|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní. Klíčová slova: kamarila, carevna, regent, favorit, cizinci, 18. století, palácové převraty, samoděržaví, Kabinet ministrů, Senát, gardové pluky
|
|
|
Rezidenční mobilita obyvatel Prahy se zaměřením na etnické menšiny
Přidalová, Ivana
Od roku 1989 prošlo Česko řadou změn. Stále významnější součástí české společnosti jsou osoby s cizím státním občanstvím, jež se stěhují nejčastěji do Prahy. Hlavní město je cílem ekonomických migrantů, ale též cizinců, kteří zde hledají nový domov. Cílem diplomové práce je poznat prostorové vzorce stěhování obyvatelstva v Praze v letech 1992-2011 a vysvětlit geografické podmíněnosti migračních pohybů. První část práce diskutuje teoretické přístupy zabývající se mobilitou, zejména migrací a rezidenční mobilitou. Další kapitola představuje vývoj migrace obyvatelstva v Praze a shrnuje základní poznatky o nejpočetnějších skupinách cizinců žijících v hlavním městě. Na základě dat z registrů migrace jsou identifikovány obecné trendy ve stěhování obyvatel mezi lokalitami podle převažujícího typu zástavby, následně je analyzována migrační aktivita obyvatel Prahy podle státního občanství. Případová studie urbanistického obvodu Nové Butovice-západ v závěrečné části práce pomocí triangulace výzkumných metod ověřuje reliabilitu statistických dat o počtu a pohybu cizinců v Praze a analyzuje vliv imigrace ruských občanů na proměnu sociálního prostředí zájmové lokality.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2020
Spurný, Martin
V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování byla i řada výroků, které sledují, jak cizinci podle občanů ovlivňují českou společnost.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k integraci cizinců v ČR – březen 2020
Spurný, Martin
V březnu 2020 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Kromě toho byla položena otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.
|
|
|
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2020
Spurný, Martin
V březnu 2020 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, zda a za jakým účelem by měl být pobyt cizinců v ČR umožněn.
|
|
|
Zaměstnávání cizinců v České republice
Krabcová, Adéla ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Zaměstnávání cizinců v České republice Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá zaměstnáváním cizinců v České republice. Rigorózní práce sestává ze tří částí: (i) úvodu, (ii.) deseti kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a (iii.) závěru. Na závěr většiny kapitol je uvedeno shrnutí a některá z nich obsahují rovněž návrhy de lege ferenda. V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy související se zaměstnáváním cizinců (např. občan= EU, rodinní příslušníci občanů EU, občané třetích zemí nebo zaměstnávání. V této kapitole je stanovena základní terminologie dále používaná v této práci. Ve druhé kapitole jsou vymezeny druhy pobytových oprávnění pro občany EU, rodinné příslušníky občanů EU a občanů třetích zemí. Popsán je zde přechodný, dlouhodobý i trvalý pobyt. Třetí kapitola se v obecné rovině zabývá zaměstnáváním občanů EU, rodinných příslušníků občanů EU a občanů třetích zemí. Pozornost je zde rovněž věnována zaměstnávání uprchlíků, nelegální práci a institutu nespolehlivého zaměstnavatele. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na zaměstnaneckou kartu a na všechny související aspekty s ní spojené, jako např. ohlášení volného pracovního místa, podání žádosti p zaměstnaneckou kartu, vyřízení žádosti o zaměstnaneckou kartu nebo prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Pátá kapitola je věnována volnému...
|
|
|
Vysokoškolské vzdělávání cizinců v České republice
Panfilova, Kaselina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
1 Vysokoškolské vzdělávání cizinců v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj, trendy a struktury cizinců ve vysokoškolském vzdělávání a zároveň nalézt rozdíly nebo společné znaky mezi studenty s českým státním občanstvím a jiným než českým. Do teoretického pohledu na studium cizinců v České republice byla zahrnuta teorie třetího demografického přechodu. Hlavním zdrojem dat je matrika studentů (SIMS), ze které byly čerpány anonymizované individuální údaje za absolventy vysokých škol v období 2001 až 2017. Práce se zaměřuje na deskriptivní a regresní analýzu čisté délky studia, kde nezávisle proměnné jsou: věk, pohlaví, studijní obor, forma studia, typ vysoké školy a státní příslušnost. Pozornost byla také věnována diferenciaci čisté délky studia a studijního programu podle pohlaví. Jedním ze závěrů práce je zjištění, že počet studentů s českým občanstvím v posledních několika letech klesá, zatímco opačná situace je u cizinců, kde každým rokem zájem o vysokoškolské studium v ČR roste. Avšak čistá délka studia u Čechů je kratší než u cizinců, s výjimkou Slováků, kteří ve většině studijních programů studují kratší dobu než Češi. Klíčová slova: cizinci, vysokoškolské vzdělání, třetí demografický přechod, čistá délka studia, Česká republika, regrese.
|
|
|
Demografické chování vietnamské populace v České republice
Nemec, David ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Demografické chování vietnamské populace v České republice Abstrakt Vietnamci žijí na území Česka již mnoho let a v současnosti zde běžně potkáváme jejich několikáté generace. Vedle Ukrajinců a Slováků tvoří třetí nejpočetnější skupinu cizinců v Česku. Přestože jsou dnes Vietnamci nedílnou a běžnou součástí obyvatelstva Česka, dosud jim nebyla věnována příliš velká demografická pozornost vycházející z celostátních datových zdrojů. Předložená diplomová práce se soustřeďuje právě na demografické otázky vietnamské menšiny. V práci jsou diskutovány demografické rozdíly mezi českým a vietnamským obyvatelstvem žijícím v Česku. Práce nabízí vybrané demografické charakteristiky, jejichž prostřednictvím jsou analyzovány demografické disparity mezi oběma částmi populace. Teoretická část práce je v úvodu věnována nejprve samotné legislativní problematice termínů, mezi něž patří státní občanství, národnost a mateřský jazyk, neboť je zde velice důležité správné pochopení a rozlišování zmíněných pojmů, především pak pro analytickou část práce. Jednotlivé termíny jsou v úvodu vždy definovány a patřičně popsány, čímž jsou mezi nimi nastíněny rozdíly a vysvětleny významy. Větší pozornost je soustředěna na institut státní občanství, neboť analytická část práce vychází především z tohoto termínu. V teoretické části práce je...
|
|
|
Vliv zahraničních hráčů na český ligový fotbal
Riedl, Jakub ; Crossan, William Morea (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Vliv zahraničních hráčů na český ligový fotbal Cíle: Cílem práce je zjistit, jaký vliv mají zahraniční hráči na český ligový fotbal v sezónách 1993/94 až 2017/18, uvést a porovnat rozdíly nebo podobnosti se zbylým fotbalovým světem z pohledu ekonomického, kulturního, historického a geografického. Dále analyzovat toky hráčů z různých destinací do České republiky a naopak státy, kam směřují čeští hráči. Sekundárním cílem práce je sběr dat, jež budou využita v diplomové práci a poslouží k detailnějšímu popisu hypotéz pomocí vícestupňové analýzy. Metody: V práci je provedena deskriptivní statistická analýza sekundárních dat z českého nejvyššího fotbalového prostředí, od sezóny 1993/1994 až do 2017/2018, v níž jsou prezentovány výsledky na úrovni klubů a soutěže. Výsledky: Výsledky vypovídají o tom, že zahraniční hráči negativně ovlivňují počty českých hráčů v české nejvyšší fotbalové lize. Výsledek se neliší od fungování jiných evropských týmů, kde tlak manažerů a investorů na úspěch v krátkém časovém období se projevuje v nabídce fotbalových pracovních pozic talentům z Afriky, Jižní Ameriky a jihu Evropy. Ale pro většinu těchto hráčů nejsme cílovou zemí, jejich cílem je hrát za evropské velkokluby a zahrát si evropské poháry. Přínos nově příchozích hráčů pro naše kluby je ve zvýšení kvality...
|
|
|
Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2019
Tuček, Milan
V březnu 2019 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.
|
host ::
RSS.