Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře
Palúchová, Miroslava ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na specifikaci požadavků na spektrální rozlišení dat vstupujících do klasifikace a zodpovězení otázky, která pásma jsou stěžejní pro rozlišení tříd předem stanovené legendy. V práci jsou použita letecká hyperspektrální data senzoru AisaDUAL. Aplikovanou metodou výběru významných pásem byla diskriminační analýza provedena v IBM SPSS Statistics. Významná pásma se nacházela v intervalech 1500-1750 nm (začátek oblasti SWIR), 1100-1300 nm (delší vlnové délky NIR), 670-760 (red-edge) a 500-600 nm (zelené pásmo). Klasifikace vybraných pásem proběhla v ENVI 5.4 pomocí klasifikátoru Support Vector Machine a dosáhla celkové přesnosti 80,54 %, Kappa koeficient 0,7755. Součástí práce je také hodnocení vhodnosti dostupných družicových dat pro klasifikaci vegetace tundry z hlediska spektrálního rozlišení. Klíčová slova: tundra, Krkonoše, klasifikace, spektrální rozlišení, separabilita tříd, diskriminační analýza, hyperspektrální data
Změny krajinného pokryvu nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku na základě Landsat dat
Vyvialová, Linda ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
ZMĚNY KRAJINNÉHO POKRYVU NAD HORNÍ HRANICÍ LESA V KRKONOŠSKÉM NÁRODNÍM PARKU NA ZÁKLADĚ LANDSAT DAT Abstrakt Tato studie hodnotí změny krajinného pokryvu se zaměřením na porosty borovice kleče (Pinus mugo) v oblasti nad horní hranicí lesa Krkonošského národního parku. Na základě dat Landsat byly dvěma metodami hodnoceny změny ve čtyřech časových horizontech od 80. let až do současnosti (roky 1984, 1992, 2002 a 2013). První metodou byla klasifikace jednotlivých scén klasifikátorem Maximum Likelihood a hodnocení změn na základě jejich překryvů. Celkové přesnosti klasifikací scén od nejstarší po současnost byly 86,04 %, 88,44 %, 86,91 % a 86,43 %. Druhá metoda hodnotí detekci změn nad jedním datasetem, skládajícím se ze scén pro všechny časové horizonty. Celkové přesnosti od nejstarších vyšly 86,63 %, 88,64 % a 86,11 %. Druhá metoda byla pro tuto studii změn krajinného pokryvu vhodnější. Na výsledných mapách je vidět prořeďování kleče (mezi roky 2002 a 2013, 1984 a 1992) i její přirozené zahušťování a rozrůstání. Klíčová slova KRNAP, tundra, krajinný pokryv, change detection, Landsat
Projekt: Příprava pokrmů ve výuce na primární škole
ČERVENÁ, Lucie
Diplomová práce se v teoretické části zabývá třemi okruhy. První část je věnována projektové metodě na 1. stupni základních škol, ve druhé můžeme naleznout cíle a výstupní kompetence žáka 1. stupně podle RVP pro základní vzdělání. V neposlední řadě zde nalezneme kapitolu o tvořivosti v praktických činnostech a uvedení do historie stolování v minulých staletích. V praktické části je vytvořeno deset projektů, které se zaměřují na přípravu pokrmů a stolování ve výuce. Jsou určeny pro čtvrté a páté třídy základních škol. Součástí jsou i vypracované přípravy jednotlivých pokrmů, zkušenosti z realizace některých projektů, výhody a nevýhody, reakce žáků či formulace obecnějších doporučení pro uplatňování originálních výukových projektů.
Využití multispektrálních družicových dat pro klasifikaci lesních porostů poškozených disturbancemi
Šmausová, Barbora ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vytvoření metodického postupu vhodného pro klasifikaci poškozených lesních porostů na vybraném území Národního parku Šumava. K tomuto účelu jsou využity multispektrální snímky WorldView-2 a Landsat 8. Práce klade důraz na odlišení jednotlivých fází vývoje lesa postiženého lýkožroutem smrkovým. Dle zvolené legendy, zahrnující více fází rozpadajícího se i obnovujícího se lesa, jsou snímky klasifikovány metodami Neural Network, Support Vector Machine a objektovou klasifikací. Následná aplikace těchto metod na zvolené snímky vyžadovala vhodný výběr parametrů a pravidel k dosažení optimálních výsledků. Výsledky práce porovnávají a hodnotí výsledné klasifikace. Dalším výstupem práce je zhodnocení vlivu zpracovávaných snímků WorldView-2 a Landsat 8 na výsledný výstup klasifikace. Veškeré výsledky práce jsou hodnoceny pomocí celkové přesnosti, chybových matic a kappa koeficientu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Porovnání mapování NATURA 2000 s výstupy mapování pomocí dálkového průzkumu Země na příkladu krkonošské tundry
Ondrušková, Kateřina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Porovnání mapování NATURA 2000 s výstupy mapování pomocí dálkového průzkumu Země na příkladu krkonošské tundry Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na porovnání mapování NATURA 2000 s výsledky klasifikace družicových snímků Landsat 8 a WorldView-2 s různým prostorovým rozlišením na příkladu krkonošské tundry. Snímky byly klasifikovány s využitím řízené klasifikace pomocí klasifikátoru Maximum Likelihood a neřízené klasifikace pomocí algoritmu ISODATA. Cílem práce bylo zjistit, jaké kategorie mapování Natura 2000 lze detekovat z družicových dat. Pro všechny klasifikace byla použita upravená legenda Natura 2000 na dvou úrovních. Nejlepších výsledků bylo pro oba snímky dosaženo neřízenou klasifikací na 1. úrovni legendy - celková přesnost pro snímek Landsat 8 byla 64,1 % a pro snímek World-View-2 67,16 %. Pro klasifikace byl použit software ENVI 5.1. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, klasifikace řízená, klasifikace neřízená, legenda, přesnost klasifikace, mapování NATURA
Možnosti objektově-orientované klasifikace pro určování vybraných biotopů nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku.
Jakešová, Lucie ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Možnosti objektově-orientované klasifikace pro určování vybraných biotopů nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na objektově-orientovanou klasifikaci vegetace nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku s využitím ortofota s blízkým infračerveným pásmem a prostorovým rozlišením 12,5 cm. Ortofoto bylo pořízeno v létě roku 2012. Legenda vegetace byla vytvořena botanikem z Krkonošského národního parku. Objektově-orientovaná klasifikace na základě dat z terénu proběhla v softwaru ENVI 5.1, který nabízí dva přístupy klasifikace - Example-based a Rule- based. Tyto dva přístupy byly porovnány a jako lepší pro danou problematiku se jeví Example-based. Nejlepší výsledek klasifikace dosáhl celkové přesnosti 75,97 % pro 13 tříd. Klíčová slova: objektová klasifikace, KRNAP, vegetace nad horní hranicí lesa, optický letecký skener
Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka
Outrata, David ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
1 Změny využití krajiny vojenských újezdů Česka Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a porovnat změny krajinného pokryvu ve dvou územích ovlivněných činností armády, vojenským újezdem Brdy a bývalým vojenským újezdem Ralsko, mezi lety 1986, 1998 a 2011. Bylo použito algoritmu řízené klasifikace Maximum Likelihood a satelitních snímků Landsat 5. V rámci práce byla též zkoumána využitelnost snímků Landsat CDR, s aplikovanými atmosférickými korekcemi. Referenčními daty pro zisk kontrolních dat byly barevné a černobílé letecké snímky. Klasifikační systém obsahoval osm tříd přizpůsobených zkoumaným územím. Byla provedena klasifikace družicových snímků obou zkoumaných území za roky 1986, 1998 a 2011, přičemž celková přesnost klasifikace se pohybovala od 80,45 % do 90,02 %. S těmito daty bylo dále pracováno, a byly sestaveny tabulky a grafy ukazující rozlohu jednotlivých land cover tříd v daných časových horizontech. Výstupem jsou též mapy krajinného pokryvu, mapy změn a mapy stabilní krajinného pokryvu. Potvrdil se předpokládaný trend, že se v bývalém vojenském újezdu Ralsko po opuštění armádou krajinný pokryv významně změnil, oproti tomu ve stávajícím vojenském újezdu Brdy byly změny spíše menší. Klíčová slova: změny krajinného pokryvu, řízená klasifikace, Landsat, Landsat CDR, vojenské újezdy, Brdy,...
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
Hodnocení dlouhodobých změn land cover okresu Náchod pomocí dat DPZ
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Hodnocení dlouhodobých změn land cover okresu Náchod pomocí dat DPZ Abstrakt Cílem této práce bylo vytvořit klasifikaci krajinného pokryvu okresu Náchod pro roky 1979, 1991 a 2001 na základě multispektrálních snímků získaných z volně dostupného archivu snímků pořízených družicemi Landsat. V práci jsou použitá data podrobně popsána. Klasifikační systém byl stanoven na základě CORINE Land Cover a byl přizpůsoben hodnocenému území a dostupným datům. Pro klasifikace snímků byla použita metoda řízené klasifikace v programu PCI Geomatics a klasifikační algoritmus maximální pravděpodobnosti. Výsledek byl vyhlazen majoritním filtrem a převeden do vektorové podoby. Podrobně byla hodnocena přesnost klasifikací na základě kontrolních bodů. Celkové přesnosti vyšly poměrně nízké (2001 - 82 %, 1991 - 74 %, 1979 - 67 %), v závislosti na kvalitě (především spektrálním a prostorovém rozlišení) snímků a také dostupnosti dalších referenčních dat. Změny land cover pro celý časový úsek byly tak hodnoceny pouze bilančně (tj. byly porovnávány celkové rozlohy tříd v okrese mezi jednotlivými lety). Pro roky 1991 a 2001 byl vyzkoušen i překryv jejich výsledných vektorových vrstev land cover, avšak výsledné změnové plochy v některých případech spíše vyjadřují nedostatky v klasifikacích než skutečné změny land cover mezi danými lety....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Červená, Lenka
8 Červená, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.