|
| |
|
|
Platební a zajišťovací funkce směnky a šeku
Rác, David ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Směnka se původně vyvinula jako platební nástroj, v současné době se však stala přede- vším nástrojem zajišťovacím. Tuto funkci ovšem vyvodila právní praxe a její právní úprava může být pro laiky velmi nejasná. Z tohoto důvodu je jedním z hlavních cílů mé diplomové práce podrobně rozebrat směnku jako zajišťovací instrument. Pozornost je dále věnována také její funkci platební. Jelikož směnka a šek jsou upraveny v témže zákoně, u některých směnečných institutů popisuji také šek. Zajišťovací funkce směnky tvoří páteřní část mé diplomové práce. Popisuji zde specifika tohoto zajišťovacího institutu a dále jej srovnávám s jinými občanskoprávními zajišťovacími instituty. Díky postavení směnky do kontrastu s jinými zajišťovacími instituty lze dojít k závěru, že směnka skýtá z pohledu věřitele značné výhody a naopak u ní lze shledat nepřekona- telné meze. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj směnky a šeku a okolnosti, za kterých tyto instituty vznikly. Druhá kapitola se zabývá směneč- ným a šekovým právem, jejich právní úpravou a systematickým zařazením tohoto práv- ního odvětví a jsou zde vymezeny základní zvláštnosti tohoto právního odvětví. Kapi- tola třetí je věnována obecnému vymezení směnky, popisuje jednotlivé druhy směnek, které zákon připouští, a dále...
|
|
| |
|
| |
|
|
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie po Lisabonské smlouvě: Studie č. 3.082
Pecháček, Štěpán
Studie popisuje institucionální a rozhodovací rámec společné zahraniční a bezpečnostní politiky v kontextu změn, které v této oblasti přinesla Lisabonská smlouva. Společná zahraniční a bezpečnostní politika je Lisabonskou smlouvou prostřednictvím společných cílů propojena s dalšími činnostmi Unie, které mají dopad na unijní vnější vztahy, jako je např. společná obchodní politika nebo rozvojová politika. S tím souvisí vytvoření nové funkce Vysokého představitele Unie pro zahraniční vztahy bezpečnostní politiku, který personálně propojuje činnost Rady a Komise v oblasti vnějších vztahů. V oblasti rozhodovacích procesů k žádné podstatné změně nedošlo, nadále je smluvně chráněn státní zájem, který umožňuje členskému státu vetovat rozhodnutí. Autor konstatuje, že i přes výrazné změny, které Lisabonská smlouva přináší, především pokud jde o institucionální strukturu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a její propojení s vnějšími vztahy Unie prostřednictvím společných cílů, společná zahraniční a bezpečnostní politika je i nadále vytvořena jako svébytný pilíř evropské integrace.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.