Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  začátekpředchozí134 - 143dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
Úloha dětské sestry a porodní asistentky při laboratorním screeningu u novorozenců
CHVÁTALOVÁ, Lenka
Novorozenecký laboratorní screening je aktivní a celoplošné vyhledávání chorob v jejich časném, preklinickém stádiu. Je založen na analýze suché kapky krve na filtračním papírku. Krev se odebírá za určitých podmínek všem novorozencům narozeným na území ČR. Tento výkon je v kompetenci porodních asistentek a dětských sester, které zodpovídají za správnost odběru. V roce 2009 došlo ke změnám v počtu vyšetřovaných nemocí z devíti na třináct. Nyní se pro odběr používají dvojité, samopropisovací kartičky a veškeré údaje o novorozenci a okolnostech odběru se zaznamenávají na tuto dvojitou kartičku, se samoprůpisem demografických dat. Úlohou porodní asistentky a dětské sestry je edukace matky, která by měla být přítomna u odběru. V teoretické části se autorka zabývala historií novorozeneckého screeningu, charakteristikou novorozeneckého screeningu a jeho principy, vyšetřovanými chorobami, přípravou, postupem a péči po výkonu. Praktická část je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat znalost dětské sestry/ porodní asistentky v laboratorním screeningu u novorozenců. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Dětské sestry a porodní asistentky znají zásady laboratorního screeningu. Hypotéza byla potvrzena. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Cílem 2 bylo zmapovat překážky v laboratorním screeningu u novorozenců z pohledu dětské sestry a porodní asistentky. Cíl 2 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaké překážky jsou v odběru laboratorního screeningu u novorozenců? Výzkumná otázka byla zodpovězena. Nejčastějšími překážkami jsou špatně tekoucí krev, nutnost více vpichů, předepsaná jedna kapka krve nestačí. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a studijní materiál pro studentky porodní asistence. Výsledky výzkumu mohou být využity v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě.
Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče
ŠTĚPÁNOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem ?Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče" je rozdělena na dvě části: teoretickou část a empirickou část. V teoretické části popisujeme ošetřovatelskou péči o novorozence, která je v souladu se zajištěním potřeby jistoty a bezpečí novorozence a jeho matky (identifikace novorozence,rooming-in, kojení, komfort, bezpečná manipulace a hygienická péče).Cílem 1 empirické části bylo zmapovat úlohu porodní asistentky / dětské sestry v zajišťování potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Byla stanovena hypotéza:Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Výzkumné šetření jsme zvolili kvantitativní, metodu dotazování, techniku dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 60 porodních asistentek / dětských sester pracujících na neonatologických odděleních. Cílem 2 bylo zmapovat vnímání zajištění potřeby jistoty a bezpečí u novorozence matkami na oddělení poporodní péče. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak matky vnímají zajištění potřeby jistoty a bezpečí na oddělení poporodní péče? Výzkumné šetření bylo kvalitativní, metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí a jejich děti hospitalizované na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici v Českých Budějovicích. Cílem 3 bylo zmapovat dodržování zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidel bezpečné manipulace s novorozencem obecně) matkami. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak dodržují matky opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidla bezpečné manipulace s novorozencem obecně)? Tato část výzkumného šetření byla také kvalitativní, metoda pozorování, technika záznamového listu. Výzkumný soubor byl totožný s předchozím. Všechny cíle byly splněny. Na základě předložených výsledků byla hypotéza 1 potvrzena. Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí. Výzkumná otázka 1 byla zodpovězena. Matky hodnotí zajištění potřeby jistoty a bezpečí ve 4 případech z 5 pozitivně. Výzkumná otázka 2 byla také zodpovězena. Matky se snaží dodržovat opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí, přesto je nejslabším místem manipulace s novorozencem. Proto byla vytvořena edukační brožura pro matky. S výsledky výzkumného šetření budou seznámeny porodní asistentky / dětské sestry pracující na stanici fyziologických novorozenců neonatologického oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce může také sloužit jako zdroj informací pro další studentky porodní asistence.
Úloha dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců
ZAJÍCOVÁ, Lucie
V současnosti není po odchodu z porodnice kojeno 4,5 % novorozenců a jen 34 % kojenců je kojeno déle než šest měsíců. Pokud matka nemůže nebo nechce své dítě kojit, přichází na řadu práce dětských sester, které by měly maminky komplexně edukovat o umělé výživě. Tato práce se zaměřuje na problematiku umělé výživy novorozence. Má za úkol zmapovat úlohu dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců, stejně jako zjistit důvody maminek k zastavení laktace a převedení svých dětí ? novorozenců na umělou výživu. Pokusili jsme se zjistit, jaké jsou chyby v aplikaci umělé výživy novorozence, kterých se maminky dopouštějí a zda je možné tyto chyby eliminovat edukačním procesem vedeným dětskými sestrami. K realizaci výzkumné části naší práce byla použita metoda kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl anonymní. Kvantitativní výzkum byl provedený formou dotazování. Dotazník byl anonymní. Obsahoval 23 otázek. Výzkumnými soubory kvalitativního výzkumu jsou matky-rodičky, které používají pro výživu svých novorozených dětí přípravky umělé výživy. Tento soubor 9 respondentek byl vybrán v rámci jihočeského kraje. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkum tvořily dětské sestry, pracující na oddělení fyziologických novorozenců nemocnic jihočeského kraje. Výsledky naší práce bychom chtěli postoupit širší veřejnosti maminek, které se rozhodli na základě svého uvážení, že kojit nechtějí nebo nemohou. Námi vytvořený edukační materiál chceme zpřístupnit i dětským sestrám, pracujícím na oddělení fyziologických a patologických novorozenců, stejně jako sestrám v primární péči.
Úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců
JIRÁKOVÁ, Nikol
Abstrakt Teoretická část práce je zaměřena na kyslíkovou terapii donošených a nedonošených novorozenců především v rámci resuscitace. V této práci jsou shrnuty všeobecné poznatky o poporodní adaptaci jednotlivých skupin novorozenců a bezprostřední péči o ně na porodním sále. Teoretická část se zabývá také ošetřovatelskou péčí o novorozence i malé kojence vyžadující ventilační podporu na lůžkovém neonatologickém oddělení. Praktická část zkoumá jak vědomosti, tak i praktické dovednosti dané problematiky u dětských sester a porodních asistentek. Ke zpracování bylo užito kvantitativního šetření a pozorování. Kvantitativní forma výzkumu proběhla formou anonymních dotazníků, určených porodním asistentkám a dětským sestrám pracující na gynekologicko-porodnickém a neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a. s. a v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Pozorování probíhalo během mé praxe na neonatologických oddělení českobudějovické nemocnice. Stanoven byl jediný cíl a s ním související dvě hypotézy. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o zásadách léčby novorozenců a malých kojenců kyslíkem. Cíl byl splněn. Hypotéza 1: ,,Myslím si, že úroveň znalostí porodních asistentek a dětských sester o léčbě kyslíkem u novorozenců a malých kojenců je dostatečná´´ se potvrdila. Hypotéza 2: ,,Ošetřovatelský tým na porodním sále ovládá současná doporučení o aplikaci kyslíku v rámci resuscitace novorozence na porodním sále´´ se potvrdila. Tato bakalářská práce může sloužit dalším ročníkům porodních asistentek jako studijní materiál a zdroj informací dalším ročníkům porodních asistentek. Dále by se tato práce dala využít jako edukační materiál pro porodní asistentky a dětské sestry pracujících na porodních sálech a neonatologických lůžkových oddělení.
Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře
KLEČATSKÁ, Lucie
Práce se zabývá tématem: Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře. V těchto situacích je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků, správná diagnostika a rychlý transport do nemocničního prostředí. Práci jsem převážně zaměřila na porod v přednemocniční neodkladné péči, předčasný odtok plodové vody, krvácení u těhotné v druhé polovině těhotenství a s ním spojené komplikace. Vlastním cílem práce bylo zmapování četnost neodkladných porodnických situací v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji, zmapování zkušeností zdravotnických záchranářů a zjištění, zda z těchto stavů mají obavy a zda jsou schopni své teoretické vědomosti uplatnit v praxi. Na základě cílů jsem si stanovila čtyři hypotézy. H.1: Neodkladné porodnické situace v terénu jsou v Jihočeském kraji vzácné. H.2: Zdravotnický záchranář má dostatečné teoretické znalosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.3: Zdravotnický záchranář nemá dostatečné praktické dovednosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.4: Zdravotnický záchranář se v rámci neodkladné přednemocniční péče u neodkladných porodnických situací soustředí především na transport pacientky. K výzkumné části jsem použila kvantitativní výzkum formou dotazníkové metody, určené zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Celkem jsem rozdala 80 dotazníků, z níž 66 tvořilo výzkumný soubor. Výsledky jsem následně zpracovala a k jejich vyjádření jsem použila výsečové grafy s procentuálním vyjádřením. Všechny cíle byly splněny. První a čtvrtá hypotéza potvrzena nebyla, zatímco druhá a třetí hypotéza byla potvrzena.
Nové způsoby ošetřování novorozence na porodním sále a jejich akceptace rodiči.
KRLÍNOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na nové způsoby ošetřování novorozenců na porodním sále a jejich akceptaci rodiči. V současné době dochází ke změnám v pojetí přístupu k ošetřování novorozenců na porodním sále. Péče je zaměřena na to, aby adaptace novorozence proběhla co nejpřirozenějším způsobem pro matku i dítě a aby kontakt mezi matkou a dítětem byl navázán již v prvních minutách po porodu. Cílem práce bylo zjistit, jak matky vnímají změny, ke kterým při ošetřování novorozenců v poslední době dochází a jak tyto změny hodnotí v porovnání se způsoby minulých let. Teoretická část práce popisuje péči o fyziologického novorozence bezprostředně po jeho narození, společný pobyt novorozence a matky na porodním sále a jejich pobyt na oddělení fyziologických novorozenců. Praktická část práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření, byla použita technika řízeného hloubkového strukturovaného rozhovoru s matkami. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkumný soubor tvořilo 7 matek, které rodily v českobudějovické porodnici své druhé nebo třetí dítě. Z šetření vyplynulo, že matky nové způsoby ošetřování novorozenců v převážné míře akceptují a ve srovnání s minulými lety převažují jejich pozitivní přínosy nad negativními.
Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra - matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. Peplau
AMBROŽOVÁ, Helena
Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Vytváření interpersonálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení prostřednictvím modelu H. E. Peplau.`` je zmapovat využívání jednotlivých fází v procesu, vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka podle modelu H. E. Peplau. Dále zjistit prostřednictvím vytvořené dokumentace rozdíly v přístupech při navazování profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na rozdíly v péči o zralého a nezralého novorozence, ošetřovatelský model H. Peplau včetně jeho aplikace do praxe. Druhá, praktická část je rozdělena na část kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní část je zaměřena na zjišťování faktorů ovlivňujících vytváření profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka dle modelu H. E. Peplau a současně vymezuje jednotlivé role sestry, měnící se během profesionálního vztahu dětská sestra {--} matka. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Shrnutím výsledků diplomové práce jsem zjistila fakta týkající se využívání jednotlivých fází modelu H. E. Peplau při navazování vztahu dětská sestra {--} matka na neonatologii. Hypotéza 1 Dětské sestry s vlastními dětmi naváží profesionální vztah s matkou rychleji - se potvrdila. Hypotéza 2 Délka praxe dětské sestry ovlivňuje schopnost navazovat profesionální vztah s matkou - se potvrdila. Hypotéza 3 Dětské sestry zastávají nejčastěji roli učitele {--} se nepotvrdila. Data kvalitativní části výzkumu byla zjišťována pozorováním, rozhovorem s dětskou sestrou, vytvořením vlastního návrhu dokumentace u matek předčasně narozených dětí hospitalizovaných systémem ROOM IN a její aplikace v praxi. Matky byly rozděleny do dvou skupin, u první skupiny byl použit běžný způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou a u druhé skupiny byl použit způsob navazování interpersonálního vztahu s matkou dle modelu H. E. Peplau. Při kvaziexperimentu bylo zjištěno, že při použití ošetřovatelského modelu H. E. Peplau navazování interpersonálního vztahu s matkou probíhá lépe. Poznatky z této diplomové práce mohou být využity jednak neonatologickým oddělením Nemocnice České Budějovice a. s., především dětskými sestrami k osvojení si schopností navazování profesionálního vztahu s matkou a následně poskytnout matce i dítěti komplexní ošetřovatelskou péči. Dále studentům či dalším zájemcům o danou problematiku.
Standard nefarmakologického tišení a hodnocení bolesti u novorozenců a kojenců
PAVLÁSKOVÁ, Ilona
Význam diplomové práce spočívá zjištění současného stavu hodnocení a tišení bolesti na novorozeneckých a kojeneckých odděleních vybraných nemocnic, zjištění míry používání standardizovaných hodnotících škál pro bolest, zjištění překážek při hodnocení a nefarmakologickém tišení bolesti a zejména pak ve vypracování standardu pro hodnocení a tišení bolesti pro novorozenecká a kojenecká oddělení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   začátekpředchozí134 - 143dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.