Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Grimdark - studie výskytu a aplikace nového podžánru v moderní fikci
VITEK, Michal
Tématem práce bude grimdark, uchopený jako nový subžánr fikce, spojovaný především s universem Warhammer 40 000. Práce se zaměří primárně na rozbor otázky možností smysluplného definování tohoto subžánru, sledování způsobů aplikace těchto vymezení směrem k universu Warhammer 40 000 a vývoj rysů, které přispívají k vymezování subžánru v časové ose fikčních světů. S reflexí médií, ve kterých jsou prezentovány. Tato problematika subžánrového vymezování bude zasazena do rámce standartních estetických kategorií a naratologie. Dále bude práce řešit výskyt daných subžánrových rysů ve vybraných jiných universech. Jak v literární, tak audio, filmové či videoherní podobě, se snahou odstínit subžánrové vymezení grimdarku od jiných podžánrů a analyzovat možnosti přidat pod křídlo grimdark i fikce dosud tímto termínem neoznačené.
Překlad jako součást kulturního působení Boženy Šimkové (1881-1958)
Kolací Mašková, Markéta ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Brotánková, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zabývá osvětově výchovnou činností překladatelky Boženy Šimkové zacílenou na děti a mládež. Je analyzována jak její původní, tak překladová tvorba. Práce se dále zabývá situací v původní a překladové tvorbě pro děti a mládež na přelomu 19. a 20. století. Následně je provedena rozsahově omezená translatologická analýza úryvků z díla Malé ženy a vysledované tendence jsou konfrontovány s dalšími vybranými překlady. Klíčová slova: výchova, česká literatura pro děti a mládež, překladová tvorba, žánry, jazyk, translatologická analýza
Vyprávění dětí předškolního a mladšího školního věku - jejich folkstories
Kosíková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou fiktivní příběhy, tzv. folkstories vyprávěné dětmi předškolního a mladšího školního věku (od 2 do 10 let). Heuristicky orientovaná studie je koncipovaná jako replika výzkumu Briana Suttona-Smithe, který spolu se svým týmem zkoumal dětské fiktivní příběhy z různých hledisek a svou teorii společně s kolekcí příběhů publikoval v roce 1981 pod názvem "The folkstories of children". Empirický materiál práce čítá celkem 159 příběhů. Podle synopsí jsem je na rozdíl od Suttona-Smithe, který se žánrovou problematikou vůbec nezabýval, roztřídila pomocí explicitní kontrolovatelné metody do mnou definovaných tříd, resp. sedmi žánrů dětského vyprávění: pravé fantasy příběhy, nepravé fantasy příběhy, dobrodružná povídka, deskriptivní povídka, světské příběhy, přání-splňující příběhy a deskriptivní příběhy. Sebrané příběhy - folkstories podrobuji zkoumání, zda se ve výběru žánru projevuje vývojový gradient, genderové rozdíly či inklinace dítěte k jednomu ze žánrů - osobní orientace. Provedená analýza prokázala, že se v dětském vyprávění odráží nejen věkový gradient a genderové rozdíly, ale v mladším školním věku také osobní žánrová orientace.
On the usage of perfect and preteritum in the dialogical texts interveiw and talk-show
Lukashyk, Yauheniya ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Yauheniya Lukashyk Užití préterita a perfekta v dialogických textech interview a talk show Abstrakt Tato práce se zabývá otázkou zaměnitelností slovesných časů préteritum a perfektum v mluvených textech interview a talkshow. V první, teoretické části jsou nastíněny nejdůležitější poznatky lingvistů ohledně préterita a perfekta v porovnání s německými gramatickými příručkami. Rovněž jsou zde definovány hlavní znaky interview a talkshow. Ke konci je na základě těchto poznatků stanovena teze, jejíž platnost je přezkoušena ve druhé části. Část druhá, praktická, se zaměřuje na konkrétní příklady slovesných časů préterita a perfekta v německých interview a talkshow. Poslechem byly vybrány ty úseky, které obsahují slovesa v perfektu a préteritu a jsou relevantní pro tuto práci, jinými slovy vykazují odchylky od způsobu použití, uvedeném v teoretické části. Tyto části byly poté analyzovány. Práce je zakončena úsudkem, jestli tyto dva slovesné časy jsou zaměnitelné a zda záměna má či nemá vliv na význam promluvy.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Totalita LARPu
Kloudová, Erika ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se soustředila na možnost rozvinutí LARPu z hlediska participace a performance. Dále se zaměřuji na návaznosti jednotlivých her (segmentů) a možnosti propojení různorodých, již existujících, žánrů LARPu. V této sérii her je nejvýraznější z žánrů právě politický LARP, jehož politický náboj se prolínal ostatními žánry LARPu v rámci mé práce.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně- historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Docusoap - mezi dokumentem a seriálem; adaptace zahraničních postupů v České republice
Freislebenová, Andrea ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
- 1 - Abstrakt Cílem této práce je popsat docusoap ve vztahu k žánru reality television a jeho postavení ve světě. Sleduje jeho vývoj od samého počátku vzniku televize a definuje jej v rámci příbuzných televizních žánrů. Zabývá se postupy natáčení zahraničních dokumentů a jejich základních prvků. Zkoumá aplikace těchto postupů v rámci českých pořadů zařazených do formátu docusoap. Analyzovala jsem výskyt negativních sociálních jevů pěti docusoap odvysílaných v rámci programu České televize a dospěla k závěru, které z nich se objevují nejčastěji. Díky tomu jsem mohla posoudit popularitu vybraných témat pro diváky a porovnat je se zahraniční produkcí. Výstupem projektu je vytvořit obraz tohoto subžánru o jeho pozici v České republice a najít další možná témata, kterými se mohou tvůrci dále zabývat, a to i v kontextu mezižánrových výpůjček. Vytvořená analýza nám pomůže pochopit, proč tento žánr vznikl a jakou cestou se může dále ubírat a pomocí jakých postupů mohou tvůrci docusoap dosáhnout divácky atraktivních a kvalitní pořadů.
Překlad jako součást kulturního působení Boženy Šimkové (1881-1958)
Kolací Mašková, Markéta ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Brotánková, Šárka (oponent)
Diplomová práce se zabývá osvětově výchovnou činností překladatelky Boženy Šimkové zacílenou na děti a mládež. Je analyzována jak její původní, tak překladová tvorba. Práce se dále zabývá situací v původní a překladové tvorbě pro děti a mládež na přelomu 19. a 20. století. Následně je provedena rozsahově omezená translatologická analýza úryvků z díla Malé ženy a vysledované tendence jsou konfrontovány s dalšími vybranými překlady. Klíčová slova: výchova, česká literatura pro děti a mládež, překladová tvorba, žánry, jazyk, translatologická analýza

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.