Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
Středoevropské forum Olomouc
Machát, Jan ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Nový objekt Středoevropského fora Olomouc je svým pojetím řešen jako přístavba ke stávajícímu objektu Muzea umění Olomouc a vyplňuje prostor stávající parcely přiléhající k objektu ze západní strany. Budova v sobě integruje nové výstavní prostory galerie moderního umění a zároveň vytváří dostatečné skladovací kapacity pro novou i stávající stavbu. Architektonické řešení vychází z původního rozčlenění parcel a z charakteru historické okolní zástavby. Objem stavby vyrůstající na pozemku je tedy tvořen pěti trakty kolmými k uliční čáře, které mají tvar jednoduchého kvádru se sedlovou střechou. Trakty jsou ve střední části protnuté příčným traktem galerie s prosklenou valbovou střechou, která zajišťuje prosvětlení centrálních částí objektu a propojuje stávající a novou budovu. Fasáda je řešena jako dvojitá konstrukce s interiérovou plochou z čirého dvojskla a exteriérovou plochou z mléčného skla, která propouští do objektu rozptýlené světlo. Mezi oběma konstrukcemi je natažena síť z LED diod, díky které fasáda po setmění září zajímavými světelnými efekty.
Kostel sv. Jiljí v Nymburce
Kolečková-Veselá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předložená práce zkoumá architektonické prvky kostela sv. Jiljí v Nymburce, zabývá se jejich popisem a analýzou a zařazuje je do jednotlivých vývojových etap stavby. Současný stav objektu je dán především restaurací chrámu provedenou K. Hilbertem na počátku 20. století. Jelikož neexistuje žádná novější odborná literatura, která by se věnovala obnovenému nymburskému chrámu, zaměřila jsem se především na toto období. V mé práci je restaurace chrámu začleněna do kontextu dobových souvislostí. Vzpomenuty jsou důvody nového zájmu o památky v polovině 19. století, politická situace ve městě, reformy v církevním dění a další okolnosti vedoucí k realizaci projektu. Podrobným popisem představuji Hilbertovy počáteční návrhy na restauraci chrámu a okolnosti, které návrhy formovaly. Všímám si vývoje architektova výtvarného názoru a mapuji příčiny změn v obnově chrámu. Uvádím možné zdroje inspirace K. Hilberta a jeho ovlivnění středověkým i moderním uměním. Na nymburském příkladu restaurace dokládám uplatnění nových teorií v památkové péči, pomocí kterých se K. Hilbert projevil jako tvořivý umělec, jenž památku dále zhodnotil vhodným navázáním na gotické období chrámu. Klíčová slova gotika, secese, historismus, Kamil Hilbert, památková péče, restaurování památek, Nymburk, kostel sv. Jiljí v Nymburce, portál,...
Karolos Tsizek - intelektuál na rozhraní tří kultur
Liberiou, Andromeda Ludmila ; Tsivos, Konstantinos (vedoucí práce) ; Votavová Sumelidisová, Nicole (oponent)
Bakalářská diplomová práce se věnuje životě a dílu Karla Čížka intelektuála a umělce českého původu a italského vzdělání, jenž žil v Řecku. Sestává z kapitol shrnujících jeho biografii, letmý popis prostředí a literární scény města Soluně v první polovině 20. století. Dále je uvedeno jeho literární dílo, překladatelskou, uměleckou a výtvarně kritickou tvorbu. Důležitým aspektem práce je korespondence mezi ÚŘLS FF UK a Karlem Čížkem ohledně oboru novořečtiny a rad k překladům.
Vztah vědy a umění ve filosofii Jana Patočky
Dvořanová, Natálie ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této bakalářské práce bude prozkoumání Patočkova pojetí vědy a umění jakožto dvou způsobů chápání reality, a jejich vzájemného vztahu. Nejprve se zaměřím na představení pozice, ze které Patočkovy úvahy vycházejí - tj. z rozdělení dvou epoch: umělecké a estetické, kdy první odhaluje duchovní pravdy a druhá subjektivní a individuální svět umělce a díla. Estetická epocha začíná v 19. století a váže se tudíž na dobu vědecko-technickou. Věda podle Patočky poskytuje nástroje (a jazyk) pro odhalení pravd objektivních avšak zároveň omezujících. Ovlivňuje veškeré aspekty života, od chápání člověka jako takového po sociální, ekonomické, politické a v neposlední řadě ovlivňuje i právě vědecký přístup k umění. Zároveň ale moderní a současné umění vyjevuje právě pravdy subjektivní a individuální. Nicméně takto se projevuje pouze v době vědecko-technické. Tento vzájemný vztah bude předmětem zkoumání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Charakter a proměny beletrie Josefa Čapka
Bechnerová, Michaela ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Charakter a proměny beletrie Josefa Čapka se zabývá vybraným literárním dílem Josefa Čapka. Poukazuje na motivy a postupy, které prostupují autorovou literární tvorbou. Dále nastiňuje Čapkův umělecký vývoj. V neposlední řadě pak naznačuje spojitost jeho literární tvorby s tvorbou výtvarnou i esejistickými úvahami o umění.
Ikonografie a tradiční židovské prameny díla Marca Chagalla: vitraje v nemocnici Hadasa Ejn Kerem v Jeruzalémě
Glacová, Denisa ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Cílem práce je rozbor zdrojů a symboliky vitrají Marca Chagalla (1887-1985) v synagoze fakultního zdravotnického centra Hebrejské univerzity Hadaśa v Jeruzalémě. První kapitola pojednává o historii vitrají, jejich vzniku, výstavách oken v Paříži a New Yorku, kde byly původně představeny veřejnosti, i okolnostech samotné instalace v Jeruzalémě. Druhá kapitola se podrobně věnuje námětu oken, tedy tzv. dvanácti izraelským kmenům, jejich postavení a charakteristice v jednotlivých knihách biblického kánonu. Poslední kapitola si klade za cíl představit ikonografii Jeruzalémských oken. V podkapitolách určených jednotlivým vitrajím identifikujeme zobrazenou symboliku a rozšiřujeme ji o Chagallovy zdroje z rabínské literatury, východoevropské lidové kultury apod. Práce je také doplněna o obrazovou přílohu, která obsahuje fotografie vitrají a schéma jejich umístění v synagoze, čímž pomáhá lepší orientaci v práci. V závěru se práce snaží shrnout Chagallovy inspirační zdroje a sumarizovat tak hlavní prameny celého díla.
Motivy předkolumbovské Ameriky v moderním mexickém umění
Taltynová, Marie ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce Motivy předkolumbovské Ameriky v moderním mexickém umění je zaměřena na předkolumbovské motivy v tvorbě tří předních představitelů mexického muralismu - Diega Rivery, Josého Clementa Orozka a Davida Alfara Siqueirose. Muralismus, monumentální nástěnné malířství s jasně definovanou společensko-edukativní funkcí, se začal rozvíjet z popudu porevoluční mexické vlády ve 20. letech 20. století. Během svého vývoje získal mezinárodní věhlas a dnes je všeobecně považován za unikátní mexický směr. Jeho nedílnou součást tvoří výjevy ze života předkolumbovských kultur. Hlavním cílem práce je analýza těchto výjevů, zjištění původu jednotlivých motivů, zjištění jejich původních významů a významů, kterých nabývaly v kontextu nástěnných maleb. Práce také zohledňuje odkud muralisté získávali poznatky o indiánských civilizacích a jaký obraz předkolumbovské minulosti na základě svého snažení vytvořili. Snaží se rovněž vyjasnit otázku, v čem konkrétně byl přístup muralistů k předkolumbovským kulturám inovativní. V práci jsou použity metody kvalitativní analýzy dostupných písemných pramenů a analýzy obrazových materiálů.
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.