Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výskyt a diverzita amphistomních motolic u skotu
VOGALOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá žaludečními motolicemi patřícími do čeledi Paramphistomidae, které jsou častými parazity přežvýkavců. Jejich nedospělá stádia mohou způsobovat závažné patologické změny v zažívacím traktu hostitele a při masivní infekci může dojít i k usmrcení hostitele. Dospělci vyvolávají infekce sliznice bachoru s následnou nižší produkcí. Výskyt a diverzita těchto motolic nejsou v současné době systematicky sledovány. Cílem této práce je popsat výskyt a diverzitu žaludečních motolic u skotu v České republice a Rakousku. Praktickou částí je vyšetření trusu skotu bez tržní produkce mléka z různých stád na přítomnost vajíček pomocí standardních parazitologických metod, optimalizace PCR metody pro přímou detekci motolic z trusu, provedení genotypizace nalezených motolic, zpracování výsledků příslušnými statistickými metodami a porovnání s publikovanými údaji.
Životní cyklus motolice \kur{Anomalotrema koiae} Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae) na souostroví Svalbard
NOVOTNÝ, David
Cílem mojí práce je popsat životní cyklus motolice druhu Anomalotrema koiae Gibson & Bray, 1984 (Digenea: Opecoelidae), která byla popsána ze tří druhů surmovek (Buccinum undatum, B. glaciale and Plicifusus kroyeri) a vranky severní (Gymnocanthus tricuspis) v litorálních vodách, zejména fjordech, souostroví Svalbard, abychom lépe porozuměli ekologii arktických mořských habitatů. Ve studii je také uveden první morfologický popis larválních stádií A. koiae, zejména sporocyst a cerkárií. Za účelem této studie byly použity jak molekulární tak morfologické analýzy na získání dat ze vzorků, které byly na Svalbardu posbírány.
Motolice nadčeledi Hemiuroidea v rybách a ploutvenkách na Svalbardu
BRANIŠOVÁ, Vendula
Cílem této práce bylo získat informace o diverzitě motolic nadčeledi Hemiuroidea v rybách, ploutvenkách a plžích Svalbardu, propojit jejich dospělá stádia s larválními stádii a přispět tak k poznání životních cyklů těchto motolic. Práce využívá molekulární a morfologické metody k identifikaci dospělých a larválních stádií motolic.
Úloha humorálních (plasmových) faktorů při infekcích plžů schistosomami
Košťáková, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Motolice třídy Digenea, jako Schistosoma mansoni, využívají měkkýše, téměř vždy plže, ve svém životním cyklu jako mezihostitele. Obranný systém plžů je složen z imunitních buněk zvaných hemocyty, které jsou hlavními efektory a spolupracují s rozpustnými komponentami. Tyto rozpustné (humorální) faktory mohou ovlivnit přímo larvální stádium parazita i aktivitu hemocytů a také se účastnit při rozpoznávaní parazita. Za hlavní složku humorální imunity jsou považovány lektiny, které mají primární roli v "non-self recognition". Lektinovou aktivitu vykazují také proteiny příbuzné brinogenům objevené u Biomphalaria glabrata. Jejich unikátní struktura zahrnuje brinogenovou a imunoglobulinům-podobnou doménu. Důležitou úlohu v obraně by mohly mít i molekuly podobné cytokinům. V hemolymfě plže je přítomno mnoho různých molekul, jejichž hladiny se mění v průběhu infekce. Odpověď na parazitaci je tudíž velmi komplexní a čeká na další objasnění.
Inhibitory proteolytických enzymů motolic
Šteiger, Vladimír ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Salát, Jiří (oponent)
i Abstrakt Motolice (Trematoda) jsou významnými parazity mnoha orgánových soustav bezobratlých i obratlovců včetně člověka, a proto jsou dlouhodobě předmětem celosvětového výzkumu. Za účelem přežití motolic v hostitelích se u nich vyvinuly nejrůznější adaptace a strategie, z nichž se některé odehrávají také na molekulární úrovni. Motolice produkují velké množství molekul, které jsou zapojeny do nejrůznějších esenciálních fyziologických procesů. Mezi takové molekuly řadíme i inhibitory proteolytických enzymů, které například regulují aktivitu těchto enzymů a modulují imunitní odpověď hostitele. Mnohé z inhibitorů jsou pro své vlastnosti také vhodnými kandidáty využitelnými v boji proti motolicím. Tato bakalářská práce shrnuje dosud známé informace, jak o přirozených inhibitorech produkovaných motolicemi, tak o těch syntetických inhibitorech, které byly uměle připraveny. Klíčová slova: Inhibitor, motolice, peptidáza, serpin, cystatin
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
Vývojová stádia motolic (Platyhelmintes: Trematoda) ve výuce
Šulcová, Hana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
Paraziti jsou významnými činiteli, kteří formují vztahy v přírodě. Tato práce se zabývá zejména vývojovými stádii motolic (Platyhelmintes: Trematoda), především cerkáriemi tzv. schistosom a sporocystami motolice podivné (Leucochloridium paradoxum) a jejich mezihostitelskými plži. Úvodní teoretické kapitoly se věnují především všeobecnému seznámení se s tématem, jako jsou základní pojmy a problematika výskytu motolic - schistosom ve světě i v našich vodách. V rámci diplomové práce proběhl také výzkum čtyř pražských lokalit s výskytem vodních plžů, za účelem zjištění přítomnosti motolic a jejich morfologických typů. Pouze jedna lokalita nazvaná pro zjednodušení Kunratická tůň měla při svém osídlení druhem Radix labiata v průběhu sezóny roku 2015 zaznamenánu stálou přítomnost převážně echinostomních cerkárií a v menší míře furkocerkárií. Nalezeny byly také xiphidocerkárie zejména u druhu Lymnaea stagnalis v jezírku Botanické zahrady UK a v Modřanských tůních. V nádrži Genetické zahrady UK nebyli objeveni motolicemi napadení plži. Přítomnost sporocyst motolice podivné (Leucochloridium paradoxum) byla potvrzena u některých jedinců suchozemského plže (Succinea putris) v Modřanských tůních. Ověřený postup extrakce cerkárií je uveden v metodice této práce a dále pak rozpracován pro potřeby škol v metodické příručce...
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.