|
|
Dodržování Charty práv dětských pacientů v nemocnici
ROKOSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se týká dodržování Charty práv dětí v nemocnici Pelhřimov, zpracovává tedy téma týkající se problematiky hospitalizovaného dítěte, jeho tělesných, psychických a sociálních potřeb a jejich dodržování jak z pohledu dítěte samotného, tak i jeho rodičů.Teoretická část bakalářské práce se věnuje jednotlivým bodům Charty práv dětí v nemocnici, zmiňuje historii práv dětí vůbec a základní informace o dětském oddělení Nemocnice Pelhřimov. V praktické části jsme si stanovili tři cíle: zjistit, v jakém rozsahu jsou doprovázející osoby dítěte seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici, zda je na všech stanicích dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov zřetelně vyvěšena a zda jsou zde tato práva dodržována.Na základě těchto cílů jsme vytvořili pět hypotéz. Doprovázející osoby hospitalizovaných dětí jsou při přijetí do nemocnice seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici. O seznámení doprovázejících osob s Chartou práv dětských pacientů v nemocnici je učiněn záznam v ošetřovatelské dokumentaci. Na všech stanicích dětského oddělení pelhřimovské nemocnice je Charta zřetelně vyvěšena. Dle doprovázejících osob je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Dle sester je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazováním a technikou sběru dat byl dotazník. Během výzkumu byly stanovené cíle splněny. Hypotézy se potvrdily. Výsledky bakalářské práce budou dány k dispozici vedení nemocnice Pelhřimov k využití při akreditačním řízení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Péče o dutinu ústní nemocného během hospitalizace v nemocnici
CINCIALOVÁ, Kateřina
Pod pojmem hygiena dutiny ústní (orální hygiena) je myšleno soubor opatření, která mají zamezit vzniku onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání a jeho další progresi. Přesto patří tyto onemocnění mezi nejběžnější a nejrozšířenější lidské nemoci, kterým ovšem lze předejít vhodnou péčí a správným výběrem pomůcek. Mezi nejčastější tyto onemocnění se řadí zubní kaz, záněty dásní, zvýšená tvorba zubního kamene. Každý z nás by měl hygienu dutiny ústní provádět denně, dle svých návyků. A správným výběrem pomůcek předcházet vzniku nežádoucích onemocnění. V nemocničním zařízení během hospitalizace pacienta často dochází ke změnám frekvence a návyků v souvislosti s onemocněním. U nemocných s poruchou soběstačnosti z jakéhokoliv důvodu by se měla o péči o dutinu ústní postarat sestra. Sestra by si také měla zjistit, jaké má pacient návyky a zda-li používá nějaké speciální pomůcky a měla by péči, na kterou je pacient zvyklý, zajistit. Prioritou každé sestry by mělo být poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, se kterou by byli pacienti spokojeni, a byly by saturovány jejich potřeby. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit názory pacientů na péči o dutinu ústní při hospitalizaci v nemocnici. Druhým cílem bylo zjistit, jaké možnosti v péči o dutinu ústní pacientovi poskytuje dané oddělení. Porovnat názory soběstačných a nesoběstačných pacientů, bylo třetím cílem. Čtvrtým cílem bylo zjistit úlohu sestry v péči o dutinu ústní u soběstačných a nesoběstačných pacientů. Na základě výsledků jsme si potvrdily hypotézu č. 1, ve které jsme předpokládaly, že pacienti pociťují změnu v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Můžeme konstatovat, že také hypotéza č. 2 byla potvrzena a to, že pacienti mají nedostatečné možnosti v péči o dutinu ústní během hospitalizace v nemocnici. Také byla potvrzena hypotéza č. 3, že sestry znají možnosti péče a prostředky o péči o dutinu ústní a hypotéza č. 4, že sestry nezjišťují návyky týkající se péče o dutinu ústní. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována pomocí rozdaných dotazníků a strukturovaného rozhovoru. Výzkumnými vzorky byly sestry a pacienti na daných odděleních (neurologickém, interním, chirurgickém a ortopedickém) Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Tábor a.s. Výsledky tohoto výzkumu bychom mohli použít jako zpětnou vazbu pro managament nemocnice k využití na zlepšení hygienické péče o dutinu ústní. Je nutné zajistit opatření ke zlepšení v této oblasti. Sestry by se měly aktivněji zjišťovat návyky a pomůcky, které pacienti používají k péči o dutinu ústní. Také je důležité, aby sestry aktivně nabízely pomoc pacientům, kteří ji potřebují a snažily se zajistit takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Největší odměnou pro sestry by měla být především spokojenost pacienta.
|
|
|
Duševní hygiena u sester ve vedoucích funkcích
ŠŤASTNÁ, Olga
Duševní hygiena nebo-li psychohygiena nám pomáhá chránit a upevňovat si své duševní zdraví. Poskytuje nám návod, jak nejlépe zvládat obtížné situace, jak si upevňovat zdravý životní styl a životní podmínky, abychom si udržovali duševní rovnováhu. Učí nás, jak předcházet psychicky náročným situacím nebo jak je zvládat, pokud už nastaly. Přínos spočívá v prevenci somatických a psychických onemocněních, protože vyrovnaný člověk působí kladně na své okolí, neprožívá citová vypětí a dokáže koncentrovat práci i odpočinek. Sestra manažerka dodává energii, sílu a motivaci celému svému týmu i oddělení, prostě všem lidem kolem sebe. Je tedy nutné, aby sama měla dost vnitřní energie a motivace. K tomu nám pomáhají zásady duševní hygieny, které je dobré znát a řídit si jimi. Je zjištěno, že nejdůležitějším faktorem našeho zdraví je životní styl. Tím rozumíme stravování, ovzduší, pohyb, odpočinek, relaxace, organizace práce, pracovní prostředí a škodliviny jako je alkohol a cigarety, kterých bychom se měli vyvarovat nebo je alespoň minimalizovat. Změna životního stylu je jedna z cest k záchraně našeho zdravotnictví i kvality našeho života.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na dětském oddělení z pohledu osoby doprovázející dítě
MRÁZOVÁ, Iveta
Sledování spokojenosti je jedním z indikátorů kvality poskytnuté péče. Kvalita je v poslední době velmi diskutovaným tématem a mnoho zdravotnických zařízení používá jako indikátor kvality právě názor svých klientů na poskytnutou péči. Tento názor mohou zdravotnická zařízení použít jako určitou zpětnou vazbu pro svůj personál. Cílem mé práce je zmapovat spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí z pohledu doprovázející osoby na dětském oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila tři hypotézy. První hypotézou je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s kvalitou ošetřovatelské péče, druhá hypotéza je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s komunikací se sestrami na dětském oddělení a třetí hypotéza je, že osoby doprovázející dítě nejsou spokojeny s kvalitou provozního vybavení dětského oddělení. Výzkumný soubor tvořily doprovázející osoby dětí na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Konkrétně to byly osoby, které byly hospitalizovány společně s dětmi na oddělení. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Výzkum probíhal v měsíci lednu, únoru a březnu. K dispozici jsem měla 69 vyplněných dotazníků. Vyhodnocením výsledků jsem došla k závěru, že osoby doprovázející dítě byly spokojeny s poskytnutou péčí, tím jsem potvrdila hypotézu 1, dále byly spokojeny i s komunikací, čímž jsem potvrdila hypotézu 2 a byly i spokojeny s vybavením oddělení, čímž jsem nepotvrdila hypotézu 3. Tyto výsledky budou poskytnuty managementu Nemocnice Český Krumlov, a.s., zejména hlavní sestře Nemocnice, primářovi a vrchní sestře Dětského oddělení. Výsledky mohou posloužit jako zpětná vazba pro ošetřovatelský personál Dětského oddělení, jako určité ohodnocení jejich smysluplné práce.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
|
|
Zdravotní pojištění a úhrada ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních sociálních služeb
VOBORNÍKOVÁ, Gabriela
Téma mé diplomové práce zní {\clqq}Zdravotní pojištění a úhrada ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních sociálních služeb.`` K tomu, abych si zvolila toto téma mě inspirovalo nejen to, že sociální služby a s tím související oblasti jsou v současné době aktuálním tématem, ale zajímalo mě i to, co se změnilo pro zařízení sociálních služeb s příchodem možnosti financování ošetřovatelské a rehabilitační péče. Chtěla jsem znát názory lidí z praxe, kteří se s danou problematikou setkávají každý den. Možnost úhrady ošetřovatelské a rehabilitační péče je v České republice poměrně krátkou dobu a tudíž jsem předpokládala, že sběr dat přinese nové poznatky. V teoretické části jsou popsány sociální služby, kdo je zřizuje a poskytuje. Dále uvádím cíle sociálních služeb. V další kapitole se zmiňuji o jejich financování a co přispívá ke zkvalitnění sociálních služeb. Poté popisuji ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. Zde je více popsána nová právní úprava, typy pobytových zařízení zdravotní péče a význam pojmu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Praktická část obsahuje mou výzkumnou činnost. Je zde popsána metodika (pro dosažení cíle práce a potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem použila dotazníkové šetření a sekundární analýzu dat). Sledovaný soubor byl tvořen všemi zařízeními, která splňovala podmínku, že jsou pobytová zařízení sociálních služeb sídlící v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda změna právní úpravy přispěla ke zlepšení financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Z výzkumu vyplynulo, že možnost úhrady rehabilitační a ošetřovatelské péče z veřejného zdravotního pojištění, znamená pro zařízení sociálních služeb více finančních prostředků. A dále, že povinnost vyúčtovávat zdravotní péči příslušné zdravotní pojišťovně znamená pro zařízení větší administrativní zatížení. Bylo tedy dosaženo závěru, že stanovené hypotézy se potvrdily a cíl práce byl splněn. Diplomová práce může sloužit jako plnohodnotný zdroj informací pro zařízení sociálních služeb nebo i jako studijní materiál pro ostatní studenty.
|
|
|
Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních
GUIDOVÁ, Hana
Holistická ošetřovatelská péče vyžaduje orientaci na tělo i psychiku. To znamená, že zdůrazňuje jak tělesné, tak psychosociální potřeby člověka. Je nutné, aby sestry chápaly podstatu psycho-sociální interakce a pečovaly o celého člověka, včetně jeho nejbližších ve zdraví i nemoci. Cílem diplomové práce "Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních" bylo zjistit, jakým způsobem jsou uspokojovány potřeby u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních z hlediska holistického přístupu. Práce zahrnovala kvalitativní i kvantitativní výzkum. Dotazník vyplnilo 104 sester a v kvantitativním výzkumu bylo pozorováno 10 respondentů. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla zaměřena na děti se zdravotním postižením ve zdravotně sociálních zařízeních a na uspokojování potřeb z hlediska holistické teorie. Většina sester se domnívá, že poskytují holistickou ošetřovatelskou péči. Ale na druhé straně velká část sester odpověděla, že upřednostňuje zajištění fyziologických potřeb oproti psychosociálním potřebám. Toto zjištění nepotvrzuje plně holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza udává, že sestry více pečují holisticky v neziskových zařízeních než v zařízeních zřízených krajským úřadem. Nezisková zařízení nemohla být zařazena do výzkumu, neboť zde nejsou zaměstnané sestry a ty, které jsou zde zaměstnané, pracují na pozicích sociálních pracovníků a pečovatelů nikoli na pozici sester. Ke srovnání došlo pouze mezi zařízeními, kde zřizovateli jsou společnost s ručením omezeným a krajský úřad. Ve výzkumu byl též porovnán přístup k holistické ošetřovatelské péči mezi vrchními a staničními sestrami a sestrami, pracujícími ve směnném provozu. Sestry manažerky odpovídaly pozitivněji než sestry ve směnném provozu. Sestra, která poskytuje holistickou ošetřovatelskou péči, pohlíží na člověka jako na jedinečnou celostní bytost nikoli na její pouhé části. Taková sestra je odhodlána pomáhat lidem, aby dosáhli a udrželi si optimální zdraví, pomáhá při prevenci a redukci chorob nebo poskytuje podporu nevyléčitelně nemocným. Je důležité si uvědomit, že tělo a psychika jsou úzce propojeny nikoli odděleny. Tato diplomová práce může být využita pro sestry pracující u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních. Výstupem diplomové práce pro praxi je vytvoření standardu pro holistickou ošetřovatelskou péči u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních.
|
host ::
RSS.