|
|
Využití evropských zkušeností při obnově válkou zničených měst v Sýrii – příklad města Aleppo
Touchan, Shourouk ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Boháč, Ivo (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
• Výzkum se zaměřuje na studium plánování a rekonstrukce města Aleppa po vnitřních konfliktech a občanských válkách. • Za příklad bylo uvedeno město Berlín jakožto demonstrace evropské zkušenosti v ohledu čelení destrukci po druhé světové válce, což vedlo ke změnám na poli ekonomiky, politiky i plánování. • Zmíněné změny si získaly pozornost specialistů snažících se o přestavbu města v souladu s moderními metodami a brzy nato bylo proměněno z devastujícího na sofistikované a moderní velkoměsto. • Proto je možné v tomto ohledu těžit z evropské zkušenosti a vyvodit z ní pozitivní i negativní aspekty i pro tento experiment.
|
|
|
Analýza potřeb klientů kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně.
Schubertová, Annika ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Aplikační místnosti jsou službou, ve které mohou klienti užívat nelegální návykové látky pod dozorem vyškoleného personálu. V některých zemích jsou aplikační místnosti provozovány již přes 30 let a různé studie poskytují pozitivní výsledky, které nás obeznamují s výhodami, které zařízení s aplikačními místnostmi poskytují. Tato práce však nemá za cíl zaměřit se na již potvrzené, ale na konkrétní zkušenosti a potřeby jedinců, kteří jsou s tímto typem zařízení v témeř dennodenním kontaktu. Výzkum byl učiněn v kontaktním centru s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Toto zařízení je v provozu od začátku roku 2004 a je tak jedním z prvních center s aplikační místností ve městě Berlín. I přes svou dlouhou působnost, tradici a neustále měnící se potřeby jeho klientely, byla samotná činnost tohoto zařízení evaluována naposledy v roce 2015. Cíle: Cílem této práce je nahlédnout a analyzovat potřeby klientů a klientek, kteří využívají služeb kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Pomocí rozhovorů s vybranými respondenty následně zjistit, zda je klientům poskytováno to, co opravdu od služby potřebují, či zda by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení poskytovaných služeb, dle potřeb jejich uživatelů. Metody a výzkumný soubor: Kvalitativní data byla sbírána pomocí...
|
|
| |
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
American Bar - fenomén evropských metropolí: Londýn, Berlín, Praha Příspěvek k dějinám barové kultury v západní a střední Evropě v meziválečném období
Mozr, Tomáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o formování evropské barové scény v meziválečném období v rámci "nového" fenoménu zábavy, jímž byl tzv. American Bar, který se stal symbolickým centrem pro společenská setkání elit, ale také palivem sociálního pokroku jako otevřeného prostoru pro komunikaci mezi pohlavími. Hlavní náplní práce je zaměření se na komplexní rozbor instituce American Bar za pomoci komparace vývoje sledovaného fenoménu v evropských metropolích, konkrétně v Londýně, Berlíně a Praze. Cílem práce byla analýza fenoménu jako místa realizace poválečného cítění a nové vlny požitkářství související se zvyšující se životní úrovní, přičemž zmíněná velkoměsta se ve své intenzitě projevů zkoumaného fenoménu a jednotlivém vývoji dostávala do rozporů. Práce dále nastiňuje celkové prostředí baru z mnoha různých hledisek skrze formy propagace baru, spolkovou činnost, legislativní ohlasy, běžný chod baru, jeho profesionální složku a jeho každodenní sociokulturní vliv na život konzumentů, ale také prostřednictvím reflexe barové kultury v umělecké tvorbě.
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
| |
|
|
The Conformity of the Managerial and Democratic Imperatives of Governance in Non-Governmental Organizations (Comparison betwěeen Berlin, Cairo, and Prague)
Abdelhafez, Dina ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; El Baradei, Laila (oponent) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Správa věcí veřejných (Ang. governance) je odvozena z francouzského slova "gouverner". Dalo by se tedy říct že pojem, "dobrá správa věcí veřejných" označuje způsob, jak spravovat, řídit, vládnout a nasměrovávat organizace jednotlivci, kteří mají na starosti záležitosti řízení. Tato studie využívá teorii Alexis de Tocqueville (1956), která zdůrazňuje důležitost účasti demokratického procesu při řízení interních úkonů v dané organizaci, tak aby dále tyto organizace mohly hrát roli při podpoře demokracie v občanské společnosti. Cílem studie je zjistit imperativy řádné správy nevládních organizací propojením každodenních provozních úkolů a aplikací demokratických principů uvnitř nevládních organizací pomocí metody kvalitativního výzkumu ke shromažďování informací a porovnací implementaci imperativů "dobré správy" nevládních organizací v organizacích nacházejících se v Berlíně, Káhiře a Praze. Studie tedy představuje dva normativní rámce; první je konceptualizace a zprovozňování imperativů řádné správy nevládních organizací integrací demokratické teorie se školami se zastoupením a účastí a druhou je zkoumat vliv EU na vnitřní a vnější faktory týkající se provádění těchto imperativů v nevládních organizacích. Práce táké kategorizuje "imperativy pro správu dobrých nevládních organizací" a rozlišuje mezi...
|
|
|
Vliv stavby Berlínské zdi na trh práce v Západním Berlíně
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na západoberlínské hospodářství v období druhé berlínské krize, kdy okolo západní části města vyrostla nepropustná zeď. Práce si klade za cíl zanalyzovat dopady 13. srpna 1961 na pracovní trh Západního Berlína. V 50. letech vládla v Západním Berlíně enormní nezaměstnanost umocněná špatnou hospodářskou kondicí a faktickým nezájmem firem investovat v této části západního Německa. Stavba Berlínské zdi znamenala celou řadu bezprostředních komplikací, ať už se týkaly přerušené dopravy, možného odlivu obyvatel a kapitálu, či především výpadku pracovních sil z Východu. Právě nedostatek pracovní síly, která je pro optimální chod ekonomiky nezbytná, se jevil jako nejpalčivější problém, který se musel bezodkladně začít řešit - v opačném případě by hrozilo zhroucení západoberlínské ekonomiky. Především díky okamžité finanční pomoci spolkové vlády a politickým schopnostem západoberlínského starosty Willyho Brandta se mimo jiné formou různých daňových slev dařilo nejen snižovat nezaměstnanost, ale i nalákat do města nové investory. Již v roce 1962 úřady zaznamenaly plnou zaměstnanost a v Západním Berlíně započalo období rozkvětu, díky kterému se město stalo perlou dávající na odiv možnosti a schopnosti kapitalismu. Z dlouhodobého hlediska tak ve stavbě Berlínské zdi můžeme spatřovat...
|
|
| |
host ::
RSS.