|
|
Narativní postupy v japonské reklamě
Birnerová, Aneta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
(česky) Bakalářská práce analyzuje narativní postupy uplatňované v japonské reklamě. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část práce se orientuje na japonskou reklamu v rámci vymezeného časového úseku jak z hlediska historického, tak z hlediska sociologického i kulturního. Tato kapitola se zabývá nejen teoretickými poznatky, ale i fakty získanými praxí v reklamním prostředí. Další podkapitola se věnuje naratologii a jejímu užití jako analyzačního nástroje především pro filmovou vědu. Třetí podkapitola se orientuje na tři zásadní studie o specificích japonské reklamy. Studie jsou podrobně rozebrány a na jejich základě jsou získány základní charakteristické prvky japonské televizní reklamy v uvedeném časovém období. S tímto teoretickým základem dále pracuje druhá kapitola, jež je pojatá jako realizace vlastního kvantitativního výzkumu na základě rozboru sta vybraných japonských televizních reklam. Cílem je podpořit výsledky výše prezentovaných studií. Dále přichází kvalitativní rozbor příkladových reklam, které jsou reprezentanty základních charakteristických prvků japonské reklamy. Výstupem práce je tedy charakteristika a hlubší pochopení fungování japonské televizní reklamy jak z teoretického hlediska pro naratologický či sociologický výzkum, tak z hlediska praktického využití výstupu v...
|
|
|
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění ( Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře)
Trpka, Vladimír ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Od metafikce k sebereflexivnímu vyprávění Teorie a praxe sebeodhalující fikce v české literatuře Mgr. Vladimír Trpka Abstrakt Disertační práce se zabývá metafikcí jako klíčovým teoretickým konceptem ovlivňujícím jak teoretické uvažování o sebereflexivitě v narativní fikci, tak interpretaci a výklad vývoje sebereflexivních postupů v literatuře. Hlavním cílem je na základě analýzy nejvlivnějších teoretických přístupů k narativní sebereflexivitě navrhnout taková pojetí metafikce a sebereflexivního vyprávění, která by bylo možné uplatnit při analýze sebereflexivních postupů v české narativní fikci. Teoretická část se soustředí na prozkoumání vtahu mezi metafikcí a narativní sebereflexivitou. Metafikce je nahlížena jako pojem, který sice nahradil starší pojem sebereflexivního románu (self-conscious novel), ale zároveň ho přizpůsobil postmodernímu pojetí fikce. Pojetí fikčnosti v teoretickém konceptu metafikce má přímý vztah k postmodernímu diskurzu, ve kterém se tento pojem zrodil. V dosavadních přístupech k metafikci se proto nachází explicitně formulovaný nebo skrytý vztah ke konstruktivistické filozofii jazyka, performativitě a k tezi o jazykové povaze naší reality. Jestliže tedy současná naratologie do typologie sebereflexivity zavedla dichotomii metanarace a metafikce, je potřeba pojetí metafikce upravit...
|
|
|
Kalamita: neoformalistická a naratologická analýza
Podskalský, Matěj ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Ve své bakalářské práci analyzuji film KALAMITA (Věra Chytilová, 1981). Cílem rozboru je odhalit, jakými prostředky Chytilová narušuje normy klasického vyprávění a stylu a pomocí jakých technik kriticky reflektuje pokleslou morálku a nabourává společenské tendence spojené s obdobím normalizace. Metodologicky vycházím z neoformalistického přístupu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové a naratologické metody Davida Bordwella. V textu se také zabývám ekonomickým a kulturně-historickým kontextem období normalizace a produkční historií a cenzurou KALAMITY. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dítě, dospělý a stařec v díle Jana Čepa
Hájek, Matěj ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Bakalářská práce zaměřuje svoji pozornost na postavu v rané povídkové tvorbě Jana Čepa. Zkoumá ji z hlediska naratologických kategorií i z hlediska věcného, vnitřního obsahu. Provádí typologizaci postav - jak z formálního, tak i obsahového hlediska. Dále je vyložena a strukturována tělesnost jako další tvůrčí princip Čepovy poetiky. Dvě vybrané povídky jsou podrobeny souvislé a důkladné interpretaci.
|
|
|
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
|
|
| |
|
|
Mezi subjektem a objektem: "Já" v diskurzu moderní japonské literatury
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): Tato práce je rozdělena na tři části. V první je popsán vývoj japonského literárního diskursu od doby Meidži až po dobu poválečnou, s důrazem na vývoj literární postavy a subjektu v literárním díle. Ve druhé části je představen teoretický aparát pro studium a analýzu literární postavy a jejích jednotlivých složek s využitím poznatků ze současné literární teorie. Zároveň je definován vztah mezi postavou a subjektem. Ve třetí části jsou tyto poznatky aplikovány na tři konkrétní díla japonské poválečné literatury, na kterých je sledován vývoj a proměny literární postavy a subjektu. Tato díla jsou Kamen no kokuhaku o Mišimy Jukia, Tanin no kao od Abe Kóbóa a Man'en gan'nen no futtobóru od Óeho Kenzaburóa.
|
|
|
Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě
Horyna, Martin ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Cílem práce Naratologická analýza filmu Neopouštěj mě je pomocí rozboru daného snímku zodpovědět otázku, jakými technikami nás může tvůrce dokumentárního filmu vést k tomu, abychom v obsahu nalezli soudržnou dějovou strukturu, a dále, zda k tomu NEOPOUŠTĚJ MĚ systematicky využívá některé postupy klasického filmu. K popsání rétorických strategií dokumentárních filmů jsem využil texty Billa Nicholse. Jako teoretický rámec samotné analýzy vyprávění byly zvoleny neoformalistický (David Bordwell, Kristin Thompsonová, Barry Salt) a kognitivně-naratologický (Edward Branigan) přístup, na jejichž základě jsem vymezil dokumentární filmy s vysokým stupněm narace. Rozborem motivací a vývoje, času a prostoru ve filmu jsem se pokusil přiblížit narativní strategie, které tvůrci filmu zvolili. Analýza prokázala, že NEOPOUŠTĚJ MĚ strukturuje jednání a promluvy protagonistů jako příběh. Dále bylo ukázáno, že zkoumaný snímek lze řadit mezi dokumentární filmy s vysokým stupněm narace a že systematicky užívá řadu postupů klasického filmu. Přínosem této práce je ukázání konkrétního způsobu, jímž lze pomocí naratologických nástrojů zkoumat vyprávění (vysoce) narativních dokumentů, a v dalším výzkumu tak lze navržený postup využít ke komplexnějšímu pojednání o takových dílech.
|
|
|
Naratologie v reklamní tvorbě
Elčić, Slaven ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá otázkou vztahu naratologie a reklamní tvorby, zejména potom otázkou, jestli lze vysledovat podobnosti mezi strukturou reklamních textů a strukturou zápletky pohádek z hlediska naratologie. Sleduje vývoj naratologie ve třech klíčových fázích - předklasické, klasické a postklasické naratologii a popisuje klíčové teorie a terminologii. Analyzuje kritické pohledy na naratologii zejména z hlediska struktury narativu a s pomocí podpůrných teorií sémiotiky a estetiky kvalitativně analyzuje vybraný vzorek televizních reklam. Výsledky této analýzy indikují správnost vytyčené teorie, ale vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku jej nemohou zcela potvrdit. Bude proto potřeba rozšířit přístup ke zkoumání, zejména o pozdější teorie.
|
|
|
Narativní prostory lyriky
Melichar, Dominik ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce je shrnutím úvah o čtení lyrického textu a čtenářského porozumění. Je složena ze dvou velkých tematických okruhů - naratologie a poetiky lyrické básně -, které jsou však v samotném textu práce rozpuštěny tak, aby neustále docházelo k jejich setkávání a přímé konfrontaci. Třetím velkým okruhem, který je v textu práce též rozpuštěn tak, aby mohl být funkční pro každou ucelenější část, je poezie Jiřího Ortena. Naratologie se dnes jeví jako univerzální přístup k analýze uměleckého díla (vedle literárního textu také filmového díla, divadelního představení, malby atd. apod.). Poetika lyrické básně je v podobné metodologii dosud nezakotvená. Úvahy této práce vycházejí z předpokladu, že narativita je jednou ze základních noetických struktur lidské mysli a vyprávění příběhů organizujícím principem lidské psychiky. Na základě tohoto předpokladu pak fenomén lyrické básně přistupuje k člověku jako svého druhu vyprávění, jež tvoří vlastní fikční svět. Zamyšlení nad fikčností básně vycházející především z Doleželova konceptu fikčních světů je v tomto textu podpořeno studií Miroslava Červenky Fikční světy lyriky, která je zároveň pomyslnou červenou nití celé práce. Jedno z posledních Červenkových děl je konfrontováno s dalšími teoretickými úvahami k tomuto tématu (především M.-L. Ryanová, W. Iser, ale i U....
|
host ::
RSS.