Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika předběžné otázky se zaměřením na řízení iniciovaná soudy České republiky
Zvárová, Daniela ; Král, Richard (oponent) ; Tichý, Luboš (vedoucí práce)
Závěr Řízení o předběžné otázce je velmi významným institutem v rámci evropského soudnictví. Lze ho jednoznačně zařadit mezi rozhodující činnosti Soudního dvora a dovolila bych si ho nazvat jako určitou "anomálii" mezi řízeními. Vyznačuje se zejména spoluprací a komunikací mezi národními soudy a Soudním dvorem. Úspěch a význam tohoto řízení je zcela nesporný. Díky řízení o předběžné otázce bylo v rámci evropského práva přijato nespočet právních principů a institutů, na kterých dnes právo Evropské unie stojí. Úspěch má však často i své stinné stránky. V případě řízení o předběžné otázce se jedná o zvyšující se nápad Soudního dvora právě v důsledku zájmu o toto řízení. Ne příliš povzbudivou skutečností je v tomto ohledu i činnost Evropské unie v podobě integračních procesů a přistupování dalších členských států, kde například dle mého názoru jen otázka počtu jazyků vytváří samostatnou problematickou oblast. Jak se postavila Česká republika k řízení o předběžné otázce? Česká republika od doby svého přistoupení k Evropské unii podala 12 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, přičemž první předběžnou otázku předložil Okresní soud v Českém Krumlově ke konci roku 2005 ve věci Vorel v. Nemocnice Český Krumlov. Význam této předběžné otázky byl utlumen rozhodnutím ve věci Dellas a další a díky tomu Soudní dvůr...
Řízení o předběžné otázce v rámci evropského soudnictví
Zvárová, Daniela ; Pavlok, Jan (vedoucí práce) ; Koucká, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením o předběžné otázce. Je zde nastíněna nejen charakteristika a vývoj řízení o předběžné otázce, ale také výklad pojmu "soud členského státu" či problematika výjimek z povinnosti předložit předběžnou otázku. V následujících kapitolách práce pojednává o statistických zajímavostech tohoto řízení, faktorech ovlivňujících podání předběžné otázky či možnostech, jak zefektivnit řízení o předběžné otázce. V poslední kapitole je řízení o předběžné otázce analyzováno z pohledu českého práva. Je zde kladen důraz zejména na některé české instituce jako soudní orgány ve smyslu komunitárního práva, na procesněprávní aspekty tohoto řízení či na rozbor jednotlivých předběžných otázek podaných českými soudy. Není opomenuta ani judikatura Ústavního soudu České republiky, a to jak ve vztahu ke komunitárnímu právu samotnému, tak ve vztahu k řízení o předběžné otázce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.