|
|
Stroje a strojní linky pro aplikaci fermentačního zbytku
Vondráček, Jan
Diplomová práce na téma Stroje a strojní linky pro aplikaci fermentačního zbytku pojednává v teoretické části o současných trendech v aplikaci a manipulaci s fermentačním zbytkem, shrnuje vstupní a výstupní suroviny BPS a s tím spojenou příslušnou legislativu. Kromě toho se podrobněji zabývá různými variantami aplikátorů a doplňkových strojů používaných pro aplikaci tuhých i kapalných fermentačních zbytků. V praktické části se práce věnuje zhodnocení polně - laboratorního měření orientovaného na zjištění využití dusíku z aplikovaných fermentačních zbytků rostlinami. Závěrečná část se věnuje na základě provedených měření zhodnocení a optimalizaci využití metody pro praxi.
|
|
|
Vliv některých organických hnojiv a minerálního hnojiva na vybrané půdní parametry =: Influence of some organic fertilizers and mineral fertilizer on selected soil parameters /
Šimečková, Jana
Hledání nových zdrojů elektrické energie ovlivnilo mimo jiné i zemědělskou praxi. Fermentační proces bioplynových stanic si vyžádal úpravu osevních postupů tak, aby byl zaručen dostatek vstupního materiálu po celý rok ve stejném složení, např. pěstování silážní kukuřice. Vedlejší produkt, digestát, je aplikován na zemědělskou půdu jako organické hnojivo. Přitom však není objasněn vliv jeho dlouhodobé aplikace na půdní vlastnosti. V polním pokusu ve Vatíně (půdní typ kambizem modální) byly porovnávány účinky aplikace digestátu, minerálního hnojiva a chlévského hnoje (dávka 150 kg.ha-1 N) na fyzikální (objemová hmotnost, pórovitost a rozdělení pórů, maximální kapilární vodní kapacita, minimální vzdušná kapacita, struktura, teplota půdy) a hydrofyzikální (hydraulická vodivost, infiltrace, vlhkost) vlastnosti půdy u vegetačních pokryvů monokultury kukuřice, Norfolkského osevního postupu a trvalého travního porostu. Z tříletých výsledků vyplývá, že aplikace organických hnojiv (tj. chlévského hnoje a digestátu) pozitivně ovlivnila fyzikální stav půdy, konkrétně půdní strukturu a infiltraci vody do půdy. Teplotní amplituda půdy byla vyrovnanější u varianty s digestátem než u minerálního hnojiva. Dynamika vývoje jednotlivých sledovaných charakteristik byla rozdílná vzhledem k typu vegetačního pokryvu.
|
|
|
Dvoukomorový roštový kotel pro spalování digestátu
Krejčiřík, Jiří ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi digestátu při spalování, návrhem konstrukčního řešení kotle pro spalování digestátu a experimentálním ověřením parametrů kotle. První kapitola se zabývá vlastnostmi digestátu jako paliva. Na ni navazuje kapitola zabývající se dosavadními naměřenými výsledky na podobném kotli. Poté následuje stechiometrický výpočet kotle pro digestát. Další kapitola je věnována modelům spalovací komory. Na tuto kapitolu navazuje kapitola s experimentálním ověřením modelů komory a ladění spalovacího procesu. Poslední kapitola obsahuje návrh konstrukčních a provozních opatření.
|
|
|
Energetické využití digestátu
Kaška, Zdeněk ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se v první kapitole zabývá rešerší biomasy obecně, jejích druhů a zpracovávání. V dnešní době se biomasa jeví jako ekologicky a finančně přijatelná náhrada fosilních paliv kvůli stále přísnějším normám vůči produkci emisí. V druhé části se pak zabývá jejím konkrétním typem a to digestátem. Je zjišťováno, zda-li se jím opravdu může fosilní palivo nahradit, popřípadě jak bude změněn proces výroby energie.
|
|
|
Optimalizace podmínek zplyňování biologicky rozložitelných odpadů
Elbl, Patrik ; Milčák, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce má za cíl pojednat o zplyňování biologicky rozložitelných odpadů. Teoretická část se zabývá zplyňováním se zaměřením na fáze zplyňování, druhy zplyňovacích reaktorů a polutanty obsažené v generovaném plynu, především dehtu. Dále je zde uvedena charakteristika alternativních biomasových paliv, a to digestátu a čistírenského kalu. Praktická část je věnována zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat možnosti zplyňování těchto paliv, stanovit jejich specifikace a vliv různých zplyňovacích médií. V závěrečné části jsou diskutovány výsledky odebraných plynů a dehtů.
|
|
|
Měření vybraných fyzikálních vlastností odpadních vod z bioplynových stanic
Ondruška, Vojtěch ; Zejda, Vojtěch (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je měření fyzikálních a chemických vlastností odpadních vod z bioplynových stanic. Práce stručně popisuje odpadní vody a jejich vznik. Hlavní část je věnována přípravě experimentu a detailnímu popisu měření vybraných vlastností dostupnými laboratorními metodami. Naměřená data jsou v závěru zhodnocena a porovnána s literaturou. Výsledky této práce mohou být použity pro další vývoj zařízení pro zahušťování odpadní vody z bioplynových stanic nebo jinou vědeckou činnost v oblasti odpadního hospodářství v zemědělském sektoru.
|
|
|
Pěnění fermentačních zbytků při vakuovém odpařování
Knob, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním fermentačních zbytků z bioplynových stanic. Cílem práce je experimentálně ověřit vliv vybraných provozních parametrů a protipěnících látek na pěnění fermentačních zbytků (FZ) spojené s technologií vakuového odpařování. Na základě rešerše dostupných protipěnících přípravků (PP) a problematiky pěnění FZ byl otestován vliv tří vybraných PP (řepkového oleje, silikonového odpěňovače Erbslöh Schaum-ex a kyseliny olejové) a vliv faktoru snížení pH odpařovaného kalu na výslednou tvorbu pěny. Pro účely práce byla sestavena zkušební aparatura simulující proces vakuového odpařování, ve které byl postupným snižováním tlaku zahřátý vzorek přiveden do varu. V průhledném válci zkušební aparatury byl pozorován proces pěnění. Nosná část experimentální činnosti je tvořena plánovaným experimentem metodou DoE, který prokázal výbornou účinnost řepkového oleje. Ostatní PP a vliv snížení pH se naopak projevily jako faktory nevýznamné, přičemž kyselina olejová pěnění dokonce podporovala. Doplňující experimentální měření vedla k bližšímu prozkoumání účinků řepkového oleje a sestavení matematického modelu, který popisuje vliv koncentrace řepkového oleje na množství vytvořené pěny. Hlavním přínosem této práce je prokázání vysoké účinnosti řepkového oleje při redukci pěnění FZ a stanovení minimální koncentrace látky, která pěnění daného vzorku zredukuje s účinností dostatečnou pro provoz vakuové odparky. V práci byl také experimentálně ověřen vliv některých polymerních organických flokulantů (POF). Ty, jak se ukázalo, svojí funkcí pěnění podporují.
|
|
|
Integrace technologie pro zahušťování digestátu v bioplynové stanici
Miklas, Václav ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Zaměřením této práce je zahušťování digestátu v bioplynové stanici. První část prezentuje přehled bioplynové technologie v ČR. Do tohoto spadá také rozsáhlý popis problematiky využití odpadního tepla a nakládání s digestátem v bioplynových stanicích. Na základě této části byla vybrána technologie pro zahušťování digestátu – vícestupňová mžiková destilace. Hlavní část práce spočívá v integraci vybraného zahušťovacího zařízení do bioplynové stanice. Pro tento účel byl využit programovací jazyk Python. Nejprve byl vytvořen komplexní matematický model bioplynové stanice věnující se zejména materiálové a energetické bilanci. Následně byl naprogramován také výpočtový model samotné vícestupňové mžikové odparky. Za využití analýz vlivu vstupních parametrů byl navržen postup pro integraci odparky do procesu a provedeno rozšíření modelu bioplynové stanice o toto zařízení. Stěžejním výstupem je technicko-ekonomická analýza, ve které je na případové studii demonstrován vliv ceny za dopravu digestátu a výkupní ceny elektřiny na návratnost investice do odparky. Výsledky této analýzy naznačují výhodnost pořízení MSF spíše pro BPS bez dotované výkupní ceny elektřiny. Naproti tomu u starších zařízení s dotovanou výkupní cenou elektřiny se návratnost investice jeví jako možná pouze u velmi dlouhých dopravních vzdálenosti digestátu.
|
|
|
Přepracování fermentačních zbytků z bioplynové stanice na alternativní palivo metodou biosušení
Rákosník, Vítězslav ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šváb, Marek (oponent)
Bioplyn představuje jeden z obnovitelných zdrojů energie, jehož podíl ve využívání v posledních dekádách prudce narůstá. Bioplyn vzniká anaerobní digescí organického materiálu v bioplynových stanicích a je nejčastěji využíván k výrobě tepla a elektřiny. Stejně jako u ostatních obnovitelných zdrojů energie však existuje i v jeho případě řada nevyřešených otázek. Jednou z nejaktuálnějších je otázka dalšího využití digestátu - vedlejšího produktu jeho výroby. Zpravidla je digestát přímo aplikován jako organické hnojivo na zemědělskou půdu, objevují se však i snahy o využití jeho pevné složky (tzv. separátu) jako dalšího zdroje energie, případně jako podestýlky pro hospodářská zvířata. S tím jsou však spojeny další problémové aspekty, zejména přeprava a skladování tohoto biologicky nestabilního materiálu s vysokým podílem vody. Řešení těchto problémů by mohla představovat úprava separátu procesem biosušení, při kterém je substrát vysušován teplem vznikajícím při mikrobiálním rozkladu organické hmoty a umělou aerací. Předmětem experimentální části této práce bylo otestovat proces biosušení na neupravených separátech z různých bioplynových stanic zemědělského typu a dále na separátu z vybrané bioplynové stanice po optimalizaci vstupního složení za účelem jejich dalšího využití jako alternativního paliva....
|
|
|
Bioplynové stanice v České republice
Válka, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na problematiku obnovitelných zdrojů, respektive bioplynových stanic. V literární rešerši této práce jsou popsány nejprve obnovitelné zdroje využívané na území České republiky. Dále je podrobně popsána problematika bioplynových stanic včetně jejich přínosů pro region. Praktická část navazuje na jeden z produktů bioplynových stanic a to na fermentační zbytek - digestát. V této části jsou prezentovány výsledky jednoletého nádobového pokusu, u kterého byly pozorovány pozitivní účinky hnojení digestátem na výnosové a kvalitativní parametry vybraného druhu zeleniny - kedluben.
|
host ::
RSS.