|
|
Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993
Švehlová, Veronika ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem Politické myšlení československých disidentů v letech 1977 - 1993 zkoumá politické myšlení tří zástupců československého disentu Rudolfa Battěka, Václava Havla a Václava Bendy. Hlavním cílem je zjistit, zda československý disent obsahoval politické myšlení a přicházel s vlastními konstruktivními teoriemi na ideální státní uspořádání nebo se omezoval pouze na kritiku soudobého režimu. Diplomová práce z hlediska metodologie pracuje s textovou analýzou primárních zdrojů tří vybraných disidentů. Na základě textové analýzy v závěru využívá komparativní metodu pro porovnání a ucelení politického myšlení vybraných disidentů se zaměřením na lepší či ideální uspořádání budoucího státu. Práce dochází k závěru, že analyzovaní zástupci československého disentu se kromě kritiky režimu zaměřovali také na politické myšlení a hledali budoucí státní uspořádání. Politické myšlení a teorie úspěšného státu nebyly jejich primárním zájmem a nepředstavují systematickou pozitivní teorii. Politické myšlení vychází z jejich celkových filozofických představ a kontextu kritiky komunistického režimu v soudobém Československu. Své představy ohledně budoucího státního uspořádání nenazývají ideálem, pouze prezentují své názory pro podpoření politické debaty.
|
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Disenty a jejich role v soudním rozhodování
Stádník, Jakub ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Disenty a jejich role v soudním rozhodování Jakub Stádník Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá disenty k soudním rozhodnutím, tedy odlišnými názory přehlasovaných soudců, které jsou publikovány spolu s rozhodnutím. V českém kontextu jsou to především odlišná stanoviska soudců Ústavního soudu, která (navzdory absenci přímé závaznosti) zaujímají poměrně významný prostor v akademických diskusích a mohou se stát i podkladem pro budoucí změnu právního názoru. Přes tento praktický význam odlišných stanovisek je jim však věnována spíše malá pozornost, resp. se jim doposavad až na výjimky žádný text nezabýval v širším kontextu. To bylo hlavní motivací pro sepsání mé diplomové práce. Nejdůležitějším kontextem v souvislosti s existencí disentů je jejich dopad na legitimitu rozhodnutí. Zaznívají názory, které považují odlišná stanoviska za prospěšná pro legitimitu soudů a jejich rozhodnutí, stejně jako se objevují názory zcela opačné. Primárním cílem této práce je tedy roli odlišných stanovisek analyzovat z hlediska jejich dopadů na legitimitu rozhodnutí. Jedná se o aspekt, který se celou touto prací prolíná. Úvodem se diplomová práce zabývá vymezením pojmů disent a odlišné stanovisko a snaží se o představení zahraniční i české právní úpravy. Spolu s tím předkládá text některá zásadní dilemata pojící se s disenty....
|
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
A memed Revolution?: Content analysis on how Twitter users used memes as a means for political expressions of dissent during the 11J protests in Cuba
León Carpio, Luis Orlando ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá memy na Twitteru jako prostředkem pro politické vyjádření nesouhlasu během protestů, které proběhly na Kubě dne 11. července 2021. Zaměřuje se na odlišnosti v diskursech, které memy zprostředkovaly, a týkaly se protestů 11J a krize COVID-19. Práce se zaměřuje se na povahu sdělení, zkoumá jejich hlavní rysy, a take postoje a motivaci k jejich publikování. Celkem 111 memů nalezených v časovém rámci jednoho týdne, od 8. do 15. července 2021, bylo zkoumáno pomocí kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy s důrazem na kvalitativní postup. Dle výsledků analýzy memy nesly hlavní a zjednodušené názory Kubánců, odkazovaly na politické a jiné krize, zaměřovaly se na politiky a jejich příznivce jako na hlavní formy disentu. Z politického hlediska memy pomohly uživatelům Twitteru kritizovat vládu a politický a ideologický systém mimo jiné především humorem; i když byly nalezeny i vážně míněné memy. Memy, jejichž charakter byl primárně statický, získaly mezi 300 a 1000 lajky a byly vytvářeny a šířeny převážně běžnými uživateli, přičemž většina z nich byla překvapivě odjinud než z Kuby.
|
|
|
Analýza témat diskusních večerů v Knihovně Václava Havla v letech 2012-2021
Šimůnková, Natálie ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Základní myšlenkou práce je zkoumat provázanost mediálního pole a občanského sektoru na příkladu Knihovny Václava Havla - obecně prospěšné společnosti založené v roce 2004, která pořádá nejrůznější semináře, autorská čtení, výstavy, přednášky, debaty, koncerty a divadelní představení Práce uvádí normativní kořeny obou sfér a nalézá jejich průsečíky i odlišnosti. Teoretická část se zabývá základními koncepty žurnalistiky a občanské společnosti, její druhý oddíl pak vysvětluje specifika občanského sektoru vzešlé z disidentského prostředí v zemích Visegrádu. Prostředí disentu tvořilo i značnou část života Václava Havla, jenž se stal symbolem občanské angažovanosti na celém světě a Knihovna Václava Havla nyní uchovává jeho literární, dramatický, disidentský a politický odkaz. Ambicí práce je seznámit veřejnost s produkcí Knihovny a porovnat její skutečný produkční program s jejím mediálním obrazem, dále odhalit, jaké pořady Knihovny Václava Havla prošly mediální bránou v letech 2012 a 2022, určit z nich ty mediálně nejúspěšnější a výsledek interpretovat. Knihovna Václava Havla investuje čas i úsilí do publicity své produkce, využívá přitom vlastní internetovou televizi Havel Channel a navazuje spolupráce s mediálními domy, čímž se může stát součástí procesů nastolování agendy a gatekeepingu - jako...
|
|
|
Disenty a jejich role v soudním rozhodování
Stádník, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Disenty a jejich role v soudním rozhodování Jakub Stádník Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá disenty k soudním rozhodnutím, tedy odlišnými názory přehlasovaných soudců, které jsou publikovány spolu s rozhodnutím. V českém kontextu jsou to především odlišná stanoviska soudců Ústavního soudu, která (navzdory absenci přímé závaznosti) zaujímají poměrně významný prostor v akademických diskusích a mohou se stát i podkladem pro budoucí změnu právního názoru. Přes tento praktický význam odlišných stanovisek je jim však věnována spíše malá pozornost, resp. se jim doposavad až na výjimky žádný text nezabýval v širším kontextu. To bylo hlavní motivací pro sepsání mé diplomové práce. Nejdůležitějším kontextem v souvislosti s existencí disentů je jejich dopad na legitimitu rozhodnutí. Zaznívají názory, které považují odlišná stanoviska za prospěšná pro legitimitu soudů a jejich rozhodnutí, stejně jako se objevují názory zcela opačné. Primárním cílem této práce je tedy roli odlišných stanovisek analyzovat z hlediska jejich dopadů na legitimitu rozhodnutí. Jedná se o aspekt, který se celou touto prací prolíná. Úvodem se diplomová práce zabývá vymezením pojmů disent a odlišné stanovisko a snaží se o představení zahraniční i české právní úpravy. Spolu s tím předkládá text některá zásadní dilemata pojící se s disenty....
|
|
|
Jsme šílení a schopní všeho. Eseje Mirka Vodrážky
DOLEŽALOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá dílem Mirka Vodrážky, ve kterém se věnuje feminismu, genderu, osobám disentu a umění. Tato témata jsou nazírána (eko)feministickým a demytologizačním prizmatem, jsou vztahována k současným událostem v České republice, zejména k literatuře a politice. Práce zkoumá, jak se Vodrážka staví k různým ideologickým otázkám, z jaké pozice je nahlíží a jak se odráží v jeho psaní. Otázkou taktéž je, co vůbec ideologie, gender a feminismus znamenají a jak se naše pohledy na ně mohou různit. Zkoumáno bude prostředí Charty 77, účast žen v disentu a zejména jejich reprezentace, kterou Vodrážka reflektuje.
|
|
| |
|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
host ::
RSS.