|
|
Leopold I. ve světle česky psaných pohřebních kázání z roku 1705
MIŠTOVÁ, Marie
Předkládaná bakalářská práce se zabývá pohledem na císaře Leopolda I. v pohřebních kázáních sepsaných na jeho počest v roce 1705. Hlavním cílem je představit asociace spojené s císařovou osobností na základě česky psaných smutečních přednesů. Kromě představení konkrétních postav a předmětů, k nimž byl uvedený císař přirovnáván, přibližuje předkládaná práce taktéž životní příběh zesnulého panovníka. Rovněž je v rámci práce představen koncept vnímání smrti v raném novověku.
|
|
| |
|
|
Účast dětí na pohřbech
RATAJOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem účasti dětí na pohřbech od mladšího školního věku po adolescenci a zkoumá, jaký má pro ně osobní účast či neúčast na pohřbech blízkých osob význam. V teoretické části popisuje význam pohřbů z různých hledisek a popisuje církevní a sekulární pohřební obřady. Zaměřuje pozornost na psychické vnímání smrti a pohřbu u dětí vymezených věkových kategorií, na rozhovory a morální a etické hledisko. Vyjadřuje se k rituálům dětí. V praktické části nám empirický výzkum odhaluje žitou zkušenost respondentů, z které máme možnost zjistit význam osobní účasti či neúčasti dětí na pohřbech blízkých osob v kontextu rodinného prostředí.
|
|
|
Etické aspekty zacházení s těly zesnulých
VIKTOROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty, které můžeme identifikovat při zacházení s těly zesnulých. Popisuje, jak je se zesnulým tělem zacházeno s ohledem na lidskou důstojnost nebo lidská práva. Ukazuje, jak se zacházelo se zemřelým tělem v minulosti, jak vypadal pohřební obřad i pohřbívání ostatků. Zabývá se také hodnocením přístupu k mrtvému tělu v současnosti. Jsou zde popsány úkony po úmrtí, dále pak podoba pohřbu, pohřebních služeb či hřbitovů. Okrajově se zabývá pohřebními zvyklostmi u vybraných etnických menšin žijících na našem území. Zvláštní prostor je zde věnován zacházení se zemřelými dětmi, možnostem jejich pohřbení a rozloučení rodičů. Dále jsou zde předneseny etické otázky u problematiky dárcovství orgánů.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu
Geyerová, Simona ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Záměrem diplomové práce Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu je analyzovat učebnice dějepisu druhého stupně základní školy z hlediska vybraných přechodových rituálů. Této praktické části předchází obecné seznámení s problematikou rituálů a přechodových rituálů. Následuje pojednání o vybraných přechodových rituálech, jimiž jsou svatby a pohřby. Zvolené přechodové rituály určují směr, kterým se ubírá samotná analýza učebnic. Při rozboru učebnic mě tedy v obecné rovině zajímají témata svateb, pohřbů a všech dalších skutečností, které se s danou problematikou pojí. Následně zjišťuji, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou vybrané přechodové rituály žákům představeny. Aby žáci získali co nejvíce informací z konkrétního způsobu zobrazení přechodového rituálu, zabývám se i možnostmi, jak určité znázornění rituálu obohatit. V závěru shrnuji důvody proměn zmíněných přechodových rituálů zobrazených v učebnicích dějepisu pro druhý stupeň základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA rituál, přechodový rituál, učebnice, pohřeb, hrob, pohřebiště, sňatek, svatební obřad
|
|
|
Pohřební obřady křesťanských církví
Váňa, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
iplomová práce "Pohřební obřady křesťanských církví" pojednává o pohřebních obřadech církve římskokatolické, a to před a po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu, církve řeckokatolické, pravoslavné, Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické. Mapuje jednotlivé obřady, historický vývoj a srovnáním struktur obřadů se pokouší nalézt společné prvky a zároveň největší rozdíly na poli liturgickém a věroučném. Zpracovává téma smrti, představ posmrtného života a pohřebních obřadů v antice, evropském pohanství, židovské tradici a středověké kultuře. Dále pojednává o posledních věcech člověka a o vzkříšení, nakolik je obsaženo v jednotlivých agendách. Závěr práce se věnuje připravenosti agend na zvláštní případy a novější způsoby posledního rozloučení. Klíčová slova Agenda, církev, liturgie, obřady, pohřeb Počet znaků (včetně mezer): 146 709 D
|
|
|
Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni
Ručková, Eliška ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojmenovaná Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni se snaží podat ucelený pohled na pohřební rituály a představy o smrti vybrané společnosti pueblanských indiánů. Nejprve se snažím přiblížit historické pozadí vývoje kmene Zuniů, spolu se stručným popisem způsobu jejich života a také náboženství a jeho proměny, zejména pod vlivem španělských dobyvatelů a křesťanství. Do tohoto nástinu je následně zasazeno samotné téma. Práce se stručně věnuje také vybraným mýtům, které jsou pro ni jedním z hlavních zdrojů představ zunijské společnosti o posmrtném životě. Na ten je zde spolu s pohřebním rituálem zaměřena největší pozornost. Hlavním cílem této práce je jednak zjistit, jak představy Zuniů o smrti reflektují tuto společnost, a také jaký pro ně má smrt význam. Práce se snaží ukázat, že smrt má pro zunijský kmen svou důležitost v kontextu udržení jednoty této společnosti, která je pro ni tolik typická.
|
|
|
Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966
Pokorná, Žaneta ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Resumé Právní úprava péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích 1918-1966 Práce se zabývá vývojem právní úpravy poskytování péče o zdraví obyvatelstva v českých zemích od roku 1918 do 1966, která byla účinná pouze na území Čech. V úvodních kapitolách jsou vzhledem k recepci právních předpisů z Rakouska prozkoumány i předpisy od roku 1848, týkající se chudinství, domovského práva a lékařské péče, potažmo veřejného zdravotnictví. Autorka rozdělila tuto práci do tří hlavních kapitol o veřejném zdravotnictví podle jednotlivých časových úseků. Hlavní kapitoly se dále člení na subkapitoly zaměřující se na dílčí právní úpravu jednotlivých složek veřejného zdravotnictví. První kapitola pojednává o recipovaných zdravotnických předpisech z Rakouska-Uherska, o právní úpravě veřejné zdravotní službě, zdravotní policii, a dále o předpisech upravujících lékařskou službu, odměňování lékařů, o právech a povinnostech lékaře a pacienta a pohřebnictví Druhá kapitola obsahuje krátký exkurz do právní úpravy zdravotnictví za Protektorátu Čechy a Morava, přičemž toto období blíže záměrně vynechává pro jeho specifickou právní úpravu, jež by mohla být předmětem zkoumání samostatné práce. Třetí kapitola navazuje na časové rozdělení jednotlivých částí práce a přináší výsledky bádání v oblasti právní úpravy sociální a zdravotní péče...
|
|
|
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
|
host ::
RSS.