkové tkáni. Onemocnění může mít v některých formách značně dlouhou inkubační dobu, poté však velmi rychlý průběh a ve všech formách končí smrtí. V současné době neznáme kurativní léčbu a pacient je odkázán pouze na léčbu paliativní. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči o pacientku s daným onemocněním a zdůraznit důležitost paliativní péče. Dílčím cílem je popsat průběh onemocnění (klinický stav pacientky) od přijetí do hospice až po závěr jejího života (celkem 27 dní) a zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickými pracovníky. Rovněž jsem si stanovila za cíl zjistit případná specifika péče o takto nemocné pacienty. Práce je zpracována jako případová studie konkrétní pacientky s CJD. Metodou pro zpracování kazuistiky je podrobné studium zdravotnické dokumentace pacientky v hospicovém zařízení a spolupráce jak s ošetřujícím personálem, tak s lékaři. Na základě zpracované kazuistiky mohu konstatovat, že paliativní péče se sice u rozdílných diagnóz zásadně neliší, nicméně pro péči o pacienty s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou je specifické preventivní používání...
Motivace žáků základních škol ve výuce
VETÝŠKA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou práce s motivací ve školním kontextu, konkrétně na druhém stupni základních škol. Teoretická část popisuje základní oblasti vztahující se k motivaci v kontextu školy. Zahrnuje vymezení motivace, druhy motivace, motivační zaměření žáka (poznávací, sociální, výkonové), vliv učitelova očekávání na výkony žáka, vztah mezi úrovní aktivace organismu žáka a jeho výkonem, problematiku odměn a trestů a v neposlední řadě třídní klima jako motivační činitel. Empirická část má podobu kvalitativního výzkumu, ve kterém byly jako hlavní metody sběru dat použity polostrukturované hloubkové rozhovory a pozorování. Výzkumný vzorek byl tvořen třemi pedagogy, z nichž dvě byly ženy a jeden muž. Zahrnuti byli jak začínající, tak zkušení pedagogové. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké motivační prostředky používají angličtináři, kteří vyučující na druhém stupni základních škol, k motivaci žáků. Získaná data byla analyzována technikou otevřeného kódování a následně byla interpretována. Výzkumným šetřením byla zjištěna široká škála konkrétních motivačních prostředků, se kterými pedagogové v praxi pracují.
Potřeby pacientů s idiopatickými střevními záněty
LIDOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na potřeby pacientů s idiopatickými střevními záněty. Do idiopatických střevních zánětů řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Dle některých autorů sem patří i kolitida neurčitá, u které se nedá jasně stanovit konkrétní choroba. Tato dvě onemocnění počítáme mezi chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí. Mezi sebou se liší v oblasti postižení trávicího ústrojí. Crohnova choroba postihuje libovolnou část trávicí trubice, zatímco ulcerózní kolitida postihuje konečník a tlusté střevo. Obě onemocnění se v době akutního vzplanutí projevují častým bolestivým vyprazdňováním průjmovité stolice s příměsí krve. Onemocnění je důležité diagnostikovat co nejdříve a zahájit včasnou léčbu. Také je velmi důležité dodržovat správou životosprávu a pravidelně navštěvovat lékaře. Dále se v teoretické části zabýváme hierarchií potřeb. Pro ošetřovatelský tým je zásadní, aby znal pacientovy potřeby. Od těchto znalostí se nadále může odvíjet celý ošetřovatelský proces. Pokud pacient strádá na některé z potřeb, může ho to výrazně ovlivnit po psychické, fyzické i sociální stránce. V praktické části bakalářské práce jsme se zabývali kvalitativním výzkumem. Výzkum byl tvořen osmi respondenty, kteří trpí jedním z idiopatických střevních zánětů. Polostrukturované rozhovory byly vytvořeny na základě stanoveného cíle: Zmapovat potřeby pacientů žijících s idiopatickými střevními záněty. Výzkumné šetření probíhalo v domácím prostředí. Výsledky plynoucí z dat odebraných od pacientů byly rozděleny do kategorií a následně zpracovány. Dle našeho výzkumu je zcela jasné, že nejdůležitější je pro tyto pacienty uspokojení potřeby vyprazdňování. Tato práce pomůže studentům k získání nových informací o daných onemocněních a mohla by také sloužit jako zdroj informací pacientům s nově diagnostikovaným idiopatickým střevním zánětem.
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 222 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.