|
|
Bělehrad - Dunaj - Sáva
Nováková, Michaela ; Bahna, Ján Miloslav (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce_ Bělehrad_ Dunaj_ Sáva Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala město, kterým návštěvník na první pohled nikterak uchvácený není, musí se prodrat vrstvami nánosů, které stojí v cestě do proniknutí kouzla Bělehradu, které spočívá často ve všednostech. Zajímavým prvkem je jeho strategická poloha na soutoku řek Dunaje a Sávy. Práce se nejprve zabývá průzkumem v širších souvislostech. Zaměřuje se nejen na Bělehrad, ale i na celé Srbsko, jeho etnickou i náboženskou rozmanitost, balkánskou náturu obyvatel. Průzkum mapuje na jedné straně město, jeho krásy i problémy, na druhé straně má sociologický kontext, kde zkoumá hlavně problémy obyvatel bývalé Jugoslávie, jejich vzájemné soužití a konflikty. Jizvy města Práce vytyčuje ve městě pět nejproblematičtějších míst, které se přímo dotýkají říčních koryt. Z těchto problémů vybírám souvislý pás délky 10 kilometrů. Urbanismus oblasti má jako činitele vodu a město, které se odrážejí i v rastru ulic. Příčné ulice jsou přímé spojnice s městem, pokračující dnešní bulváry ústící k Dunaji. Podélné ulice a cesty svou zvlněností navazují na řeku. Na základě myšlenky původních ostrovů pak vytvářím další dva ostrovy díky nimž Dunaj dostává na straně města tři nábřeží. Získávám tak vodu ve městě, která není pouze umělou nádrží, ale je vodou ve své podstatě a dynamice. Vytvořené ostrovy jsou na základě meandrovitosti Dunaje, který kdyby břeh nebyly betonové by šířil do města a sám by jizvy smyl, vyléčil město. Nejexponovanější částí zjizvené oblasti je levý břeh Mariny Luky na níž vyúsťuje bulvár Francouzská propojující hlavní náměstí města s Dunajem. Na tuto oblast se zaměřuji konkrétněji již ve spojitosti se sociologickým průzkumem. Jizva národa Vzhledem k tomu, že byl Bělehrad hlavním městem Jugoslávie, jsem se zaměřila na mezilidskou i ekonomickou problematiku obyvatel bývalé Jugoslávie a její rozpad. Na venek jednotná Jugoslávie byla ve své době silným státem z hlediska ekonomie. Jednotlivé státy spolu spolupracovaly s díky tomu hospodářství vzkvétalo. Po rozpadu státy přestaly kooperovat a jejich ekonomika silně klesla. Mezilidská nenávist národností přerostla ve vzájemné vykořisťování menšin ať už etnických, tak i náboženských. Tato nenávist a konflikt jsou v lidech hluboko zakořenělé a bude těžké vzájemné křivdy vymazat. Jizva města + jizva národa= Mírové centrum Takto se dostáváme ke spojnici jizev národa a jizev města a ke způsobu jak se s oběma vypořádat. V tak exponované a významné části Bělehradu by měla být funkce, která má hlubší význam, přesah, význam i pro národ, celý Balkánský poloostrov. Utvářím platformu pro mírové dialogy, vzájemnou kooperaci bývalých států Jugoslávie na všech úrovních. Vytvářím tu tedy Mírovou organizaci, které naplní tato místa pochopením, spoluprácí a usmířením, vyléčí tak jizvy národa i města. Centrum se zabývá projekty ve sféře ekonomické, sociální, zdravotnické, náboženské i kulturní. Silným prvkem je i rampa- pokračující bulvár nad Dunaj, který ukazuje, že cesta k cíli může mít i překážky a cíl je v dáli, však stojí zato v ní pokračovat. Puknuté srdce_ budova Mírového centra_ Kultura_ média_ umění Tak jako se rozpadla Jugoslávie a v rámci Jugonostalgie se k sobě vrací, tak i řešená budova je rozervaným srdcem Jugoslávie, které se k sobě nemůže úplně vrátit, proto aspoň komunikuje skrz atrium, ale jinak tvoří samostatné celky.
|
|
|
Současná slovinská architektura
Šmídek, Petr ; Šlapeta, Vladimír (oponent) ; Doc.PhDr.Petr Kratochvíl,CSc. (oponent) ; Okamura, Osamu (oponent) ; Ryšavá, Hana (vedoucí práce)
Úkolem této dizertační práce je představit českému publiku současnou architektonickou scénu ve Slovinsku, kterou lze ze zemí bývalého východního bloku považovat za nejvíce vyspělou. Během pobytu ve Slovinsku se podařilo při každodenním styku s místními stavbami i kulturou sesbírat dostatek historických informací potřebných ke snazšímu pochopení současné situace na slovinské architektonické scéně. Práce zprostředkovává architektonická díla nejvýznačnějších tvůrců jednotlivých období od Fabianiho, přes Plečnika, Ravnikara, Podreccu až po nástupce generace Sixpack. Úkolem práce je za pomoci zdokumentování a analyzování příčin ve Slovinsku napomoci ke zlepšení situace u nás, kde vzniká celá řada kvalitních realizací, ale zůstávají téměř nepovšimnuty a hůře prosazují na mezinárodní scéně. Studium se zaměřilo na to, jakou roli sehrály vybrané sektory v nastartování slovinského modelu a zda mohou na základě historických spojitostí obě země znovu navázat spolupráci v oblasti architektury. Cílem bylo tyto zjistit, jak nabyté poznatky aplikovat na české prostředí. Poučení ze Slovinska by se dalo shrnout do dvou hlavních okruhů: jak zdárně kultivovat svoji zemi a jak o tom umět podat zprávu navenek.
|
|
|
Transitional Journalism as a Practice in the Balkans: Media coverage analysis of the Kosovo-Serbia Conflict
Weizman, Jakob ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Srbsko a Kosovo jsou v konfliktu od začátku kosovské války v letech 1998-99, kdy Srbsko provádělo etnické čistky proti kosovským Albáncům, které si vyžádaly přes 12 000 mrtvých a téměř milion vysídlených osob. Od té doby se Kosovo od roku 2008 prohlásilo za nezávislé, Srbsko však odmítá svou odtrženou provincii uznat. V uplynulých 25 letech převzala média v Kosovu jinou roli než tradiční "západní" novináři". Novináři podstupují úsilí, aby dále přispěli k deeskalaci konfliktu a poskytli spravedlnost obětem. Transitional journalism (TJ), jako nově vznikající výzkumná agenda na západním Balkáně, se snaží odhalit, jak média ovlivnily a byly ovlivněny etnickými liniemi a jizvami plynoucími z jugoslávských válek v 90. letech, například v Kosovu. Přechodná žurnalistika jako produkt slabých institucí a selhání spravedlnosti je v této disertační práci dále empiricky identifikována prostřednictvím smíšeného metodického přístupu zahrnujícího rámce přechodné žurnalistiky a rozhovory s kosovskými novináři. Klíčová slova Teorie rámcování; Kosovo; postkomunistické; postkonfliktní; rekonstrukční rozhovor; Srbsko; přechodná žurnalistika; západní Balkán; Jugoslávie.
|
|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
|
Relationship Between Citizen and State in the Countries of Former Yugoslavia: Interdisciplinary Investigations
Tasic, Nikola ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The relationship between citizens and the state has intrigued scholars for centuries. This research proposes a new approach to investigating this interaction: the Bipolar Theory Framework. The Framework presupposes that citizens live between two clusters of elements, grouped in the Positive and the Negative pole, which exert diametrically opposite influences on their political loyalty. The Positive Pole acts to foster feelings of loyalty and is based on factors rooted in shared heritage. These elements include shared ethnicity, territory, religion, and symbols. On the other hand, the Negative Pole primarily comprises elements pertaining to the socio-economic and political environment and works in the opposite direction. The elements presented here are political corruption, low SES, and poor quality of public services. The final question that this Framework aims to address is which of these poles has a greater impact on citizens when they make the decision to emigrate from their state. This is presented under the presumption that emigration is the highest act of disloyalty a citizen can commit in times of peace and war alike. However, in order to get there, this thesis followed a carefully developed structure that addressed multiple hypotheses. The first task was to prove the effect of the listed...
|
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce
Susová, Petra ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Změny italsko-jugoslávských hranic po druhé světové válce a jejich důsledky" se věnuje poválečnému uspořádání v terstské oblasti. Zaměřuje se na postoje italských vládních a dalších představitelů k této otázce. Cílem této práce je analyzovat jejich představy a porovnat je s reálným vývojem. Zabývá se především tématy vytýčení hranic, možného ustavení Svobodného teritoria Terst, jeho administrativě včetně složitosti neúspěšného jmenování guvernéra a také cestou k Londýnskému memorandu v roce 1954. Práce si rovněž všímá mezinárodního politického vývoje, který ovlivnil vývoj terstské problematiky, stejně jako vnitrostátní italské politické situace. K tomu patřily i volby do parlamentu v Itálii v roce 1948, jež zasáhly do dění ohledně Terstu poté, co západní spojenci přislíbili italskému státu začlenění dotčeného území pod jeho suverenitu, aby zvrátili výsledky ve prospěch demokratických stran. Dále tato bakalářská práce analyzuje změny, které nastaly po jugoslávsko-sovětské roztržce a rozebírá, jaké měly vliv na události spjaté s dořešením terstské otázky. Také sleduje složitá vyjednávání, která vedla k ukončení problému mezi Itálií a Jugoslávií týkající se Terstu a jeho okolí.
|
|
|
A Common Legacy, Divergent Paths: Understanding the Transformation of Post-Yugoslav Welfare States
Jusić, Mirna ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Pickering, Paula M. (oponent) ; Wildmannová, Mirka (oponent)
Čtyři země, které byly součástí stejného sociálního státu, socialistická federativní republika Jugoslávie, se vydaly po rozdělení země různými cestami transformace sociálních institucí. Disertační práce si klade za cíl porozumět míře a druhu změn ke kterým došlo v posledních dvou desetiletích ve dvou oblastech sociální ochrany (politika zaměstnanosti a rodinná politika) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii a Srbsku. Konkrétněji se zaměřuje na změny charakteristik sociálních program a její implikace na možnosti příjemců, jakož i úrovně stratifikace, kterou programy v těchto společnostech způsobují. Jeho dalším cílem je navíc porozumět, proč k takovým rozdílům v transformaci institucí sociální ochrany došlo. Disertace aplikuje Kingdonovy (1984) Teorie tří proudů a identifikuje důležité podmínky které přispěly k propojování proudů a otevíráním oken příležitostí, který způsobily změny politických agend.
|
|
| |
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
host ::
RSS.