|
|
Komparativní studium kmenů Trichomonas vaginalis s různou mírou rezistence k metronidazolu
Havelka, Michal ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kopáček, Petr (oponent)
Trichomonas vaginalis je anaerobní prvok způsobující lidské onemocnění trichomoniázu. Nejčastěji užívaným lékem v boji proti trichomoniáze je metronidazol. Metronidazol má vysokou účinnost, přesto se v některých případech setkáváme u T. vaginalis s rezistencí k tomuto léčivu. U T. vaginalis se rezistence k metronidazolu dělí na dva typy podle podmínek, ve kterých se projevuje - aerobní a anaerobní rezistence. Oba typy rezistence jsou spojené se změnami ve fyziologii parazita. Cílem této práce bylo charakterizovat změny v hydrogenozomu a cytosolu spojené s rezistencí k metronidazolu na úrovni proteomu aerobně rezistentních klinických izolátů, aerobně rezistentní linie MR3 a anaerobně rezistentní linie MR100. Práce si zároveň kladla za cíl charakterizovat funkci hybrid-cluster proteinu a pokusit se objasnit jeho úlohu při vzniku rezistence, jelikož jeho produkce výrazně stoupá u aerobně i anaerobně rezistentních kmenů T. vaginalis. Tato práce přispěla k identifikaci několika potenciálních proteinů, jež by mohly hrát roli při vývoji rezistence k metronidazolu, a vytvořila opěrný bod pro další metabolomické a biochemické studie kmenů T. vaginalis rezistentních k metronidazolu.
|
|
|
Rezistence k metronidazolu u klinických případů giardiózy.
Perglerová, Aneta ; Tůmová, Pavla (vedoucí práce) ; Uzlíková, Magdalena (oponent)
Metronidazole (MTZ) cílí na řadu anaerobních bakteriálních a eukaryotických patogenů, včetně prvoka Giardia intestinalis (Metamonada). Přestože je MTZ hojně a dlouho využíván k léčbě giardiózy, příčiny selhání léčby giardiózy (G-TF) nejsou známé. Většina dosavadních poznatků byla získána pomocí linií s laboratorně navozenou rezistencí nebo z klinických vzorů, ke kterým nejsou dostupná klinická data. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka v Praze byla v letech 2020-2023 sledována kohorta 70 pacientů, ve které 25,7 % pacientů vykázalo selhání léčby. Pomocí genotypizace bylo zjištěno, že giardie pacientů s G-TF patřily do stejné genetické skupiny (asambláž B, především BIII) a jednalo se pouze o importované nákazy převážně z Indie. Pro ověření hypotézy, zda může být rezistence spojena s určitým mezi liniemi přenosným genotypem, byly sledovány sdílené polymorfismy v genech zapojených v metabolismu MTZ a detoxifikacích (NR1, NR2, prx1, hmp). U G-TF izolátů v NR2 byly nalezeny aminokyselinové záměny (K42E, K139R), které mohou vést ke změnám ve struktuře proteinu. Zároveň byla testována variabilita počtu kopií genů jako spoluvarianta/příčina lékové rezistence v důsledku duplikací nebo delecí genu hmp. Výsledky z dPCR ukázaly rozdíl v počtu kopií hmp mezi sub- asamblážemi BIII a BIV a menší změnu počtu kopií...
|
|
|
Využití pevné bismutové kapkové elektrody při stanovení léčiva metronidazolu
Jarošová, Johanka ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce bylo studium nové komerční pevné kapkové bismutové elektrody (SBiDE) a její využití k nalezení optimálních podmínek pro voltametrické stanovení léčiva metronidazolu pomocí techniky diferenční pulzní voltametrie (DPV). Voltametrické chování vybraného léčiva bylo studováno v závislosti na pH vodného roztoku Brittonova-Robinsonova pufru (BR pufr). Jako optimální prostředí pro stanovení léčiva metronidazol na SBiDE bylo zvoleno prostředí BR pufru o pH 12, ve kterém byly proměřeny koncentrační závislosti metronidazolu v rozmezí 1∙10−6 - 6∙10−4 mol/L. Mez stanovitelnosti (LQ) činila 1,38∙10−6 mol/L a mez detekce (LD) činila 4,41∙10−7 mol/L. Nově vyvinutá voltametrická metoda byla využita pro stanovení léčiva metronidazolu v lékových formách v infuzním roztoku Efloran 500 mg/100 mL, tabletě Entizol 250 mg, vaginální tabletě Entizol 500 mg a v infuzním roztoku Noridem 500 mg/100 mL. Zvolená voltametrická metoda byla porovnána s analytickou metodou UV-VIS absorpční spektrometrií v prostředí vodného roztoku BR pufru o pH 12 v koncentračním rozmezí metronidazolu 2∙10−5 - 8∙10−5 mol/L.
|
|
|
Voltametrické stanovení metronidazolu na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě
Škvorová, Lucie ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit optimální podmínky pro voltametrické stanovení metronidazolu, který se používá jako protinádorové léčivo. Byla sledována stabilita zásobního roztoku metronidazolu v deionizované vodě pomocí UV-VIS absorpční spektrofotometrie a nalezeno vhodné prostředí pro následující voltametrická stanovení na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě (p-AgSA-CE). Závislost voltametrického chování metronidazolu o koncentraci 1∙10-4 mol/L na pH analyzovaného roztoku byla sledována pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) v rozsahu pH 2,1 až 12,1 ve vodném prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru. Pro elektrochemicky redukovatelnou nitro skupinu metronidazolu byl na základě pozorovaného chování navrhnut mechanismus voltametrické redukce na p-AgSA-CE. Pro proměření koncentračních závislostí bylo vybráno optimální prostředí vodného roztoku BR pufru o pH 4,0 pro obě voltametrické metody. Metodou DCV i DPV na p-AgSA-CE bylo měřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu s dosaženými mezemi stanovitelnosti (LQ) 2∙10-6 mol/L pro DCV a 4∙10-6 mol/L pro DPV. Pro porovnání voltametrických metod s jinou analytickou metodou bylo proměřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu pomocí UV-VIS absorpční...
|
|
|
Rezistence Trichomonas vaginalis a dalších anaerobních patogenů k metronidazolu.
Havelka, Michal ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
V této bakalářské práci jsou popsány mechanismy účinku metronidazolu a rezistence k tomuto chemoterapeutiku u tří anaerobních eukaryotických patogenů (T. vaginalis, G. intestinalis a E. histolytica). Nemoci způsobované těmito třemi patogeny patří na seznam opomíjených nemocí, přestože nám mohou způsobovat vážné komplikace. Metronidazol působí pouze v buňkách organismů s anaerobním metabolismem. Do buňky metronidazol vniká pasivní difuzí a poté musí být aktivován redukcí nitroskupiny. Mechanismus aktivace metronidazolu se mezi jednotlivými patogeny liší. Nejdůležitější jsou pro aktivaci metronidazolu enzymy energetického metabolismu v hydrogenosomech, dále cytosolická thioredoxin reduktáza a nitroreduktázy. Metronidazol působí poškození buněk třemi hlavními způsoby - poškození DNA a proteinů nitroradikály, tvorba kovalentních vazeb s proteiny a kovalentních vazeb s thioly. Patogeni se mohou proti léčivu bránit omezením jeho aktivace zvýšením vnitrobuněčné koncentrace kyslíku nebo ztrátou energetického metabolismu v hydrogenozomech. Většinou jsou tyto způsoby obrany spjaty se změnou ve fyziologii patogena a také se snížením jeho životaschopnosti. Z alternativ k metronidazolu v léčbě trichomoniázy jsou nejlepšími kandidáty benzimidazolové deriváty a furazolidon. U všech možných alternativ je ale nutné...
|
|
|
Využití pracovní stříbrné pevné elektrody při voltametrickém stanovení léčiva metronidazol
Mráček, Ondřej ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce bylo studium elektrochemického chování léčiva metronidazol a nalezení optimálních podmínek pro jeho voltametrické stanovení na pracovní stříbrné pevné elektrodě (AgSE) pomocí diferenční pulzní voltametrie (DPV). Voltametrické chování vybraného léčiva bylo prostudováno v závislosti na pH ve vodném prostředí Brittonova-Robinsonova pufru (BRP). Jako nejlépe vyhovující prostředí pro voltametrické stanovení studovaného léčiva metronidazol na AgSE v katodické oblasti potenciálů bylo zvoleno prostředí Brittonova-Robinsonova pufru se zásaditou složkou hydroxidu sodného (Na-BRP) o pH 10,0, ve kterém byly dále proměřeny, ve voltametrické cele o objemu 10 ml, koncentrační závislosti v rozmezí (1-1000)·10−6 mol/l. Dosažené meze stanovitelnosti (LOQ) a meze detekce (LOD) metronidazolu byly pro DPV na AgSE 1,8·10−6 mol/l a 5,5·10−7 mol/l. Dále byl pro látku metronidazol sledován vliv elektrochemické regenerace na AgSE. Jako optimální elektrochemické regenerační potenciály byly zvoleny potenciály s těmito parametry: Nr = 150, Ein_r = 0 mV, Tin_r = 0,1 s, Efin_r = −1500 mV, Tfin_r = 0,1 s. V další části měření byla studována elektrochemická aktivita AgSE, která není zcela ideální. Aplikovatelnost nově vyvinuté metody pro stanovení léčiva metronidazol bude možno v budoucnu...
|
|
|
Studium imunopatologických mechanismů autoimunitní uveitidy a definování nových terapeutických možností.
Seidler Štangová, Petra ; Svozílková, Petra (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Cílem této práce bylo získat nové poznatky o mechanismech autoimunitní uveitidy a testovat nové způsoby léčby, které nebyly u uveitid studovány nebo jejichž efekt je sporný. Hlavní důraz byl kladen na úlohu mikroorganismů v procesu uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy včetně modelu bezmikrobního a byly analyzovány vzorky nitroočních tekutin pacientů. Na experimentálním modelu byla hodnocena intenzita zánětu in vivo klinicky a post mortem histologicky. Hodnocen byl efekt imunomodulační léčby. Intenzita zánětu byla porovnána mezi skupinami bezmikrobních a konvenčních myší. U konvenčních myší byl sledován terapeutický efekt antibiotik podávaných s cílem ovlivnit mikrobiom. Ve vzorcích nitroočních tekutin pacientů s autoimunitní uveitidou byly sledovány známky po proběhlém infekčním procesu a hodnoceny hladiny cytokinů a dalších faktorů. Zhodnocení efektu imunomodulační léčby prokázalo účinnost mykofenolát mofetilu, což podporuje jeho širší využití při léčbě autoimunitní zadní uveitidy v humánní medicíně. Snížení bakteriálního osídlení vedlo k poklesu intenzity zánětu, a tím potvrdilo význam mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy, a to jak u bezmikrobních myší, tak u konvenčních myší léčených antibiotiky. Výsledky analýzy nitroočních tekutin podporují...
|
|
|
Maintenance of chromosomes integrity in Giardia intestinails as a model organism.
Uzlíková, Magdalena ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Lalle, Marco (oponent) ; Stejskal, František (oponent)
Giardia intestinalis je kosmopolitní jednobuněčný organismus způsobující průjmy. Kromě klinického významu, jsou tito dvoujaderní prvoci zajímaví také z hlediska postavení v rámci eukaryot. Jsou evolučně vzdálení obvyklým modelovým organismům a dokonale přizpůsobeni parazitickému způsobu života. Jejich genom je poměrně malý, obsahuje velice málo nekódujících oblastí a mnohé z genů známých u jiných organismů u giardií chybí, tyto vlastnosti z nich dělají atraktivní model pro studium schopnosti buňky fungovat s minimální výbavou. Předkládaná práce přináší nová dílčí zjištění o různých úrovních udržování chromozomové stability u tohoto parazita. Jednou z nich je způsob ochrany konců chromozomů, tzv. telomer. Podařilo se nám lokalizovat telomery na koncích chromozomů v různých fázích buněčného cyklu a zpřesnit jejich přibližnou délku na 0,5 až 2,5 kb. Prokázali jsme existenci aktivního enzymu telomerázy odpovědného za přidávání telomerických repetic na konce chromozomů, ačkoliv se jedná o enzym strukturně odlišný od jiných eukaryot. Tyto poznatky ukazují, že giardie, stejně jako většina eukaryot, vyvinula konzervativní způsob, jak zamezit zkracování telomer. Popisujeme také účinek léku pro léčbu giardiózy, metronidazolu, na DNA a buněčný cyklus citlivých a rezistentních buněčných linií giardií....
|
|
|
Voltametrické stanovení vybraných nitroimidazolových léčiv
Škvorová, Lucie ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce bylo studium elektrochemického chování nitroimidazolových léčiv metronidazolu a ornidazolu a nalezení optimálních podmínek pro jejich voltametrické stanovení na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgamové elektrodě (m-AgSAE) pomocí technik DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV). Voltametrické chování vybraných léčiv bylo studováno v závislosti na pH prostředí (realizováno užitím Brittonova-Robinsonova pufru (BR pufru)) a pomocí cyklické voltametrie (CV) byl studován mechanismus redukce obou léčiv. Jako optimální prostředí pro voltametrická stanovení studovaných nitroimidazolových léčiv na m-AgSAE v katodické oblasti potenciálů bylo zvoleno prostředí BR pufru o pH 8,0, ve kterém byly dále proměřeny koncentrační závislosti v rozmezí od 2·10-7 do 1·10-4 mol/L. Dosažené meze stanovitelnosti (LQ) metronidazolu i ornidazolu byly pro DCV i DPV na m-AgSAE řádově 10-7 mol/L. Aplikovatelnost nově vyvinutých voltametrických metod pro stanovení metronidazolu a ornidazolu byla ověřena na modelových vzorcích pitné a říční vody s dosaženými LQ ≈ 2·10-7 mol/L pro DC voltametrii i diferenční pulzní voltametrii. Nově vyvinuté voltametrické metody byly použity i pro stanovení obsahu metronidazolu v daných léčivech: Efloran - infuzní roztok 500...
|
|
|
Rezistence kmenů Helicobacter pylori na antimikrobiální léčbu
Moravcová, Monika ; Keil, Radan (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Helicobacter pylori (dále H. pylori) je gramnegativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici člověka. Je jasně prokázána její role v etiopatogenezi chronické gastritidy, vředové choroby gastroduodena, MALT-lymfomu a v souvislosti se vznikem karcinomu žaludku byla označena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za karcinogen I. třídy. Infekci H. pylori lze diagnostikovat ze vzorků žaludeční sliznice odebraných při endoskopickém vyšetření za použití metody rychlého ureázového testu, mikroskopického vyšetření nebo kultivace bioptického materiálu, anebo lze aplikovat techniky neinvazivní (dechový test s 13 C značenou ureou, popř. detekci antigenu HpSA ve stolici). Efektivní terapie infekce H. pylori spočívá v podávání kombinace antibiotik a inhibitoru protonové pumpy. V posledních letech se v celosvětovém měřítku zvyšuje rezistence bakteriálních kmenů na užívaná antibiotika a tento trend můžeme sledovat také u H. pylori. Pokud úroveň rezistence překročí 20 % pro klaritromycin a 40 % pro metronidazol, nedoporučuje se tato antibiotika k léčbě infekcí vyvolaných touto bakterií používat. Ve skupině 61 pacientů Interní kliniky FN Motol, kteří během posledních dvou let podstoupili endoskopické vyšetření žaludku a duodena spojené s odběrem vzorku žaludeční sliznice, byla proto zjišťována citlivost...
|
host ::
RSS.