|
|
Emerging Trends in Dendrochronology
Horáček, Tomáš ; Neuwirthová, Ludmila (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
This thesis deals with a description of current and experimental methods of sample extraction with the increment borer, cuts from sawn logs, photos, X-rays, computed tomography and magnetic resonance in the field of dendrochronology. This work deals with destructive and non-destructive sample acquisition methods. Difference between the possibilities of usage of these methods is also emphasized: whether or not is it possible to use destructive methods - especially the case of the rare archaeological objects. Along with the description of current optometric method other methods of image processing based on contrast recognition for the purpose of the tree ring recognition are given. Description of different software methods are given with the respect to the data input (image or data series). Other differences are in the spectre of interest of presented programs, some of them are programed to analyse the rings from input image whereas some deal only with narrow spectre of dendrochronology such as faults in tree ring formation or poorly recognizable rings.
|
|
| |
|
|
Sestavení historické části regionální dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny
Formánek, Šimon
Díky vysokému počtu dochovaných dřevěných kostelů a zvonic na jihozápadě Ukrajiny je možné studovat jejich architekturu a historii. Využitím dendrochronologického datování můžeme s roční přesností určit jejich výstavbu nebo letopočet rekonstrukce, které se dají porovnat s informacemi dostupnými v historických literárních pramenech. Cílem této práce bylo pomocí dendrochronologického analýzy určit stáří jednotlivých sakrálních staveb a vytvořit lokální standardní dubovou chronologii. Dendrochronologické datování proběhlo celkem na 11 kostelech a zvonicích v oblasti jihozápadní Ukrajiny. Pro analýzu bylo odebráno 167 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Úspěšně se podařilo datovat 41 dubových a 5 jedlových vzorků. Největší zastoupení mezi jednotlivými vzorky mělo dřevo dubu 144. V menší míře se pak objevilo dřevo jedle, smrku, topolu, jasanu a břízy. Nejstarší dřevěný prvek, který se podařilo spolehlivě datovat, je z kostela sv. Mikuláše v Serednie Vodiane spadající do období mezi roky 1591–1599. Naopak nejmladší datované konstrukční prvky spadající do roku 1973/1974 jsou z kostela sv. archanděla Michaela v Užhorodě. Ostatní dřevěné kostely a zvonice spadají do období mezi 16. a přelomem 17. a 18. století. Na základě úspěšně datovaných křivek bylo možné vytvořit lokální dubovou standardní chronologii pokrývající roky 1366–1805 a 1890–1972. Dendrochronologické datování pomohlo upřesnit stavebně historický vývoj dřevěných sakrálních staveb na jihozápadě Ukrajiny a doplnit informace, které velmi často v literárních historických pramenech chybí. Nově vzniklá standardní dubová chronologie bude moci sloužit jako jeden ze základních stavebních kamenů nové dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny.
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Historický záznam emisí Hg na území města Prahy s využitím dendrochronologie
Miller, Zbyněk ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo ověřit, zda lze využít letokruhy smrku ztepilého (Picea abies L.) jako geochemický archiv za účelem studia historického a současného znečištění rtutí (Hg) v atmosféře. Výzkum proběhl během r. 2013 (leden - červen) na území hlavního města Prahy. Národní park Šumava byl vybrán jako srovnávací lokalita. Pro analýzu Hg bylo celkem v pěti lokalitách odebráno 48 kórů ze smrku ztepilého. Z každého stromu byly získány kóry ze tří světových stran (severní, východní a jihozápadní). Jednotlivé lokality se v množství Hg mezi sebou signifikantně lišily (ANOVA, p < 0,001). Byla také zjištěna záporná korelace (r = - 0,66; p < 0,002) mezi množstvím Hg a fosforem (P). Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v lokalitě "Krematorium Motol" (až 14,2 ng.g-1 ). Naopak nejnižší naměřené koncentrace Hg byly zjištěny v blízkosti bývalé spalovny v lokalitě "Pod Spalovnou - Vysočany" (1,1 ng.g-1 ) a v referenční lokalitě na Šumavě (1,2 ng.g-1 ). Zvýšený nárůst Hg v letokruzích od 50. let do konce 70. let 20. století zřejmě odráží tehdejší průmyslovou éru, která pravděpodobně souvisela se spalováním uhlí a zpracováním rud. Zjištěné hodnoty Hg na území Prahy poukazují na staré lokální zdroje znečištění. Z naměřených hodnot zároveň vyplývá, že současné nízké hodnoty Hg v letokruzích smrků se vrátily na...
|
|
|
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
|
|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Stanovení rychlosti sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech s využitím dendrochronologie
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Dendrochronologie je spolehlivá metoda zjištění stáří porostu. V této práci je dendrochronologie použita při studiu rychlosti sukcese v bývalých granodioritových lomech. V oblasti bylo vybráno osm lokalit vždy po několika stanovištích. Na každém stanovišti byly odebrány vývrty ze čtyř - pěti opticky nejstarších stromů v nejbližším okolí. Celkem bylo odebráno a analyzováno 79 vývrtů. Získaná data byla vynesena do krabicových grafů a porovnána se stářím lomů a leteckými snímky. Z výsledků vyplývá, že v oblastech granodioritových kamenolomů se stromová vegetace uchycuje po cca 3 - 7 letech od konce disturbance. Zapojený porost v lokalitě pozorujeme cca 12 let po konci disturbance.
|
host ::
RSS.