|
| |
|
|
Využití genetické variability pro účely konzervační biologie: příkladové studie populací v lidské péči a přírodě
Opelka Somerová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Milan (oponent) ; Vojar, Jiří (oponent)
1 Abstrakt V této dizertační práci jsem se věnovala převážně tématu ochrany vzácných druhů a to ve třech projektech realizovaných ve spolupráci se ZOO Praha. Další dva dílčí projekty, které jsou součástí této dizertační práce, se věnují tématu analýzy genetické diverzity v přírodě a vznikly ve spolupráci s institucemi v Indonésii a Arménii. Všechny tyto projekty jsem řešila pomocí obdobné laboratorní a výpočetní metodiky, ačkoliv každý projekt řesil odlišné problémy. Ve stěžejním, a asi i nejdůležitějším projektu jsem zabývala scinky rodu Tiliqua žijícími na Molukách, Nové Guinei (Irian Jaya) a přilehlých ostrovech. Analýzou mitochondriálních a jaderných znaků jsem řešila jejich vzájemné fylogenetické a populační vztahy. Druhá práce byla zaměřená na studium ex situ populace Mauremys annamensis v Evropských chovech, určovala jsem haplotypovou diverzitu a detekovala F1 hybridy v populaci. Ve třetí práci jsem zkoumala genetickou variabilitu pro potřeby organizace ex situ chovů Orlitia borneensis u jedinců chovaných v Evropských zoologických zahradách. Čtvrtá práce se zabývala výzkumem genetické variability populace Chilabothrus angulifer v Evropských chovech, zabývala se otázkou dlouhodobého přežití této populace. V poslední páté práci jsem za použití genetických metod identifikovala druhy,...
|
|
|
Chemická komunikace u myšic rodu Apodemus
Obstová, Lucie ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o speciálním mazovém orgánu, sloužícím pravděpodobně k chemické komunikaci u čtyř druhů myšice rodu Apodemus - A. flavicollis, A. sylvaticus, A. agrarius a A. microps. Tento orgán se nachází na ventrální straně ocasu a označuje se tedy jako orgán kaudální. Kaudální orgán je tvořen značně zvětšenými mazovými žlázami. Vyvinut je zvláště u samců, ale samice a mláďata tento orgán vlastní také. Morfologická struktura orgánu je stejného základu bez ohledu na druh, pohlaví či věk, ovšem míra vývinu se mezi druhy liší. Orgán vylučuje sekret, jehož chemické složení není doposud známo, ovšem díky plynové chromatografii se zjistilo, že rozdíly ve složení sekretu se nacházejí jak mezi druhy, tak i vnitrodruhově. Tento sekret je v podstatě vizitkou jednotlivce, neboť s sebou nese informace o druhu, pohlaví, věku, či dokonce i populační příslušnosti. Funkce orgánu není stále známa. Mohl by sloužit ke značení teritoria, hrát roli v sociálních interakcích (myšleno agonistické chování) nebo být důležitou součástí kopulačního chování.
|
|
|
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...
|
|
|
Paleobiogeografie a taxonomie rodu Apodemus (Mammalia: Rodentia) v kvartéru střední Evropy
Knitlová, Markéta
Myšice rodu Apodemus představují dominantní složku současných savčích společenstev střední Evropy. Minulost jednotlivých druhů a historie jejich areálů je již z tohoto důvodu tématem velmi závažným s výraznými přesahy do sféry obecných interpretačních modelů historických kořenů současné bioty tohoto regionu. Přes výstupy současných fylogeografických analýz a početné zastoupení skupiny ve fosilním záznamu, zůstavá však řada spojených otázek nezodpovězena. Základní příčinou jsou značné komplikace s fenotypovým rozlišením jednotlivých druhů, značná proměnlivost a rozsáhlé mezidruhové přesahy ve všech morfologických znacích. Cílem předloženého projektu bylo vypracování postupů umožňujících spolehlivou druhovou identifikaci fragmentárního fosilního materiálu a zevrubné zhodnocení výpovědních možností fosilního záznamu skupiny pro rekonstrukci její areálové a fylogenetické dynamiky v nejmladší geologické minulosti. Vstupním krokem se stala podrobná morfometrická analýza dentálního fenotypu zohledňující shodnými postupy variační poměry recentních taxonů i fosilních populací a koncepce alternativní parataxonomické klasifikace fenotypového spektra rodu. Těmito postupy byl zpracován obsáhlý soubor dokladů ze souvislých vrstevných sledů z různých oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky přinesly...
|
|
|
Host specificity, genetic variability and genealogy in populations of model parasite species
MARTINŮ, Jana
Parasites represent one of the most common ecological strategies and host-parasite coevolution belongs among the major processes governing evolution of biodiversity on the global scale. Genetic structure and diversity of populations of parasites and their hosts, and their genetic connectivity are the key elements in long-term population survival and evolution. Host switches often disturb the parallel evolution of interacting taxa, even in highly host-specific parasites. Evaluation of importance of the degree of intimacy between parasites and hosts is not a trivial task, because evolutionary patterns observed today were formed by an interplay of many (sometimes previously unforeseen) historical and ecological factors. To reveal the mechanisms of coevolution between parasites and their hosts, inter- and intra-specific genealogical structures in three model systems were analyzed: namely, the sucking lice Polyplax serrata and Apodemus hosts, chewing lice of the genus Menacanthus and endoparasitic coccidean genus Eimeria from Apodemus mice.
|
|
|
Paleobiogeografie a taxonomie rodu Apodemus (Mammalia: Rodentia) v kvartéru střední Evropy
Knitlová, Markéta
Myšice rodu Apodemus představují dominantní složku současných savčích společenstev střední Evropy. Minulost jednotlivých druhů a historie jejich areálů je již z tohoto důvodu tématem velmi závažným s výraznými přesahy do sféry obecných interpretačních modelů historických kořenů současné bioty tohoto regionu. Přes výstupy současných fylogeografických analýz a početné zastoupení skupiny ve fosilním záznamu, zůstavá však řada spojených otázek nezodpovězena. Základní příčinou jsou značné komplikace s fenotypovým rozlišením jednotlivých druhů, značná proměnlivost a rozsáhlé mezidruhové přesahy ve všech morfologických znacích. Cílem předloženého projektu bylo vypracování postupů umožňujících spolehlivou druhovou identifikaci fragmentárního fosilního materiálu a zevrubné zhodnocení výpovědních možností fosilního záznamu skupiny pro rekonstrukci její areálové a fylogenetické dynamiky v nejmladší geologické minulosti. Vstupním krokem se stala podrobná morfometrická analýza dentálního fenotypu zohledňující shodnými postupy variační poměry recentních taxonů i fosilních populací a koncepce alternativní parataxonomické klasifikace fenotypového spektra rodu. Těmito postupy byl zpracován obsáhlý soubor dokladů ze souvislých vrstevných sledů z různých oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky přinesly...
|
|
|
Paleobiogeografie a taxonomie rodu Apodemus (Mammalia: Rodentia) v kvartéru střední Evropy
Knitlová, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Myšice rodu Apodemus představují dominantní složku současných savčích společenstev střední Evropy. Minulost jednotlivých druhů a historie jejich areálů je již z tohoto důvodu tématem velmi závažným s výraznými přesahy do sféry obecných interpretačních modelů historických kořenů současné bioty tohoto regionu. Přes výstupy současných fylogeografických analýz a početné zastoupení skupiny ve fosilním záznamu, zůstavá však řada spojených otázek nezodpovězena. Základní příčinou jsou značné komplikace s fenotypovým rozlišením jednotlivých druhů, značná proměnlivost a rozsáhlé mezidruhové přesahy ve všech morfologických znacích. Cílem předloženého projektu bylo vypracování postupů umožňujících spolehlivou druhovou identifikaci fragmentárního fosilního materiálu a zevrubné zhodnocení výpovědních možností fosilního záznamu skupiny pro rekonstrukci její areálové a fylogenetické dynamiky v nejmladší geologické minulosti. Vstupním krokem se stala podrobná morfometrická analýza dentálního fenotypu zohledňující shodnými postupy variační poměry recentních taxonů i fosilních populací a koncepce alternativní parataxonomické klasifikace fenotypového spektra rodu. Těmito postupy byl zpracován obsáhlý soubor dokladů ze souvislých vrstevných sledů z různých oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky přinesly...
|
|
|
Mechanismy přenosu chemických signálů u myšic rodu Apodemus
Havrdová, Leona ; Stopková, Romana (vedoucí práce) ; Vošlajerová, Barbora (oponent)
Proteiny z rodiny lipokalinů zaujímají významnou roli při přenosu chemických signálů. Tyto globulární proteiny o molekulové hmotnosti 17,7 - 21,7 kDa jsou schopny vázat široké spektrum těkavých ligandů a svou postupnou degradací prodlužují účinek pachové stopy. Mezi lipokaliny řadíme Hlavní močové proteiny (angl. Major urinary proteins - MUPs), k jejichž expresi dochází především v moči. U myší se MUPs uplatňují při olfaktorické komunikaci. Zdrojem chemických signálů však nemusí být pouze moč. Mnohé druhy savců prezentují chemické signály slinami do srsti v procesu hygienického chování (tzv. selfgrooming). Cílem této diplomové práce bylo identifikovat hlavní bílkoviny účastnící se chemické komunikace u myšic rodu Apodemus a určit hlavní zdroj jejich exkrece (moč/sliny). S využitím čipové gelové elektroforézy (Experion) byla vyloučena přítomnost lipokalinů v moči dvou druhů myšic (A. uralensis, A. sylvaticus). 2D elektroforézou slinných proteinů a jejich identifikací pomocí hmotnostní spektrometrie (MALDI MS/MS) byla vyhodnocena kvantita a typy lipokalinů u tří zástupců myšic rodu Apodemus (A. uralensis, A. sylvaticus a A. flavicollis). Výsledky mezidruhového srovnání naznačují, že socialita (t.j. intenzita samčí kompetice o samice) je v přímé souvislosti s evolucí chemických signálů. Klíčová slova:...
|
|
|
Role kaudálního orgánu v chemické komunikaci myšic rodu Apodemus
Obstová, Lucie ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Petrák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá chemickou komunikací myšic rodu Apodemus se zaměřením na kaudální orgán - speciální mazovou žlázu na ventrální straně ocasu. Role kaudálního orgánu v chemické komunikaci je nejasná. K osvětlení funkce této mazové žlázy jsem se rozhodla využít metod 454 pyrosekvenování, proteomické analýzy a qPCR. Pomocí 454 pyrosekvenování jsem získala databázi transkripčně aktivních genů kaudálního orgánu. V proteomické analýze jsem se zaměřila na proteiny o molekulové hmotnosti 14-18kDa k ověření přítomnosti tvz. lipokalinů, proteinů účastnících se chemické komunikace. Pomocí qPCR jsem porovnávala relativní mRNA abundanci vybraných genů mezi jedinci opačného pohlaví. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že je kaudální orgán aktivním orgánem a chemické komunikace by se mohl účastnit. Na úrovni mRNA jsem detekovala odlišné relativní mRNA abundance genů u samců a samic, které by mohly hrát roli v rozdílech vývinu kaudální orgánu mezi jedinci opačného pohlaví. Ze získaných výsledků jsem nakonec navrhla možné způsoby využití kaudálního orgánu v chemické komunikaci myšic rodu Apodemus. Klíčová slova: kaudální orgán, Apodemus, chemická komunikace, FABP5, Scd1
|
host ::
RSS.