Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Experimentalní výzkum specificity strachu z hadů u lidí: korálovcovitý vzor
Průšová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Společná koevoluce hadů a primátů způsobila, že u mnoha primátů včetně člověka vyvolávají hadi strach. Na začátku této koevoluce působili totiž hadi jako hlavní predátoři primátů. V minulosti měl tedy jistě vliv na přežití fakt, že jsou lidé schopni rychleji postřehnout stimul vyvolávající oprávněnou reakci strachu, takovým stimulem je i had. V přírodě funguje řada výstražných či zastrašovacích signálů a jedním z nich je aposematické zbarvení korálovcovitých hadů. Američtí korálovci mají toto zbarvení a jsou smrtelně jedovatí. Severo- a středoamerické druhy neškodných korálovek napodobují korálovce (Batesovské mimikry) a z této podoby získávají výhodu. Vzor korálovcovitých hadů vyvolává vrozený strach u některých druhů ptáků a většina se vyhýbá i věrným plastikovým atrapám. Tento vzor by mohl být obecně sdíleným signálem, který by vnímalo více skupin živočichů včetně člověka. Cílem práce bylo zjistit, zda se člověk bojí korálovcovitých hadů, ačkoliv s nimi nemá dlouhou koevoluční historii. Dále analyzovat, který parametr vzezření korálovců působí u člověka pocit strachu, zda dominantní roli hraje korálovcovité zbarvení, korálovcovitý vzor nebo samotný tvar hada. Pro srovnání byla testována i atraktivita těchto hadů. Další otázkou bylo, zda je člověk schopen intuitivně rozpoznat jedovaté (korálovce) a...
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.