|
|
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
|
|
|
Metodologie dějin umění a výzkum 19. století v perspektivě pokroku
Petrasová, Taťána
Příspěvek zkoumá možnosti, které se otevřely v období 1981–1990 interdisciplinárnímu výzkumu historismu 19. století v tehdejším Československu, v souvislosti se založením tradice plzeňského sympozia. Z jedné strany badatelé sledovali aktuální myšlenky „umění a pokroku“, s nimiž vystoupil Ernst Gombrich (1971). Z opačné strany přicházeli zastánci myšlenky „vývojové racionality a iracionality“ jako zdroje myšlenkové i estetické autenticity děl 19. století, jako Rudolf Chadraba, Jiří Ševčík, Helena Lorenzová a Vladimír Macura.
|
|
| |
|
| |
|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v jednotách Kosmákovy župy spolku Orel
DOLÁK, Jan
Bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Kosmákově župě spolku Orel. Kosmákova župa vznikla odsouhlasením k rozdělení Západomoravské župy na valném sjezdu Československého Orla 31. července 1947. Jmenovaná župa má sídlo ve Znojmě a jednotlivé jednoty jsou ze Znojemska. Činnost této župy byla ovšem zastavená komunistickým režimem. Po dlouhých letech v komunistickém režimu se župu podařilo obnovit 1. ledna 1996. V jednotlivých fázích po obnovení vznikaly jednoty, které však na orelské scéně nevydržely a ukončily svoji činnost. Nyní má Kosmákova župa 6 jednot: Mramotice, Pavlice, Přeskáče, Únanov, Vémyslice a Znojmo. Práce dále objasňuje život patrona župy Václava Kosmáka. Sekundárně se zaměřuje na průběh činností organizace Orel od prvopočátku až do současnosti a popisuje osobnost orelské tělesné výchovy Jana Šrámka.
|
|
|
Síť sociálních kontaktů Adama mladšího z Valdštejna v letech 1602-1617.
VLADÍK, Alexandr
Bakalářská práce pojednává o síti sociálních kontaktů Adama mladšího z Valdštejna v letech 1602-1617. Na základě Valdštejnova edičně zpřístupněného deníku jsou zkoumáni šlechtici, se kterými se stýkal. V rámci práce jsou zkoumány následující oblasti. Země odkud daní jedinci pocházejí. Jaké jsou jejich majetkové poměry. V jakém kraji mají svá sídla. Dále jaké úřady a funkce zastávají. Jaké je jejich náboženské vyznání.
|
|
|
Česká stopa v historii výpočetní techniky
Efmertová M. ; Golan P. ; Mannová B.
Cílem publikace je představit vývojové segmenty výpočetní techniky a informatiky ve vztahu k českým zemím a Československu s těžištěm po 2. světové válce do 90. let 20. století. Práce vznikla v rámci projektu Ministerstva kultury ČR NAKI II – Století informace: svět informatiky a elektrotechniky – počítačový svět v nás, k 70. výročí moderního vzniku Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a ke 40. výročí úmrtí vědce Antonína Svobody. Publikace se věnuje třem základním okruhům: první – obecnému vývoji výpočetní techniky (Průhled do vývoje výpočetní techniky), další část se zabývá československou/českou – Svobodovou počítačovou školou a představuje rozvoj československé výpočetní techniky vázané zejména k osobě Antonína Svobody, k jeho spolupracovníkům, k činnosti Výzkumného ústavu matematických strojů a akcentuje československé/české přínosy k rozvoji informačních technologií. Poslední část pak upozorňuje na současný vývoj zejména od 80. let 20. století ve vztahu k internetu, webu a virtuální realitě. Publikace vede k zamyšlení nad vývojem oboru i nad výrazným technologickým skokem výpočetní techniky a informačních technologií, který uvedené obory zaznamenaly za posledních cca 70 let.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika identifikace a dokumentace kulinárního dědictví: Metodika druhu Nmets
Korbelářová, Irena ; Dluhošová, Radmila ; Sobotková, Jitka ; Žáček, Rudolf
Metodika se zaměřuje na stravování, kulinární kulturu s cílem poznání, uchování, využívání v tematických výzkumech a zpřístupnění kulinárního dědictví široké veřejnosti formou prezentace, popularizace a edukace. Jejím cílem je nabídnout s využitím mezioborového přístupu a informačních zdrojů stěžejní postupy a metody vedoucí k identifikaci a verifikaci pokrmů a nápojů ve smyslu hodnot kulinární kultury jako součásti každodennosti a identity sociálních entit příslušných území. Navrhuje strukturu kulinárního dědictví, přičemž zohledňuje obecné názory na kulturní dědictví a míru jeho rozpoznatelných hodnot a na stav dochování a dokladování prvků stravování. Poskytuje návody na dokumentaci kulinárního dědictví ve smyslu výzkumného procesu i výstupů z odborných aktivit; předkládá vzorové evidenční záznamy, využitelné v odborné praxi. Územně jsou postuláty metodiky aplikovatelné na české země, resp. na území současné České republiky. V souladu s projektem, jehož je metodika součástí, bylo zvoleno příkladové území s historickými hodnotami a kulturními i etnografickými specifiky (Slezsko, resp. České Slezsko), do nějž jsou projektovány ikonografické prezentace a vzorové dokumentační záznamy. Metodika je určená odborným pracovníkům kulturních organizací, muzeí a dalších institucí zaměřených na studium regionálních a místních tradic, lidové kultury a vývoje každodennosti; pracovníkům v oblasti památkové péče s potřebou orientovat se v oblasti stravování a hodnot kulinární kultury; badatelům z oblasti historických a příbuzných věd; pracovníkům na různých pozicích v cestovním ruchu a kulturním turismu; dalším profesně aktivním i privátním zájemcům o vývoj stravování a hodnoty kulinárního dědictví.
Plný text: PDF
|
|
|
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
|
|
| |
host ::
RSS.