|
| |
|
|
Analýza využitelnosti jednotlivých metod ocenění akcií na burze cenných papírů
VACKOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat a zhodnotit vybraná odvětví americké burzy cenných papírů s využitím metod technické a fundamentální analýzy a na základě získaných výsledků formulovat nejvhodnější investiční strategii. Nejprve byla testována efektivita trhů pomocí rans testů a korelačních testů. Efektivita byla prokázána.Přesto byla počítána technická analýza, kde bylo využito klouzavých průměrů, oscilátorů, ROC, momentum, RSI. Na konci diplomové práce byla provedena fundamentální analýza, kde byla zjišťována závislost výnosů na koeficientu alfa. Po celkovém zkoumání byla navržena pasivní strategie.
|
|
|
Anomálie na finančních trzích
Gavrylyuk, Zinayida ; Havlíček, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu některých známějších anomálií narušujících efektivnost finančních trhů. V první části je podrobená zkoumání teorie efektivních trhů a konfrontovaná se základními myšlenkami behaviorálních financí. Na to navazuje analýza tržních anomálií, v níž je uveden podrobnější popis a možná vysvětlení tří vybraných anomálií: prosincového efektu, setrvačnostního efektu a podhodnocení primárních emisí akcií. Praktická část testuje jejích výskyt na vybraných akciových trzích a zabývá se myšlenkou praktického využití těchto anomálií. Vliv prosincového a setrvačnostního efektů na výnosy akcii se nepodařilo potvrdit. Na testovaných datech byly ovšem nalezeny významnější rozdíly v podhodnocení primárních emisí akcií napříč odvětvími amerického průmyslu. Práce poskytuje přehled o charakteristikách a výskytu vybraných tržních abnormalit a otevírá prostor pro podrobnější analýzu.
|
|
|
Klasické a nově navržené popisné charakteristiky: porovnání výběrových vlastností na základě Monte Carlo simulace
Vohlídal, Jiří ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent) ; Nováček, Jan (oponent) ; Zelený, Martin (oponent)
Na základě Monte Carlo simulace bylo provedeno porovnání estimátorů klasických a některých nově navržených měr variability, relativní variability, šikmosti a kurtozy. Z celkem 40 různých populací bylo pořízeno vždy 16 000 výběrů o rozsahu n = {7; 15; 23; 31; 47; 63; 100; 200; 350; 500; 1000}. Z každého výběru byly vypočteny hodnoty estimátorů měr založených na momentech, kvantilech, L momentech a jejich modifikacích a robustních měr založených na mediánu funkce lineární kombinace pořádkových statistik. Na základě experimentu bylo provedeno porovnání výběrových vlastností jednotlivých estimátorů z hlediska variability, vychýlení a rychlosti konvergence jejich výběrových rozdělení k normalitě. U estimátorů vybraných charakteristik byla dále na základě experimentálně odhadnuté průměrné síly testu posouzena vhodnost jejich použití jako testového kritéria při testu o rozdělení, z něhož výběr pochází. Zároveň byla porovnána síla závislosti estimátorů nově navržených charakteristik s estimátory momentovými s cílem posoudit, zda je možné danou charakteristiku skutečně považovat za vhodnou alternativu charakteristiky momentové. Výsledky ukazují, že estimátory momentových měr jsou vyhovující pro popis souboru pouze při výběrech z populací nepříliš odlišných od normálního rozdělení. S rostoucí odlišností od normality rychle roste relativní variabilita i vychýlení jejich estimátorů a projevují se různé anomálie v jejich chování. Vhodnou alternativou k mírám založeným na klasických momentech i kvantilech by se mohly stát míry založené na L momentech, jejichž estimátory vykazují ve většině případů nejlepší výběrové vlastnosti a zároveň vykazují vysokou míru závislosti s hodnotami estimátorů momentových charakteristik. Modifikace L-momentů, tzv. LQ- a TL-momenty, nepřinášejí oproti mírám založeným na L-momentech žádné zlepšení, v některých ohledech vykazují výrazně horší vlastnosti.
|
host ::
RSS.