Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Koncepční návrh habitatu pro extrémní prostředí - návrh skafandru pro Mars
Ponka, Jakub ; Lazar, Václav (oponent) ; Šálený, Vratislav (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá koncepčním návrhem skafandru pro podmínky na Marsu. Koncepce vychází z rešeršní části, v níž jsou popsány současné modely skafandrů jednotlivých vesmírných agentur a extrémní podmínky, které na Marsu převládají. V samotném návrhu je kladen důraz na snížení váhy za použití materiálů jako jsou titan nebo karbonová vlákna. Dále je využita technologie na výrobu kyslíku z atmosférického oxidu uhličitého a digitalizování uživatelského rozhraní skafandru. Nakonec se práce zabývá problematikou odvodu metabolického tepla z vnitřní atmosféry skafandru do okolního prostředí.
Pevnost lepeného spoje ve smyku materiálů na bázi dřeva v extrémních podmínkách
Hromádka, Petr
Tato práce řeší problematiku lepených spojů v extrémních podmínkách. Cílem této práce je zjištění jak daná teplota -30 °C, +23 °C, +70 °C ovlivňuje maximální tahovou pevnost lepeného spoje a také, která použitá lepidla u jednotlivých druhů aglomerovaných materiálů obstála nejlépe. Zvolený problém byl řešen pomocí zhotovených vzorků (surová dřevotřísková deska, surová dřevotřísková deska zalisovaná smrkovou dýhou, surová dřevovláknitá deska a překližovaná deska buková). Ty byly použity v řešení dle normy ČSN EN 205. Data byla zpracována pomocí softwaru a následné vyhodnocení bylo provedeno za pomocí statistických metod. Podrobným výzkumem bylo zjištěno, která lepidla se dají použít extrémních podmínkách na Zemi. Přínosem této práce je objasnění vlivu expoziční teploty, druhu lepidla a vzájemné interakce mezi teplotou expozice a druhem lepidla. Na základě zjištěných údajů je možné doporučit určitý druh zkoušeného lepidla na danou teplotu při maximálním tahovém namáhání.
Studium vlastností betonů v extrémních klimatických podmínkách
Stará, Tereza ; Novosad,, Petr (oponent) ; Hubáček, Adam (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem betonů, které jsou během životnosti vystaveny extrémním klimatickým podmínkám. Mnoho betonových staveb po celém světě je vystaveno během životnosti různým klimatickým podmínkám, jako jsou například vysoké teploty, nebo naopak nízké teploty. Tyto podmínky ovlivňují vlastnosti betonu jak v čerstvém stavu, tak i ztvrdlém stavu a mají vliv na jeho trvanlivost. Práce shrnuje dosavadní poznatky o chování betonu v těchto podmínkách, popisuje vhodné vstupní suroviny, které lze pro tyto prostředí využít. Dále jsou v práci popsány možnosti zlepšení trvanlivosti a odolnosti betonu vůči těmto klimatickým podmínkám. V experimentální části jsou sledovány vybrané parametry trvanlivosti betonu, během jeho vystavení klimatickému namáhání.
Inkubační chování ptáků v polárních oblastech
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Život a rozmnožování v polárních oblastech s extrémními klimatickými podmínkami vyžaduje celou řadu speciálních adaptací. Nevýhody tohoto prostředí mohou ovšem být vykompenzovány menší aktivitou predátorů, dlouhým polárním dnem a dostatkem potravy v období polárního jara a léta. Není tedy divu, že řada druhů ptáků přizpůsobila své životní strategie a do polárních oblastí každoročně migrují až tisíce kilometrů, aby zde zvýšily své šance na úspěšné vyvedení potomstva. Ptáci v těchto oblastech hnízdí v období polárního léta, pouze jeden druh začíná hnízdit již v období polární zimy, je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) v Antarktidě. Ptáci hnízdící v polárních oblastech mají v průměru větší snůšky a inkubují déle oproti svým protějškům z mírného pásu a tropů. Hlavním rozdílem v inkubačním chování je úprava inkubačního rytmu spočívajícího především v prodloužení doby sezení na vejcích spojené se snížením frekvence opouštění snůšky. Výjimku tvoří pěvci, kteří naopak hnízdo opouštějí s větší frekvencí, ale jen na kratší dobu. Informace o inkubačním chování většiny druhů v polárních oblastech jsou ovšem dosud omezené a nekompletní. Bakalářská práce obsahuje i částečně zpracovaná data o inkubačním chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v Arktidě.
Vliv extrémních podmínek na pevnost lepených spojů při použití klihových lepidel
Laštovička, Vojtěch
Bakalářská práce se zabývala vlivem extrémních klimatických podmínek na pevnost lepeného spoje několika druhy klasických živočišných lepidel (kostní, kožní, králičí, rybí, kaseinové a albuminové klihy). Pro ověřování pevnost lepených spojů klihových spojů bylo vybráno masivní dřevo smrk. Lepené spoje byly vystaveny působení normálním a extrémním (vysoké vlhkosti a nízké teplotě) podmínkám. Po klimatizaci vzorků lepených spojů v extrémních podmínkách byly porovnány pevnosti lepených spojů na smyk v tahu. Současně byla zkoušená odolnost lepeného spoje vůči zvyšující se teplotě.
Inkubační chování ptáků v polárních oblastech
Hromádková, Tereza ; Pavel, Václav (vedoucí práce) ; Praus, Libor (oponent)
Život a rozmnožování v polárních oblastech s extrémními klimatickými podmínkami vyžaduje celou řadu speciálních adaptací. Nevýhody tohoto prostředí mohou ovšem být vykompenzovány menší aktivitou predátorů, dlouhým polárním dnem a dostatkem potravy v období polárního jara a léta. Není tedy divu, že řada druhů ptáků přizpůsobila své životní strategie a do polárních oblastí každoročně migrují až tisíce kilometrů, aby zde zvýšily své šance na úspěšné vyvedení potomstva. Ptáci v těchto oblastech hnízdí v období polárního léta, pouze jeden druh začíná hnízdit již v období polární zimy, je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) v Antarktidě. Ptáci hnízdící v polárních oblastech mají v průměru větší snůšky a inkubují déle oproti svým protějškům z mírného pásu a tropů. Hlavním rozdílem v inkubačním chování je úprava inkubačního rytmu spočívajícího především v prodloužení doby sezení na vejcích spojené se snížením frekvence opouštění snůšky. Výjimku tvoří pěvci, kteří naopak hnízdo opouštějí s větší frekvencí, ale jen na kratší dobu. Informace o inkubačním chování většiny druhů v polárních oblastech jsou ovšem dosud omezené a nekompletní. Bakalářská práce obsahuje i částečně zpracovaná data o inkubačním chování rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea) v Arktidě.
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
Pevnost lepeného spoje ve smyku materiálů na bázi dřeva v extrémních podmínkách
Hromádka, Petr
Tato práce řeší problematiku lepených spojů v extrémních podmínkách. Cílem této práce je zjištění jak daná teplota -30 °C, +23 °C, +70 °C ovlivňuje maximální tahovou pevnost lepeného spoje a také, která použitá lepidla u jednotlivých druhů aglomerovaných materiálů obstála nejlépe. Zvolený problém byl řešen pomocí zhotovených vzorků (surová dřevotřísková deska, surová dřevotřísková deska zalisovaná smrkovou dýhou, surová dřevovláknitá deska a překližovaná deska buková). Ty byly použity v řešení dle normy ČSN EN 205. Data byla zpracována pomocí softwaru a následné vyhodnocení bylo provedeno za pomocí statistických metod. Podrobným výzkumem bylo zjištěno, která lepidla se dají použít extrémních podmínkách na Zemi. Přínosem této práce je objasnění vlivu expoziční teploty, druhu lepidla a vzájemné interakce mezi teplotou expozice a druhem lepidla. Na základě zjištěných údajů je možné doporučit určitý druh zkoušeného lepidla na danou teplotu při maximálním tahovém namáhání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.