Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Politický proces Veselý a spol.
Volmanová, Mária ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním jednoho z největších politických procesů na Moravě, který se konal 7. - 11. února 1950. Snaží se odhalit, proč byli vybráni právě obvinění a jaký vliv měla politická příslušnost. Dále se věnuje tomu, jaký byl průběh vyšetřování a následně celého procesu. Práce rovněž zabývá tím, jak o celém procesu informoval dobový tisk a jak se snažil působit na čtenáře. Důležitým cílem je také rozebrat rysy, které má tento politický proces společný s jinými politickými procesy tohoto období v Československu. Nejvýraznější část práce je věnována analýze a interpretaci archivních materiálů, které jsou k tomuto procesu dostupné. Klíčová slova: politický proces, komunismus, totalita, Veselý, Rod, Tuček, perzekuce, soud
The life of the Salesian Oldřich Med (* 1914 +1991), taking into account the surviving correspondence
Mihál, Ján ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Predložená práca hovorí o živote saleziána Oldřicha Meda. Ťažiskom práce sú rôzne formy perzekúcie saleziána Oldřicha Meda zo strany komunistického režimu v Československu. Autor tiež na základe prameňov mapuje aktivity saleziána Meda pre mládež v čase komunizmu na miestach jeho pôsobenia. Práca vychádza z autorovej kritickej práce s archívnymi prameňmi a zo štúdia odbornej literatúry v kontexte dobových udalostí. Autor pracuje predovšetkým so zachovanou osobnou a úradnou korešpondenciou zosnulého saleziána a materiálmi Štátnej bezpečnosti.
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů
Malina, Václav ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Jurisdikce nad zločiny podle mezinárodního práva a případ Rohingů Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o situaci menšiny Rohingů v Myanmaru, a to ve vztahu ke dvěma soudním řízením, která byla zahájena v posledních letech před Mezinárodním trestním soudem a Mezinárodním soudním dvorem. Práce zkoumá, zda došlo k naplnění znaků skutkové podstaty zločinu genocidy a vybraných zločinů proti lidskosti, konkrétně zločinů deportace, perzekuce a jiných nelidských činů. Po shrnutí historického vývoje moderního Myanmaru a postavení Rohingů v myanmarské společnosti práce identifikuje jednotlivé znaky skutkových podstat vybraných zločinů podle mezinárodního práva, které byly pro práci zvoleny na základě zmíněných probíhajících řízení. Dále jsou autorem zhodnocena dosavadní rozhodnutí obou soudních institucí a podrobena kritice na základě sekundární literatury. V rámci popisu možností obou soudů je přiblížena i otázka odpovědnosti státu za porušení závazků v mezinárodním právu a postavení obětí v mezinárodním trestním procesu. V závěru práce autor nejen hodnotí šance žalobců i obětí na úspěch, ale zároveň hledá význam mezinárodního (trestního) práva v 21. století. Na základě ověřených zpráv z několika zdrojů dochází autor v práci k závěru, že všechny uvedené zločiny byly vůči Rohingům spáchány. Obě mezinárodní...
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.