|
|
Kulturní centrum Brno
Pitáková, Martina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG33, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Téma práce má název Kulturní centrum Brno. Navrhovaná stavba se nachází v městské části Brno-střed, území je vymezeno svahem a úpatím hradu Špilberk při ulici Údolní v kontextu s přiléhajícím parkem Obilního trhu. Stavba je koncipována jako polyfunkční kulturní centrum se zaměřením na různorodé volnočasové aktivity lidí každého věku zahrnující uměleckou tvorbu, vzdělání, pohyb a celkový rozvoj osobnosti. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření prostoru pro lidi, kde by se mohli volně sdružovat, kulturně se vzdělávat, vykonávat rekreační i pohybové aktivity a zároveň si mohli odpočinout od rychlého tempa života. Jednopodlažní objekt má tvar písmene U a díky svému uspořádání jednotlivých částí přirozeně vytváří předprostor pro veřejnost. Pochozí vegetační střecha navrhované stavby rozšiřuje pobytovou plochu kulturního života.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
| |
|
|
Kulturní centrum Brno
Pitáková, Martina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG33, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Téma práce má název Kulturní centrum Brno. Navrhovaná stavba se nachází v městské části Brno-střed, území je vymezeno svahem a úpatím hradu Špilberk při ulici Údolní v kontextu s přiléhajícím parkem Obilního trhu. Stavba je koncipována jako polyfunkční kulturní centrum se zaměřením na různorodé volnočasové aktivity lidí každého věku zahrnující uměleckou tvorbu, vzdělání, pohyb a celkový rozvoj osobnosti. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření prostoru pro lidi, kde by se mohli volně sdružovat, kulturně se vzdělávat, vykonávat rekreační i pohybové aktivity a zároveň si mohli odpočinout od rychlého tempa života. Jednopodlažní objekt má tvar písmene U a díky svému uspořádání jednotlivých částí přirozeně vytváří předprostor pro veřejnost. Pochozí vegetační střecha navrhované stavby rozšiřuje pobytovou plochu kulturního života.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Typologie slovenských sídelních tkání
Závracká, Andreja ; Komrska, Jan ; Moučka, Jan
Výzkumný projekt 1995 – 1996 byl zpracován s podporou RSS - Research Support Scheme, HESP - Higher Education Support Programme grant RS/HESP/1074/693/1995. Byla zpracována typologie "sídelních tkání" - t.j. středně velkých částí sídel, homogenních z hlediska hlavních kvanitatívních charakteristik - COS, CES, a výšky zástavby, definované jako průměrná výška budov VyHL (výšková hladina). Typologie byla zpracována pro soubor několika desítek tkání identifikovaných na Slovensku v průzkumech Fakulty architektury v Bratislavě a pro obdobný soubor západoevropských tkání.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zoning v USA: Kapitola 1 - Územní řád USA
Moučka, Jan
Kapitola 1 uvádí celou Knihu "Zoning v USA", založenou na informacích z internetu. Kapitola 1 je pokusem o souhrn všech poznatků o zoningu, jako metodě správy území USA. Kniha byla dokončována v průběhu tzv. hypotékové krize v USA, která později přešla do celkové globální krize a globální recese. Již první fáze - hypotéková krize - hluboce zasáhla do bydlení, tím i hospodaření s bytovým fondem samozřejmě i do správy území. Celkový obraz řádu v území USA se tím pravděpodobně změní. Co se nezmění, je závažnost tématu správy území, a zájem obyvatel ISA i institucí na všech úrovních, tak jako tomu bylo dosud. Zainteresovaným čtenářům - odborníkům autor proto doporučuje se po seznámení s Kapitolami 2, 3 a 4 ke Kapitol 1 vrátit a případně diskutovat některé její závěry.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.