|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
|
|
Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hemaphrodita.
NERMUŤ, Jiří
Disertační práce "Komplexní charakteristika hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita" je zaměřená na studium ekologie parazitické hlístice P. hermaphrodita a její celkovou charakteristiku v kontextu všech dosavadních poznatků. Práce sestává z obecného úvodu, který má za cíl představit P. hermaphrodita v celé šíři dosavadního výzkumu a čtyř vlastních originálních prací, které na tento přehled navazují. První z nich zkoumá způsob orientace P. hermaphrodita v prostředí a reakci na přítomnost různých potenciálních hostitelů či živných substrátů. Další se zabývá reakcí P. hermaphrodita na různé živočišné a rostlinné substráty, hlavně pak tím, jak tyto různé substráty ovlivňují vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Třetí oblastí zájmu je vliv vnitrodruhové konkurence na vývoj populace a kvalitu i kvantitu potomstva. Závěr tvoří krátká studie zabývající se perzistencí hlístice v různých prostředích, od minerálního až po čistě organické.
|
|
| |
host ::
RSS.