|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje
DVOŘÁČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje. Pro efektivitu střelby hráče je nezbytná dostatečná svalová aktivita a rozsah pohybu v ramenním pletenci. Menší stabilita ramenního kloubu a vysoká frekvence osobních soubojů může vést k jeho chronickému přetěžování a zvýšenému riziku vzniku úrazu. Práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí části teoretické a speciální. V části teoretické jsem popsala charakteristiku ledního hokeje, anatomii, kineziologii a možnosti vyšetření ramenního pletence. Dále jsem předložila poznatky o poranění ramenního pletence v ledním hokeji a závěr teoretické části jsem věnovala konkrétním možnostem fyzioterapie, které jsem využila u této problematiky. V části speciální jsem se zabývala aplikací teoretických poznatků při léčebné fyzioterapii ramenního pletence u tří hráčů ledního hokeje. V praktické části bakalářské práce jsem aplikovala metodiku kvalitativního výzkumu a pro sběr dat jsem použila techniku případové studie. Zkoumala jsem tři hráče ledního hokeje ve věku 21 až 24 let. U hráčů jsem provedla vstupní a výstupní kineziologické vyšetření a formou strukturovaného rozhovoru jsem odebrala anamnézu. U všech probandů jsem provedla vyšetření pohledem (aspekcí), pohmatem (palpací), dynamické, antropometrické a goniometrické vyšetření, dále vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů a speciální testy ramenního kloubu. Terapie probíhala po dobu 3 měsíců 1x týdně 45 minut. Hlavním cílem práce bylo přiblížit problematiku přetěžování ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje a také zmapovat možnosti konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie jako prevenci zranění a přetížení. Výsledkem práce je analýza metod a jejich praktické využití u fyzioterapie chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje. Díky zvoleným metodám byla terapie u dvou probandů velmi efektivní, došlo u nich především k odstranění bolesti, zlepšení stabilizace ramenních pletenců a úpravě stereotypů. U třetího probanda nebyly výsledky tak výrazné, z důvodu nedostatečné aktivní spolupráce pacienta, ale i přes to u něho došlo k pozitivním změnám. Tato bakalářská práce může sloužit fyzioterapeutům a studentům fyzioterapie k orientaci v této problematice a také hráčům či trenérům, kteří nelpí jen na herních výsledcích, ale starají se také o zdraví a předcházení úrazů.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením - tělesným i mentálním
ČEKALOVÁ, Renata
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením tělesným i mentálním. Počet osob s kombinovanými vadami stále narůstá i přes neustále se zdokonalující lékařskou péči a stále modernější technologie. Ve většině případů se jedná o nevyléčitelná onemocnění, u kterých je jedním z nejdůležitějších faktorů včasná diagnostika a následná raná rehabilitace, která může vést ke značnému zmírnění následků. V teoretické části jsem se věnovala charakteristice, diagnostice, etiologii a klasifikaci tělesného a mentálního postižení a komparaci jednotlivých literárních zdrojů. Další část byla věnována různým možnostem terapie u osob s kombinovaným postižením. V terapii se nejedná pouze o léčebnou rehabilitaci, ale velkou roli zde hraje i sociální, pedagogická či pracovní rehabilitace. Cílem komplexní rehabilitace je dosažení co možná největší míry soběstačnosti, začlenění do aktivního života nebo přijetí svého handicapu. Jde o proces, při kterém se u osob se zdravotním postižením snažíme rozvinout nebo posílit fyzické, mentální a sociální dovednosti. U osob se získaným postižením se snažíme o co možná největší obnovu původních schopností, oproti tomu u osob s vrozeným postižením se zaměřujeme na udržení normálního vývoje. V praktické části jsem zpracovala tři kazuistiky, ve kterých jsem si stanovila cíle, popis metodiky a charakteristiku výzkumného souboru. Při prvním setkání s klientem byla odebrána anamnéza a vstupní kineziologické vyšetření. Součástí vyšetření byla aspekce zepředu, zezadu a z boku, palpační vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů, vyšetření stoje na jedné DK nebo chůze. Dále byly vyšetřeny distance na páteři a vyšetření zaměřené na hlubokou stabilizaci páteře. Z toho byly vybrány tři testy dle Koláře - brániční test, extenční test a test flexe trupu. Terapie probíhala po dobu 10 týdnů v Diagnostickém ústavu sociální péče (od 1. 1. 2015 přejmenován na domov Kopretina). Cílem práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u vybraných klientů s kombinovaným postižením s následným navržením a provedením krátkodobého terapeutického plánu. Dále byl porovnán jejich stav na začátku výzkumu a po jeho skončení v souvislosti s vlivem na kvalitu jejich života. Terapie byla zakončena výstupním kineziologickým rozborem a rozhovorem s jednotlivými klienty, pro jejich subjektivní zhodnocení terapie.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy ovlivňující plochonoží a jejich další vliv na posturu u dětí předškolního věku
BOČANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi plochonožím a celkovou posturou u dětí předškolního věku. Noha je důležitý orgán pro správnou funkci celého pohybového aparátu. Zajišťuje především stoj a lokomoci člověka. Díky receptorům, uloženým ve strukturách nohy, získává CNS informace o okolním prostředí. Pokud je její funkce narušena, dochází vlivem dlouhých svalových řetězců k ovlivnění ostatních segmentů těla. Jedna z častých deformit je plochá noha, která se vyznačuje snížením nebo vymizením podélné nožní klenby. Nožní klenba je základem pro správnou funkci nohy. Vytváří ji tři opěrné body, do jejich středu spadá těžiště člověka. Cílem této bakalářské práce bylo využít stimulaci plosky a použít cviky, pomocí kterých dojde ke zlepšení postavení nožní klenby u dětí předškolního věku. Cvičební jednotka byla zvolena individuálně pro každého pacienta. Obsahovala většinou cviky s prvkem hry, aby děti dokázaly udržet pozornost během terapie. Cviky jsem zvolila nejen na oblast plosky, ale také dynamické cviky, při kterých dochází k zapojení celého pohybového aparátu. Dalším cílem bylo zmapování dopadu plochých nohou na celkové držení těla. Oblast nohy je velmi důležitá pro celý pohybový aparát svým propojením s vyššími etážemi přes svalové řetězce. V teoretické části této práce jsou vyjádřeny informace o dané problematice. První část obsahuje pojednání o anatomii nohy a také o její kineziologii. Rovněž jsou zde vyjádřeny základní funkce nohy. Značný oddíl teoretické stránky tvoří nožní klenba a její dysfunkce. Je zde definována nejčastější deformita nožní klenby, plochá noha. Poslední téma teoretické části se zabývá vztahem mezi plochonožím a posturou. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem formou kazuistik. Výzkumný soubor byl tvořen třemi pacienty - dva chlapci ve věku 4 roky a 5 let, jedna dívka ve věku 6 let. Terapie probíhala 12 týdnů, kdy děti denně cvičily pod dohledem instruovaných rodičů. Během první a poslední terapie jsem provedla vstupní a výstupní hodnocení, jehož součástí je objektivní hodnocení plosky pomocí otisků. Terapii jsem nastavila individuálně dle potřeb každého pacienta. Z výsledků této bakalářské práce lze posoudit, že při terapii ploché nohy můžeme ovlivnit celý pohybový aparát. U všech pacientů jsou po třech měsících viditelné změny nejen v oblasti plosky, ale také v oblasti trupu. Z tohoto důvodu by oblast nohy neměla být přehlížena.
|
|
|
Feldenkraisova metoda, dech a hlas
Oswaldová, Petra ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KRÖSCHLOVÁ, Eva (oponent)
Předmětem disertační práce ?Feldenkraisova metoda, dech a hlas? je proces zkoumání a zaznamenávání, v jakých souvislostech je možné interaktivně propojovat prvky pohybové, dechové a hlasové v novém přístupu, určeném primárně k učení ve skupině. V úvodu práce autorka popisuje teoretická i praktická východiska a představuje inspirační zdroje: učení pohybem dr. Moshého Feldenkraise a výchovu k hlasu doc. Libuše Válkové. Následují základní hlediska, oba přístupy integrující, pojmenovaná v kontextu praxe i ve filozofickém přesahu
|
|
|
Psychika aktivního hudebníka (vybrané problémové okruhy)
Dostalová, Gabriela ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Práce obsahuje stručný úvod, který je zaměřen na popsání významu hudby pro lidskou psychiku. Dále se zaměřuje na výzkumy o vlivu Mozartovy hudby na studenty a děti. V následující kapitole je stručně charakterizována hudební představivost, její druhy a také zvýšená schopnost této představivosti u hudebníků. Následuje téma o hudebním nadání. Zde jsou popsány charakteristické rysy, dále výhody a nevýhody hudebního talentu a srovnání mozků hudebníků s lidmi jiných profesí. Poté navazují kapitoly vysvětlující pojmy absolutní sluch a synestézie. Práce popisuje jejich specifika, předpoklady pro vznik i možná budoucí zhoršení. Dále se práce zabývá možnými negativními vlivy hudby na psychiku, a to konkrétně chytlavostí určitých melodií a hudebními halucinacemi. Následuje kapitola rozebírající problém dystonie u hudebníků, důvody jejího vzniku a možnosti léčení. Poté je přiblížen efekt tzv. ?fantomových rukou.? Práce pokračuje vysvětlením principu stereofonního slyšení a popsání následků jeho ztráty. Závěr obsahuje stručné shrnutí práce a důvod výběru tématu.
|
|
|
Práce s dětmi z dětského domova z pohledu choreografa
Kupcová, Soňa ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; BARTLOVÁ, Helena (oponent)
Má magisterská práce s názvem ?Práce s dětmi z dětského domova z pohledu choreografa? vymezuje tři okruhy velmi důležité pro toto téma.
První část charakterizuje strukturu a funkčnost vybraného dětského domova se zaměřením na grantový projekt v rámci globálního grantu CZ. 1.07/1.2.05 Rovné příležitosti vzdělávání ve Středočeském kraji ? Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Druhá část se soustřeďuje na vysvětlení a zařazení pojmu terapie, psychoterapie a zmiňuje významné osoby, které se zasloužily o její vývoj. Závěr kapitoly věnuji charakteristice a funkčnosti taneční terapie, arteterapie a muzikoterapie.
Třetí část obsahuje porovnávání průběhu nácviků amatérského souboru a dětí z DDŠ Býchory. Vymezuje, jaké problémy s sebou přináší práce především s dětmi ze sociálně slabších poměrů a s dětmi z neúplných rodin, které trpí psychickými problémy.
|
|
|
Profesionální onemocnění klavíristů se zaměřením na prevenci.
Hasmanová, Adéla ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; BILINSKÁ, Kvitoslava (oponent)
Hra na klavír je jednostranná pohybová činnost, při které je velice zatěžována horní polovina našeho těla, především horní končetiny. Při přetěžování jednotlivých částí může dojít k onemocnění našeho hracího aparátu. Cílem této práce je zmapovat nejčastější onemocnění, která mohou pianisty potkat, zaměřit se na jejich příznaky a příčiny a především na prevenci potíží s pohybovým aparátem. Vedle toho tato práce poskytuje i informace z anatomie, které jsou nezbytné pro každého pianistu, kterého postihne jakékoliv profesionální onemocnění.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s úrazem hrudní páteře (bez poškození míchy) v časném období po úrazu
KREJČÍŘOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou traumatického poranění páteře (bez léze míšní) se zaměřením na hrudní oblast. Ke zlomeninám hrudních obratlů dochází nejčastěji při dopravních a cyklistických nehodách či pádech z výšky. Velký vliv má také osteoporóza (především ženy po menopauze). Po zhodnocení ošetřujícího lékaře se dále přistupuje ke konzervativní nebo operativní léčbě a následné rehabilitaci. Teoretická část tvoří souhrn znalostí týkajících se této problematiky. Jsou zde objasněny základní anatomické struktury, stabilita páteře, definice a dělení úrazů, zlomenin, diagnostika fraktur a typy jejich terapie. Nejsou opomenuty ani následky hojení fraktur. Dále je zaměřena na fyzioterapeutické metody, jichž je možno využít při léčbě zlomenin hrudních obratlů. Efektivní fyzioterapie je na místě, patří sem např. nácvik správného držení těla, fyziologického dýchání, obnova pohybových stereotypů, instruktáž péče o jizvu, autorelaxace či automobilizace oblasti hrudní páteře. Pro praktickou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Jsou zde popsány fyzioterapeutické postupy u tří pacientů se zlomeninami hrudních obratlů. Při úvodním setkání byla odebrána anamnéza formou strukturovaného rozhovoru a provedeno vstupní kineziologické vyšetření. To zahrnovalo statické vyšetření všech respondentů aspekcí zepředu, zezadu a z boku, dynamické vyšetření dechové vlny a vyšetření chůze. Dále proběhlo měření distancí na páteři. Následovalo vyšetření posturální stabilizace a posturální reaktibility, pro které byly vybrány tři testy brániční test, testy flexe a extense trupu dle Koláře. Terapie probíhala po dobu osmi týdnů a to individuálně u pacientů doma. Cílem práce bylo zmapování možností fyzioterapeutických postupů používaných u pacientů s poraněním hrudní páteře (bez poškození míchy). Dále navržení a uskutečnění krátkodobého terapeutického plánu u konkrétních pacientů a porovnání jejich stavu na počátku a po ukončení výzkumu v souvislosti s jejich mírou afinity vůči aktivnímu tělesnému cvičení. Terapie byla uzavřena výstupním kineziologickým rozborem. S probandy byl též proveden nestrukturovaný rozhovor, při němž každý sdělil své subjektivní hodnocení průběhu výzkumu. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty nebo zdravotníky a ke zvýšení informovanosti laické veřejnosti o vlivu fyzioterapie na zmírnění bolesti a zvýšení rozsahu pohybu v oblasti hrudní páteře u pacientů se zlomeninami hrudních obratlů. Neméně podstatným účelem je zlepšení povědomí pacientů o možnostech jejich léčby.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
host ::
RSS.