|
|
Posuny v turecké zahraniční politice v éře R. T. Erdoğana a její dopady na vztahy s USA a Izraelem
Ikizgül, Varol
Má bakalářská práce se zabývá podobou a vývojem turecko-amerických a turecko-izraelských zahraničních vztahů zejména v éře R. T. Erdoğana. Cílem práce je odpovědět na otázky, jakým způsobem se změnila zahraniční politika Turecka po nástupu R. T. Erdoğana a jak výrazně se tyto změny promítaly na postupném vývoji zahraničních vztahů se Spojenými státy a Izraelem. Turecké, izraelské i americké zájmy především na Blízkém východě se velmi často prolínají, proto jsou jejich zahraniční vztahy velmi dynamické. Práce poukazuje na to, že ačkoliv Turecko zůstává jedním z hlavních partnerů Spojených států v rámci NATO, Erdoğanova zahraniční politika se dostala již několikrát do konfliktu se zahraniční politikou Bidenovy administrativy, Trumpovy administrativy, nebo před tím Obamovy administrativy. Jako zásadní jádro konfliktů považuji především kurdskou otázku, nebo otázku pořizovaní vojenských technologií mimo struktury NATO. V rámci posilování svých mocenských pozic Ruska a Íránu je stěžejní i pozice Izraele, který je významným strategickým spojencem Spojených států a také Turecka. Přesto, že turecko-izraelské vztahy byly po většinu času na dobré úrovni, pásmo Gazy bylo hlavně v první půlce desátých let jádrem sporu mezi oběma zeměmi.
|
|
|
The Puzzle in the Turkish Foreign Policy Decision-Making Process: Beyond the Nexus of Continuities and Changes
Kiousi, Dimitra ; McDonagh, Ken (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Unkovski-Korica, Vladimir (oponent)
The puzzle in the Turkish Foreign Policy decision-making process: Beyond the nexus of continuities and changes July 2020 International Master in Security, Intelligence, and Strategic Studies This dissertation analyses the puzzle over the nexus of continuity and change in the Turkish foreign policy decision-making process. It aims to demonstrate that in Turkey's case what seems to best explain the changing patterns in the country's foreign orientations are the so-called adjustment changes in its foreign policy outlook. This study seeks to address two interrelated research questions. The first research question is highly related to the complexity behind the nexus of consistency and inconsistency and to what extent changes in the country's foreign policy direction are radical or a product of adjustment changes. The second research question is related to how an interplay of interrelated variables can provide an insightful explanation regarding Turkey's convergences and divergences with states in high and low political salience issues. This study uses two decision models, the prominent 'Two-Level Games' introduced by Putnam, and a more recent model, the very well-known Poliheuristic theory introduced by Mintz, to demonstrate how the interplay of the individual, domestic and international component acts...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
|
|
Changes in Turkish foreign policy towards Iran in the Davutoğlu era (2002 - 2012)
Marcinová, Slávka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Prvotným cieľom výskumu je identifikovať rozsah a povahu zmien v tureckej zahraničnej politike voči Iránu v období od roku 2002 do roku 2012 - prvých desiatich rokov vlád na čele so Stranou spravodlivosti a rozvoja (AKP). Následne sa výskum zaoberá individuálnymi zdrojmi zmien v zahraničnej politike a ich relevanciou v procese transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu. Výskum je teoreticky ukotvený v odvetví analýzy zahraničnej politiky (foreign policy analysis, FPA), v rámci ktorej sa venuje predovšetkým konceptu zmien v zahraničnej politike (foreign policy change). V úvode práce bude preto predstavených niekoľko typov existujúcich modelov používaných pri analýze zmien v zahraničnej politike. Čitateľovi bude predstavený alternatívny model, ktorý zahŕňa ako domáce, tak i zahraničné pragmatické a ideologické faktory podieľajúce sa na zmene zahraničnej politiky. Model slúži ako podklad následnej analýzy relevancie jednotlivých faktorov, ktoré slúžili ako hnacie mechanizmy transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu po roku 2002, zohľadňujúc okrem iného rolu ekonomických faktorov a faktorov týkajúcich sa bezpečnosti.
|
|
|
Limity europeizace v Turecku: Možný vztah ekonomické politiky a zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na europeizaci třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na ekonomické vztahy Turecka s EU a dalšími subjekty a hledá možnou souvislost s tvorbou zahraniční politiky státu. Nejprve práce mapuje historický kontext vztahů EU a Turecka, popisuje vládnoucí stranu AKP a analyzuje změny v zahraniční politice. Ekonomické vztahy jsou prezentovány na tureckém exportu a importu a také na zahraničních investicích plynoucích do Turecka i směrem ven. Na počátku své vlády strana AKP investovala hodně úsilí do europeizace země v podobě reforem, což mělo za následek příznivější legislativu a růst zahraničních investic, ale také vzájemného obchodu s EU. V průběhu let nastaly určité výkyvy ve vzájemných ekonomických vztazích, ale ty neměly výraznější vliv na vztahy politické. Stejně tak zhoršení politických vztahů nemělo téměř žádný vliv na vzájemný obchod a investice. EU tedy zůstává i přes různé otřesy ve vzájemných vztazích nejdůležitějším obchodním partnerem Turecka. Pokud by měl nastat výrazný odvrat Turecka od EU, jeho motivy budou plynout nejspíše z vnitropolitického prostředí v podobě ideologie,...
|
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
|
| |
|
|
Limity europeizace v Turecku: Vliv ekonomiky a náboženství na změnu zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén europeizace třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na vnitřní změny v Turecku, které přišly s nástupem vlády AKP a vedly ke změně zahraniční politiky, ve které dostávaly vztahy s EU méně prostoru. Jako dva hlavní limity europeizace jsou uvedeny ekonomika a náboženství. Ekonomika byla jedním z motivů ke změně orientace zahraniční politiky, když Turecko začalo navazovat užší vztahy se státy Blízkého východu a Afriky. Turecko se snažilo vystupovat jako hegemon a mediátor v regionu, aby zajistilo bezpečnost pro své investice. AKP je proislámská politická strana a náboženství hraje určitou roli i v zahraniční politice. V Turecku od počátku vlády AKP probíhá omezování sekularizace země, která probíhala od vzniku republiky. Islám se stal neoficiálním, avšak důležitým faktorem směřování Turecké zahraniční politiky. Tyto faktory mají vliv na europeizaci Turecka, protože se EU stává méně prioritní oblastí a dochází tak k rozdělení kapacit zahraniční politiky. Odvrácení od EU navíc potvrzuje i poměrně ostrá rétorika tureckých politických představitelů. I přes to všechno ale zůstává...
|
host ::
RSS.