Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 175 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
Design archeologického detektoru
Šimková, Hana ; Tauber, Jiří (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je design archeologického detektoru. Hlavním cílem je vytvoření kompaktního zařízení, které splňuje veškeré ergonomické a technické požadavky a zároveň nabízí inovativní tvarování. Výsledný produkt vychází z analýzy současných výrobků dostupných na trhu a determinování jejich problémů. Hlavním přínosem této práce je originální tvarové řešení, které umožňuje nový způsob práce s detektorem.
Geofyzikální průzkum raně středověkých sídlišť
Marešová, Barbora ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Vošvrdová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití geofyzikálních metod v rámci nedestruktivního archeologického výzkumu. Při geofyzikálním měření na archeologické lokalitě je důležité znát nejen fyzikální podstatu měření, ale také historii a charakter dané lokality. Práce se snaží o ucelený pohled na tento problém, a tak postupuje od rešerše fyzikálních parametrů, které jsou základem geofyzikálního měření, přes metody používané pro průzkum, až po vlastní geofyzikální měření na lokalitě Praha-Královice. Na tomto konkrétním případě je také popsána metodika měření, zpracování dat a interpretace výsledků. Díky tomuto průzkumu, popsanému ve výzkumné části práce, se podařilo získat nové informace o archeologické lokalitě Praha-Královce, zejména lokalizovat umístění a velikost zaniklé středověké fary. Práce také přináší srovnání tohoto měření s jinými publikovanými průzkumy archeologických lokalit. Klíčová slova: geofyzika, dipólové elektromagnetické profilování, georadar, raný středověk, fara, archeologie, Praha-Královice
Vyšel Hospodinův anděl a pobil 185 000 - teologie 2 Královské 18-20
Luštinec, Vít ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Verše 2. knihy Královské v 18. a 19. kapitole se zmiňují o tažení asyrské- ho krále Sancheríba proti Judsku na konci 8. století před naším letopo- čtem. Po dobytí judských opevněných měst vysílá Sancheríb z Lakíše spolu s emisary vojsko k Jeruzalému, sídlu krále Chizkijáše. Ten volá k Hospodinu, aby město ušetřil. Bůh Chizkijášovu modlitbu vyslyší a vy- sílá anděla, který v asyrském táboře pobije 185 000 mužů, a Sancheríb se vrací do hlavního města své říše Ninive, kde umírá. Cílem této práce je zmiňované texty knihy Královské porovnat s další- mi biblickými a mimobiblickými prameny a na základě jejich srovnání oddělit historickou a teologickou výpověď veršů. Klíčová slova: Knihy Královské, Judsko, Izrael, Sancheríb, Novoasyrská ří- še, Chizkijáš, Starý zákon, Deuteronomistická teologie, Archeologie, Hérodotos
Archeologie v prostoru třeboňských rybníků Svět a Opatovický. Lokalizace bývalého Svinenského předměstí Třeboně a zaniklých Opatovic.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá archeologickým poznáním zaniklých sídelních situací předměstského a venkovského charakteru, které se dnes nacházejí na dně rybníka Svět a rybníka Opatovického. Ve své průvodní teoretické části podává práce podrobný přehled o historii města Třeboň, třeboňského panství a velkostatku v období středověku a raném novověku. Stěžejní část práce se věnuje archeologickému poznání bývalého Svinenského předměstí Třeboně a ZSO Opatovice. Cílem práce je podat komplexnější ucelený přehled o sledovaných lokalitách z historického a archeologického pohledu. Využití pramenů archivní povahy, historických záznamů, starších a nově zjištěných poznatků získaných prostřednictvím archeologické prospekce lokality a analýzy archeologického materiálu podává svědectví o každodennosti a hmotné kultuře sledovaného sociálního prostředí. Práce rovněž poukazuje na stav archeologického bádání o zaniklých sídelních strukturách v prostorách dnešních rybníků. V rámci práce byla aplikována induktivní a deduktivní metoda, transkripce, deskripce, komparace, synchronní přístup, analýza artefaktů a následná syntéza zjištěných poznatků. Pro nedestruktivní archeologickou prospekci lokality bylo využito metody povrchového sběru artefaktů, prospekce detektorem kovů, magnetometrického měření a vizuálního průzkumu lokality. Pro vytváření mapových podkladů byl užit software ArcGIS. Přílohy: mapové podklady a fotografická dokumentace lokalit, fotografická dokumentace prospekce lokalit, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů a nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a graf.
Antrakologické analýzy souborů raného a vrcholného středověku z jižních Čech a proměna krajiny
HRABÁKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analyzovat antrakologický materiál z vybraných archeologických lokalit raného a vrcholného středověku z jižních Čech. Výsledky této analýzy budou poté porovnány s výsledky pylových analýz, které byly provedeny na sledovaném území ve sledovaném časovém období. Posledním krokem pak bude dát výsledky antrakologické analýzy do souvislosti s archeologickým kontextem vybraných lokalit. Na základě těchto výsledků a porovnání by mělo být možné vytvořit model toho, jak se mohla krajina jižních Čech během středověké kolonizace proměnit v závislosti na potřebách středověkého člověka.
Analýza rostlinných makrozbytků z objektů sídliště doby bronzové v Březnici, okr. Tábor
ŠÁLKOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky analýzy rostlinných makrozbytků získaných během výzkumné sezóny 2006 z objektů sídliště mladší doby bronzové v Březnici (okr. Tábor). Makrozbytky užitkových rostlin byly doloženy luštěniny (čočka, hrách, vikev, bob), čtyři druhy pšenice (setá, špalda, dvouzrnka, jednozrnka), ječmen a proso. Oves a žito byly doloženy okrajově, můžeme je považovat za plevel. Získaný soubor makrozbytků je významný, neboť druhové složení užitkových rostlin je široké a ostatní makrozbytky jsou doloženy ve velkém množství.
Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese
Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Kadavý, Jan ; Mikita, Tomáš ; Rybníček, Michal ; Bajer, Aleš ; Kučera, Aleš ; Kolář, Tomáš ; Friedl, Michal
Mezi hlavní cíle metodiky patří: 1. zasazení problematiky do legislativního prostředí; 2. představení procesů narušení objektů v lesním prostředí; 3. charakteristika moderních způsobů identifikace objektů v lesích; 4. představení praktického postupu identifikace objektů hospodářské činnosti člověka v lesích; 5. navržení postupů zajištění zachování a prezentace antropogenních pozůstatků lidské činnosti v lese pro složky státní správy a samosprávy. Metodika vznikla ve spolupráci odborníků humanitního a přírodovědného zaměření. Snaží se tak aplikovat a kombinovat postupy různých oborů. Metodiku doporučujeme používat se souběžně psaným lesnickým textem Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích (Kadavý a kol. 2022). Obě metodiky se vzájemně doplňují.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 175 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.