Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 300 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Potřeby pracovníků intervenčních center při práci s ohroženými osobami
Kadlecová, Barbora ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Potřeby pracovníků intervenčních center při práci s ohroženými osobami" v teoretické části definuje základní pojmy, které se k problematice vztahují - násilí, týrání, domácí násilí, násilná osoba, ohrožená osoba, vykázaná osoba a vykázání. Zároveň vymezuje charakteristiky práce s ohroženými osobami a postavení intervenčních center v systému služeb. Pojednává o kompetencích jednotlivých orgánů a institucí, jež poskytují podporu a pomoc ohroženým osobám. Podrobně rozebírá sociální službu intervenční centrum, se zaměřením na jeho poslání, cílovou skupinu, zákonem dané povinnosti a interdisciplinární spolupráci. Pro srovnání uvádí zahraniční zkušenosti, které se staly zdrojem pojetí v České republice. V praktické části prezentuje průběh a výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi pracovníky intervenčních center v celé ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit do jaké míry jsou naplněny jejich potřeby při práci s ohroženými osobami. K vymezení potřeb byl využit systém základních vývojových potřeb podle Alberta Pessa a Diane Boyden-Pesso, s nimiž pracuje Pesso Boyden psychomotorický systém. Výsledky výzkumu ukázaly relativně vysokou míru naplnění potřeb pracovníků intervenčních center a zároveň vymezily oblasti, ve kterých je nezbytné další zlepšení. Mezi nimi se jako nejvýraznější ukazuje...
Uspokojování potřeb dětských pacientů v psychiatrické nemocnici
BLAŽKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb dětských pacientů, majících zkušenost s hospitalizací v některé z dětských psychiatrických nemocnic, poskytujících péči dětským pacientům. Vývoj v dětském období a v období adolescence je považován za velmi složitý, a to nejen z důvodu vývojových změn. I v tomto období se setkáváme se situacemi, kdy nedostatečná saturace může vést ke vzniku psychických onemocnění, která mohou být následně řešena formou hospitalizace. Tyto hospitalizace bývají mnohdy opakované a dětský pacient tráví v zařízení velkou část svého času. Je proto důležité, aby mu během hospitalizace byl oporou zdravotnický tým, jehož nezastupitelnou část tvoří sestry, které se budou aktivně snažit rozpoznat jeho potřeby a pomoct mu je saturovat, a které budou po celou přítomnou dobu empatické a asertivní. Cílem této práce bylo popsat uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb hospitalizovaných dětských pacientů z pohledu ošetřovatelského personálu a z pohledu samotných dětských pacientů. Tato práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá historií psychiatrie a dětské a dorostové psychiatrie, vzděláváním psychiatrických sester, duševními onemocněními v dětském věku, rozdělením dětského věku, životními potřebami dítěte a ošetřovatelským procesem u dítěte s psychiatrickým onemocněním. Druhá část, praktická, je tvořena z výsledků získaných pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly nahrávány elektrickým diktafonem a poté přepisovány a kategorizovány. Následně vzniklo 5 kategorií: Fyziologické potřeby, Potřeba bezpečí a jistoty, Potřeba lásky a sounáležitosti, Potřeba uznání a sebeúcty a kategorie Potřeba seberealizace. Každá tato kategorie byla následně rozdělena na několik podkategorií dle odpovědí informantů a převedena do tabulek a schémat. Výzkumného šetření se zúčastnilo 5 dětských pacientů a 3 sestry pracující na některém z oddělení dětské psychiatrické nemocnice. Z výsledků našeho šetření vyplynulo, že v tvrzeních obou výzkumných skupin jsou časté neshody a lišící se názory. Z toho vyplývá, že by se tato problematika měla i nadále řešit. Předešli bychom tak negativním zkušenostem s hospitalizacemi, snížení traumatických zážitků a tím k zmírnění utvoření negativního obrazu vůči zdravotnické péči, a navázání zdravějších vztahů pacient-personál.
Analýza potřeb generace Z ve vztahu k trhu práce ve stavebnictví
Juránková, Radka ; Pitronová, Almíra (oponent) ; Pelčák, Svatopluk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou potřeb Generace Z ve vztahu k trhu práce ve stavebnictví. V současnosti je jedním z největších problémů stavebnictví nedostatek pracovní síly na trhu. Velkou zásluhu na tom má fakt, že stavebnictví ze své podstaty nemá možnost poskytovat zaměstnancům jiné výhody jako jiná odvětví (např. Home Office apod.). Cílem práce je zjistit, jaké má Generace Z pracovní preference a požadavky, aby se budoucí zaměstnavatelé mohli připravit, jak se změní nároky nastupujících generací. A pomocí těchto vědomostí vytvořit tak příznivější pracovní prostředí, a tím zatraktivnit práci ve stavebnictví tak, aby se zvětšil zájem o práci v tomto oboru.
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
Sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře
MATOUŠKOVÁ, Sára
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními potřebami matek samoživitelek v Táboře. Cílem této práce bylo zmapovat sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře - zjistit jaké sociální potřeby mají matky samoživitelky a identifikovat klíčové problémy v naplňování těchto potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou sociální potřeby matek samoživitelek? 2. Jaké jsou klíčové problémy v naplňování jejich sociálních potřeb? K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor, jež byl vybrán záměrným výběrem, tvořily matky samoživitelky žijící ve městě Tábor. Rozhovory byly uskutečněny s celkem 6 komunikačními partnerkami. Získané informace byly následně zpracovány v programu Atlas.ti za použití otevřeného kódování. Ze zpracovaných dat vznikly dvě kategorie. Výsledky výzkumu ukázaly, že komunikační partneři mají hned několik sociálních potřeb, na nichž se shodují. Jedná se o potřeby sociálního kontaktu, sociální opory, finanční autonomie a bezpečí a jistoty. Z výsledků rovněž vyplynulo, že i problémy, které jim brání v naplňování potřeb, mají komunikační partnerky často společné. Hlavními problémy jsou nedostatek času, slaďování pracovního a rodinného života a finance. Výsledky rovněž prezentují formy pomoci, které by dle komunikačních partnerek mohly napomoct k jednoduššímu naplňování jejich sociálních potřeb. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity jako informační materiál pro sociální pracovníky či organizace sociálních služeb. Práce by rovněž mohla pomoci ke zlepšení informovanosti veřejnosti o této problematice.
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
Vliv pandemie Covid-19 na klienty Českokrumlovského Fokusu Reakce lidí s duševním onemocněním
KOLAROVÁ, Soňa
Práce se zabývá tím, jak vybraní klienti Českokrumlovského FOKUSu vnímali a zvládali pandemii Covidu-19 a s tím spojená vládní opatření. Teoretická část popisuje potřeby lidí se specifickými diagnózami jako je schizofrenie, deprese, neurotické, stresové a somatoformní poruchy a jejich fungování v běžném životě. Dále popisuje organizaci FOKUS a pandemii Covid-19 s vládními opatřeními. V praktické části je popsán výzkum a zpracovány rozhovory s vybraným vzorkem klientů Českokrumlovského FOKUSu. Praktická část se zabývá tím, jak tito klienti vnímali své duševní zdraví v době pandemie a zda pociťovali vliv vládních opatření optikou svého onemocnění.
Potřeby oboru sociální práce z pohledu sociálních pracovníků
GERBRICHOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá potřebami oboru sociální práce, jak je vnímají sociální pracovníci zvolení na základě různorodých pojetí sociální práce. Teoretická část vymezuje pojetí sociální práce, problémy postmoderní sociální práce, požadavky na kvalifikaci sociálního pracovníka, vzdělávání v sociální práci, vysvětluje pojmy profese, profesionalizace, profesiografie. Popisuje osobnost sociálního pracovníka, jeho kompetence; popsána je supervize a reflexivita v sociální práci. Uvedeny jsou charakteristiky vývojových potřeb a jejich rozdělení, různorodá pojetí sociální práce a Etický kodex v kontextu těchto pojetí. Výzkumná část je zaměřena na interpretaci získaných dat podle konceptu Pesso Boyden vývojových potřeb. Podstatou diplomové práce jsou tedy potřeby oboru sociální práce formulované sociálními pracovníky.
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 300 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.