|
|
Studium metabolismu vzdušných polutantů a mutagenů 3-nitrobenzanthronu a 2-nitrobenzanthronu
Čechová, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Aromatické nitrosloučeniny jsou látky přítomné ve všech složkách životního prostředí. Jsou považovány za jeho toxické a karcinogenní kontaminanty. Většina nitroaromátů vykazuje v bakteriálních a savčích systémech mutagenní aktivitu. Existují karcinogeny vyvolávající nádorové procesy, především v játrech, plicích a prsních žlázách. 3-Nitrobenzanthron (3-NBA, 3-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je jednou z polycyklických aromatických nitrosloučenin s vysokými toxickými účinky. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a je přítomný i ve výfukových plynech, byl také detekován v půdě a jeho výskyt byl prokázán i v dešťové vodě. 2 Nitrobenzanthron (2-NBA, 2-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je izomerem 3-NBA nalezeným jako polutant znečištěného ovzduší. I když je 2-NBA látkou slabě toxickou, jeho vysoká koncentrace v ovzduší by mohla představovat vysoké zdravotní riziko pro lidskou populaci. Diplomová práce rozšiřuje poznatky o metabolismu 3-NBA a jeho izomeru 2 NBA za anaerobních a aerobních podmínek. Ke studiu metabolismu těchto látek byly využívány jaterní mikrosomální systémy kontrolních potkanů (nepremedikovaných žádným induktorem cytochromů P450 - CYP) a potkanů premedikovaných Sudanem I, -naftoflavonem, fenobarbitalem, ethanolem a pregnenolon 16-karbonitrilem (PCN), látek, které indukují CYP 1A,...
|
|
|
Optimalizace pozitivních kontrol a určení genotoxického potenciálu vzorku s použitím testu reverzní mutace na bakteriích
MARVANOVÁ, Lenka
Využití Amesova testu k určení mutagenního a tím i karcinogenního potenciálu chemických látek, léčiv a zdravotnických prostředků je v současné době velmi oblíbené díky jeho jednoduchosti, rychlosti a finanční nenáročnosti provedení. Cílem této práce je statisticky zhodnotit historická data pozitivních a negativních kontrol získaných ve firmě MediTox s.r.o., dále pak na základě těchto dat navrhnout a provést optimalizaci pozitivních kontrol a poznatky z optimalizace ověřit a aplikovat v praxi na několika vzorcích. Na základě vyhodnocení historických dat firmy MediTox s.r.o. jsem usoudila, že je potřeba optimalizovat práci s E. coli. Bylo provedeno testování tří šarží pozitivních kontrol v provedení bez S9 a dvou šarží v provedení s S9. Kontroly poskytly konzistentní výsledky, na jejichž základě bylo možné vyhodnotit výsledky testu. Ze 3 testovaných vzorků vyplynulo, že je vhodné vyměnit E. coli Combo míchanou ve firmě MediTox s.r.o. ze dvou bakteriálních kmenů za dodanou a již připravenou směs těchto kmenů od firmy Xenometrix. Práci s ostatními kmeny a pozitivními kontrolami nebylo potřeba optimalizovat.
|
|
|
Studium metabolismu vzdušných polutantů a mutagenů 3-nitrobenzanthronu a 2-nitrobenzanthronu
Čechová, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent)
Aromatické nitrosloučeniny jsou látky přítomné ve všech složkách životního prostředí. Jsou považovány za jeho toxické a karcinogenní kontaminanty. Většina nitroaromátů vykazuje v bakteriálních a savčích systémech mutagenní aktivitu. Existují karcinogeny vyvolávající nádorové procesy, především v játrech, plicích a prsních žlázách. 3-Nitrobenzanthron (3-NBA, 3-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je jednou z polycyklických aromatických nitrosloučenin s vysokými toxickými účinky. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a je přítomný i ve výfukových plynech, byl také detekován v půdě a jeho výskyt byl prokázán i v dešťové vodě. 2 Nitrobenzanthron (2-NBA, 2-nitro-7H-benz[de]anthracen-7-on) je izomerem 3-NBA nalezeným jako polutant znečištěného ovzduší. I když je 2-NBA látkou slabě toxickou, jeho vysoká koncentrace v ovzduší by mohla představovat vysoké zdravotní riziko pro lidskou populaci. Diplomová práce rozšiřuje poznatky o metabolismu 3-NBA a jeho izomeru 2 NBA za anaerobních a aerobních podmínek. Ke studiu metabolismu těchto látek byly využívány jaterní mikrosomální systémy kontrolních potkanů (nepremedikovaných žádným induktorem cytochromů P450 - CYP) a potkanů premedikovaných Sudanem I, -naftoflavonem, fenobarbitalem, ethanolem a pregnenolon 16-karbonitrilem (PCN), látek, které indukují CYP 1A,...
|
|
|
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav se sídlem, Praha ; Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Dostál, Miroslav ; Suchánková, Zuzana ; Beneš, Ivan ; Novák, Jiří ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Stávková, Zdena ; Dušek, Zdík ; Chvátalová, Irena ; Beskid, Olena ; Novotná, Božena ; Šmerhovský, Zdeněk ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Cílem projektu je stanovit rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění v Praze a v Teplicích. Vyhodnotit následky kombinovaného působení biologicky aktivních látek ve vztahu ke genotypu a se zřetelem k životnímu stylu validovat biomarkery zátěže lidské populace polutanty z ovzduší. Odhadnout podíl hlavních zdrojů na této zátěži a vypracovat systém interpretace získávaných dat. Projekt bude metodicky navazovat na Program Teplice I a II a "Program znečištění ovzduší a zdraví". Pro zajištění cíle byly řešeny 3 projekty: Projekt 1 Hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u environmentálně exponovaných osob, Projekt 2 Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 3 Studium mechanismů působení komplexních směsí organických látek z ovzduší v buněčných systémech in vitro. Přehled o řešení jednotlivých podprojektů v roce 2003.
|
|
|
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav se sídlem, Praha ; Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Suchánková, Zuzana ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Stávková, Zdena ; Dušek, Zdík ; Beskid, Olena ; Rössner, Pavel ; Chvátalová, Irena ; Novotná, Božena ; Topinka, Jan ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Cílem projektu je stanovit rizika expozice nízkým hladinám komplexních směsí látek přítomných ve znečištěném ovzduší, hodnocení dlouhodobých účinků znečištění v Praze a v Teplicích. Vyhodnotit následky kombinovaného působení biologicky aktivních látek ve vztahu ke genotypu a se zřetelem k životnímu stylu validovat biomarkery zátěže lidské populace polutanty z ovzduší. Odhadnout podíl hlavních zdrojů na této zátěži a vypracovat systém interpretace získávaných dat. Projekt bude metodicky navazovat na Program Teplice I a II a "Program znečištění ovzduší a zdraví". Pro zajištění cíle byly řešeny 3 projekty: Projekt 1 Hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u environmentálně exponovaných osob, Projekt 2 Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 3 Studium mechanismů působení komplexních směsí organických látek z ovzduší v buněčných systémech in vitro.
|
|
|
Znečištění ovzduší a ochrana zdraví
Zdravotní ústav, Praha ; Zdravotní ústav, Kolín ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Beneš, Ivan ; Novák, Jiří ; Dostál, Miroslav ; Suchánková, Zuzana ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Milcová, Alena ; Lněničková, Zdena ; Chvátalová, Irena ; Beskid, Olena ; Rössner, Pavel ; Novotná, Božena ; Topinka, Jan ; Binková, Blanka ; Šrám, Radim J.
Závěry řešení: 1. Byla vyhodnocena úroveň modelové pražské populace (městských strážníků) karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům, která je závislá na sezónních vlivech se zvýšenou expozicí v průběhu zimních měsíců. 2. Expozice karcinogenním PAU je nutno považovat za zvýšené genotoxické riziko, jak bylo prokázáno zvýšenou úrovní DNA aduktů, chromosomových aberací konvenční cytrogenetickou metodou, metodou FISH a oxidací proteinů. 3. Na základě provedené studie pro potřeby systematického biomonitoringu genotoxických účinků komplexních směsí znečišťujících atmosféru považujeme jako vhodné biomarkery stanovení DNA aduktů metodu 32P-postlabeling, využití cytogenetické analýzy konvenční metodou, fluorescence in situ hybridizace s pomocí barvicích sond (FISH), hodnocení oxidačního poškození proteinů a hodnocení rozdílné vnímavosti jedinců s rozdílnou distribucí genotypů (genetický polymorfismus) i hladin vitaminů a lipidů. 4. Studium geneticky podmíněné vnímavosti k účinkům PAU naznačuje význam kombinance metabolických genotypů CY1A1-Msp I s GSTM1 a CYP1A1-Ile/Val s GSTM1. 5. Studium vlivů hladin vitaminů na rozsah genotoxických účinků PAU je ve stadiu hodnocení. Zatím byl prokázán pozitivní vliv vitaminu A na DNA adukty. 6. Při hodnocení podílu oxidativního poškození na indukci genotoxických změn bylo zjištěno, že kometový test není vhodnou metodou pro podobný typ studií. Za vhodnější je považována metoda stanovení oxidativního poškození proteinů. 7. Pro hodnocení zdravotních rizik je opakovaně prokazována nutnost monitorování karcinogenních PAU a využití těchto poznatků pro hodnocení rizika jak pro těhotné ženy a děti, tak i jedince pracující v prostředí se zvýšenou expozicí (jako např. městští strážníci v Praze). 8. V okrese Teplice se pokračovalo ve sledování průběhu a výsledků těhotenství ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Získávané poznatky jsou dnes mezinárodně využívány i v materiálech WHO. 9. Byl navržen postup hodnocení genotoxicity komplexních směsí organických látek z ovzduší in vitro.
|
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Výzkum metodicky navazuje na Program Teplice I a II, Program "Znečištění ovzduší a zdraví" a téma "Znečištění ovzduší a ochrana zdraví" (VaV/740/5/03), při jejichž řešení byly získány unikátní poznatky o výsledcích těhotenství a části narozených dětí v prvních třech letech života (u dětí narozených v období 1994 – 1999). Novým pohledem jsou literární informace o vlivu genetického polymorfismu na infekční onemocnění i úspěšnost očkování u dětí. Cílem je modelovat na populaci dětí v Teplicích a Prachaticích využití nejnovějších poznatků toxikogenomiky pro hodnocení rizika environmentální expozice. Vzhledem k dlouhodobému sledování znečištěného ovzduší, které se na základě nedávných údajů stále mění, nyní i ve smyslu zvýšení expozic, je vhodné pokračovat v analýze výsledků těhotenství v Teplicích a zahájit podobnou studii v Prachaticích od r. 2006. Nové je zařazení projektu s využitím nových poznatků z oblasti toxikogenomiky. Řešené téma představuje komplexní přístup k hodnocení znečištění ovzduší a jeho vlivu na dětskou populaci. Návrh byl rozšířen o požadavek MŽP ČR zhodnotit zátěž pražského ovzduší u profesionálně exponované skupiny pracovníků řidičů Dopravního podniku hl.m. Prahy. Pro zajištění cíle tématu "Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví" je řešeno pět projektů: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství; Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži; Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí; Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro; Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob.
|
|
| |
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Zpráva obsahuje informace řešení projektu v roce 2006. Projekt je řešen v pěti dílčích projektech: Projekt 1: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 2: Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži, Projekt 3: Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí, Projekt 4: Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro, Projekt 5: Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob. Z vědeckého hlediska byly získány následující prioritní výsledky: V projektu 1 byl prokázán význam znečištění ovzduší a genetického polymorfismu na porodní hmotnost a význam polymorfismu genu reparace poškození DNA XPDER CC2 na onemocnění bronchitidami. V projektu 2 jsou zcela nové výsledky o nestabilitě mitochondriální DNA v průběhu prvních deseti let života dítěte, které naznačují, že v tomto období dochází ke vzniku mutací mitochondriální DNA. V projektu 3 byl analyzován vliv znečištěného ovzduší na respirační nemocnost dětí. Byla prokázána asociace PAU s výskytem respiračních onemocnění dolních cest dýchacích a bronchitid a vliv znečištěného ovzduší na zvýšený výskyt akutního zánětu průdušnice a zánětu středního ucha. V projektu 4 byla analyzována biologická aktivita PM10 v zimním období r. 2000 a 2005. Ačkoliv došlo k výraznému snížení prachových částic, celkový genotoxický biologický potenciál ovzduší se díky nezměněnému obsahu k-PAU nezměnil. Použitý přístup potvrzuje účelnost hodnocení genotoxicity prachových částic in vitro, které jsou specifické pro různé oblasti a zdroje znečištění ovzduší. V projektu 5: Při hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob – studovaných u řidičů autobusů městské dopravy – bylo prokázáno působení prachových částic PM2.5 na markery oxidačního stresu, které prokazují významné poškození DNA, proteinů i lipidů. Analýzy chromozomových aberací metodou FISJ prokazují, že translokace indukované chemickými karcinogeny v ovzduší nejsou biomarkerem dlouhodobého poškození.
|
|
| |
host ::
RSS.