Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
Cytokinový profil pupečníkové krve u novorozenců v riziku rozvoje T1D - monitoring buněčné autoreaktivity s využitím protein microarray
Böhmová, Kristýna ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Diabetes 1. typu (Tl D) je orgánově specifické Th 1 autoimunitní onemocnění s celosvětově významně narůstajícím počtem nových případů. Také v České republice pozorujeme významný vzestup incidence ID, a to zejména v nejmladší věkové skupině (0-4 roky). Hlavní úloha v rozvoji TIO je přisuzována T lymfocytům a jimi produkovaným cytokinům. Zatím neumíme rozpoznat ča né známky buněčné autoreaktivity vedoucí k poškození pankreatických beta buněk a v současné době tak nelze tuto chorobu úspěšně vyléčit ani předejít jejímu vzniku. Naivní imunitIÚ systém novorozence, dosud nevystavený vlivům zevních faktorů, by mohl být využit jako důležitý model pro studium TID patogeneze. Vyšetřovali jsme pupečníkovou krev 22 novorozenclt s rodičem trpícím diabetem (TIDR) a 15 novorozenců s negativní rodinnou anamnézou. Pomocí proteinové microarray jsme v pupečníkové krvi stanovili produkci 23 cytokinů - před a po stimulaci diabetogenními autoantigeny. V Tl DR skupině jsme pozorovali nízkou bazální sekreci všech detekovaných cytokinů: GM-CSF (p=0,025), GRO (P=0,002), GROalfa (p=0,027), ILI -alfa (p=0,051 ), IL-3 (p=0,008), JL-7 (p=0,027), IL-8 (p=0,042), MCP-3 (p=0,022), MIG (p=0,034) a RANTES (P=0,004). V porovnání s bazálrúmi hodnotami jsme II kontrol po stimulaci pozorovali pouze nižší hodnoty G-CSF (p=0,030) a GROalfa...
Molecular-Genetic Study of Polygenic Diseases with a Special Focus on Diabetes Mellitus
Čejková, Pavlína ; Žďárský, Emanuel (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Cílem předložené práce bylo přispět k pochopení molekulárních základních mechanizmů patogeneze u několika polygenní onemocnění: 1) identifikace (nové) kvantitativní vlastnosti loci u polygenních onemocnění až do současnosti, u kterých nedostatečně prozkoumané genetické komponenty přispívají k onemocnění a etiologii 2) testování podílu předem určených kandidátních genů na patogenezi onemocnění se známými QTLs a najít nové interakce a podtypu genových asociaci
Immunogenetic studies on autoimmune diabetes mellitus
Kološtová, Katarína ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Mateička, František (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
Imunogenetická studie u autoimunitního diabetes mellitus. Cíle: Cílem studie bylo charakterizovat genetické pozadí u pacientů s různými typy diabetes mellitus (T1D u dětí, u dospělých T1D, LADA, T2D, MODY). Asociace diabetes s HLA-DRB1 * 04 a NFKB1 a jejich vliv na průběh onemocnění byl prokázán v dalším funkčním testování exprese mRNA. Pacienti byli rozděleni do podskupin na základě HLA, NFKB1 a NFKBIA genotypů a na základě typu onemocnění (T1DM u dětí, u dospělých T1DM a LADA). Výsledky a závěry: Dle našich zjištění můžeme konstatovat, že průběh cukrovky u T1D dospělých, dětí a T1D LADA je silně ovlivňován různým imunogenetickým pozadím, kterým se mění etiopatogeneze diabetes ve výše popsaných skupinách. Naše výsledky nabízejí nové možnosti pro testování rizika v běžné populaci a mohou být tak v budoucnu použity pro lepší diagnostiku diabetu u dospělých.
Th17 lymfocyty a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes 1. typu
Labiková, Jana ; Procházková, Jana (oponent) ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce)
Th17 buňky byly nedávno objeveny jako buněčný zdroj IL-17. Ukázalo se, že jde o samostatnou linii pomocných T lymfocytů nezávislou na dříve popsaných Th1 a Th2 buňkách. Diferenciace naivních CD4+ T lymfocytů na efektorové Th17 je vyvolána kombinací TGFβ (cytokin nezbytný pro vznik protizánětlivých regulačních lymfocytů) a IL-6 nebo IL-21. Pro funkci a udržení fenotypu Th17 in vivo je důležitý IL-23. STAT3 a RORγt byly popsány jako hlavní transkripční faktory vedoucí k diferenciaci na Th17. Th17 lymfocyty jsou prozánětlivé buňky charakteristické tvorbou cytokinů IL-17A, IL-17F a IL-22, které hrají důležitou roli v imunitní odpovědi proti některým extracelulárním patogenům. Cytokinové produkty Th17 působí na široké spektrum buněk. Indukují expresi cytokinů, chemokinů a metaloproteináz a ovlivňují migraci neutrofilů a tvorbu antimikrobiálních peptidů. Autoreaktivní Th17 lymfocyty jsou velmi patogenní a produkce IL-17 byla prokázána u řady autoimunitních chorob např. revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, psoriázy, Crohnovy choroby a diabetu mellitu prvního typu. Tyto choroby byly tradičně připisovány působení Th1 buněk, ovšem ukazuje se, že v regulaci autoimunitního procesu se alespoň u některých onemocnění uplatňují také Th17 lymfocyty.
Imunologická diagnostika a monitorování léčebné odpovědi u nádorových onemocnění krvetvorby v dětském věku
Mejstříková, Ester ; Hrušák, Ondřej (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Mezi základní podtypy maligních onemocnění krve tvorby u dětí patří především akutní leukémie. U dětí leukémie tvoří nejčastější maligní onemocnění. Leukémii lze definovat jako skupinu chorob, u kterých genetické změny v nezralé krvetvorné buňce vedou k růstové výhodě a/nebo poruše apoptózy. Nejčastějším podtypem u dětí je leukémie z lymfocytámích prekurzorů (ALL), která tvoří asi 77% ze všech leukémií. Další podtypy maligních onemocnění krvetvorby u dětí jsou: akutní myeloidní leukémie (AML), která tvoří asi 11 %, chronická myeloidní leukémie (2 - 3%) a myelodysplastický syndrom (1 - 2%). Léčebný úspěch u dětské ALL představuj e jednu z nejúspěšnějších kapitol medicíny minulého století, v průběhu 40 let, kdy na počátku byla prakticky nulová šance na vyléčení , se daří v současnosti více než 80% pacientů dlouhodobě vyléčit. Již od počátku léčby ALL je snaha pacienty co n jvíce stratifikovat podle míry rizika selhání l éčby. AML je na rozdíl od dospělých u dětí vzácná a výsledky jsou přes podstatně agresivnější léčbu oproti ALL stále neuspokojivé. Myelodysplastický syndrom (MOS) je v dětském věku velmi vzácné onemocnění, s odlišnou biologií nemoci od dospělých a v léčbě u dětí se uplatňuje především alogenní transplantace kostní dřeně (SCT). V rámci diferenciální diagnózy MOS a akutních leukémií je nutné...
Imunopatologie diabetu mellitu 1.typu - autoreaktivní versus regulační mechanismy
Vrabelová, Zuzana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Funda, David (oponent)
V textu své disertační práce předkládám souhrn publikovaných prací doplněný širším výkladem týkajícím se problematiky imunopatologie diabetu I.typu. Tématem jsem se zabývala v rámci svého postgraduálního studia v oboru "Imunologie" na 2.lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2.LF UK) od roku 2003. Experimentální základ této práce byl získán v průběhu let 2003-2006 v Laboratoři autoimunitních onemocnění na Pediatrické klinice FN Motol a 2.LF UK v Praze a v Laboratoři experimentální hematologie a buněčné imunoterapie ve PN Brno a Centru buněčné imunoterapie Masarykovy univerzity (MU) v Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 ŠTĚCHOVÁ, Kateřina
4 ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
4 Štěchová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.