|
|
Postižení myeloidní linie u BCR/ABL-pozitivních akutních lymfoblastických leukémií
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom byl od doby, kdy byl poprvé popsán (1960), po desetiletí spojován pouze s chronickou myeloidní leukémií (CML). Avšak tuto translokaci zahrnující chromozomy 9 a 22 lze nalézt i mezi pacienty trpícími odlišným typem poruchy zrání a diferenciace bílých krvinek - akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). Zatímco u Ph+ ALL pacientů je Philadelphský chromozom nacházen v lymfoidních buňkách, u CML je tato chromozomální aberace nalézána zejména v buňkách myeloidních. Tato onemocnění jsou si však mnohem bližší, než by se na první pohled mohlo zdát, a v určité fázi je Ph+ CML jen obtížně odlišitelná od Ph+ ALL. Touto fází je období lymfoblastické krize CML. Nabízí se hypotéza, že k odlišení mezi oběma typy leukémií postačí vyšetření zaměřené na postižení myeloidních buněk - u ALL by mělo být postižení vázáno pouze na lymfoidní buňky. Avšak tento předpoklad neplatí absolutně. V případě Ph+ ALL byli popsáni pacienti s postižením i myeloidních buněk. Navíc ani případy s Ph+ CML nemusí mít jednoznačný průběh.Vzhledem k odlišným prognózám a léčebným postupům, které se v obou případech uplatňují, je nasnadě, že správná diagnóza není nepodstatnou součástí úspěšné léčby. Nalezení odlišnosti mezi Ph+ ALL a Ph+ CML tedy není pouze teoretickou otázkou, ale může mít vliv i na úspěšnou terapii těchto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Funkce adaptorových molekul v procesu leukemogenezy
Švojgr, Karel ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Zemanová, Zuzana (oponent)
Leukémie jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí. Na leukemogenezi se podílí faktory vrozené i získané a mimo jiné i aberantní buněčná signalizace. Transmembránové signalizační adaptorové molekuly by mohly být kauzální příčinou vzniku a propagace leukémie. V první části naší práce jsme pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce analyzovali expresi adaptorových molekul PAG, LAT a NTAL ve fyziologických lymfocytárních prekurzorech a v diagnostických vzorcích kostní dřeně dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). V průběhu lymfocytárního vývoje se exprese většiny adaptorových molekul významně mění (vzestup LAT a pokles NTAL v průběhu vývoje T-lymfocytů; pokles PAG při vývoji B- lymfocytů). Obdobně se exprese adaptorových molekul velmi liší i v hlavních podtypech ALL. Především TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastické leukémie mají unikátní profil exprese adaptorových molekul (vysoká exprese PAG a LAT, nízké exprese molekuly NTAL). V T-akutní lymfoblastické leukémii můžeme pomocí molekuly NTAL identifikovat 2 skupiny pacientů - ti, kteří příznivě odpoví na iniciální předléčbu prednisonem, mají většinou vysokou expresi molekuly NTAL. Na druhou stranu pacienti, kteří na iniciální předléčbu prednisonem odpoví špatně, mají většinou hladinu molekuly NTAL nízkou. V druhé části naší...
|
|
|
Leukemie s fusním genem BCR/ABL.
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Karla (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom je chromozomální aberací, která je nejčastěji spojována s chronickou myeloidní (CML) a akutní lymfoblastickou (ALL) leukémií. Zlomy vedoucí ke vzniku této reciproké translokace vznikají v dlouhých intronových oblastech genů BCR a ABL. Nově vzniklé přechodové oblasti jsou u každého pacienta jedinečné a otevírají tak možnost pro detekci minimální reziduální nemoci (MRN). MRN by měla přinášet informaci o množství leukemických buněk v organismu v průběhu léčby, je důležitým prognostickým faktorem a má vliv na intenzitu léčby. V současné době jsou k tomuto monitoringu využívány dvě standardizované metody. Jsou jimi detekce klonálních přestaveb genů pro Imunoglobuliny a/nebo T-buněčné receptory na genomické úrovni a detekce fúzního genu BCR/ABL na mRNA úrovni. První ze zmíněných metod není v praxi využitelná pro CML pacienty, kteří mají primárně postižené myeloidní buňky, které imunoreceptorové geny nepřestavují. Naším cílem bylo optimalizovat a standardizovat metodu hledání BCR/ABL zlomů na genomické úrovni a využít těchto přechodových sekvencí ke stanovení MRN. Podařilo se nám nalézt přechodovou sekvenci v 80 % případů. Při srovnání hodnot naměřených námi zavedenou metodou s hodnotami získanými standardně byla nalezena perfektní korelace pouze u 1 pacienta. U zbylých 14 pacientů...
|
|
|
Mechanismy rezistence k inhibitorům tyrozin kináz při léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukemií
Polívková, Václava ; Machová Poláková, Kateřina (vedoucí práce) ; Zuna, Jan (oponent) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Mechanismy rezistence k inhibitorům tyrozin kináz při léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukemií Zavedení léčby inhibitory tyrozin kináz (TKI) znamenalo průlom v léčbě pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML). I přes velkou úspěšnost této terapie se u 20 až 30 % pacientů rozvíjí rezistence k této léčbě. Cílem této práce bylo za využití in vitro CML modelu sledovat mechanismy související s rozvojem mutací v kinázové doméně (KD) BCR-ABL1 a případně jiných genech, které jsou zodpovědné za rezistenci k TKI. Dále byl sledován vliv střídavé terapie interferonem alfa (IFN-α) a TKI na zastoupení klonů s multirezistentní mutací a role aktivace imunitního systému v dosažení léčebných odpovědí na tomto typu léčby. Jako poslední byla studována možnost využití měření exprese transportérů hOCT1 a ABCB1 v době určení diagnózy u pacientů s CML jako prediktivního markeru odpovědi na léčbu imatinibem. Buňky CML buněčné linie KCL-22 jsou po vystavení účinku imatinibu schopny opakovaně vyvíjet mutace v KD BCR-ABL1. Na klonech odvozených od kultury KCL-22 jsme prokázali existenci de novo mutageneze. U čtyř klonů KCL-22, které byly schopny proliferovat v prostředí s 4µM imatinibem, došlo k vývoji mutací v KD BCR-ABL1, nebo KRAS. Vývoj mutací byl asociován se změnou exprese genů účastnících se odpovědi buněk na...
|
|
|
Patogeneze dětských leukémií
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Kolenová, Alexandra (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
Fúzní gen BCR-ABL1 je charakteristický pro pacienty s chronickou myeloidní leukémií (CML), je však možné jej detekovat i u části pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). U pacientů s BCR-ABL1-pozitivní ALL jsou k hodnocení odpovědi na léčbu a stanovení minimální reziduální nemoci (MRN) využívány dva přístupy - kvantifikace klonálních přestaveb imunoreceptorových genů (Ig/TCR) na DNA úrovni a stanovení exprese BCR-ABL1. Zavedli jsme metody k nalezení genomického přechodu BCR-ABL1 a intronové zlomy využili k monitorování MRN i kvantifikací BCR-ABL1 na DNA úrovni. Srovnání hladin MRN získaných kvantifikací přestaveb Ig/TCR a BCR-ABL1 na DNA úrovni u konsekutivní kohorty 47 dětských pacientů ukázalo dlouhodobě zvýšené hladiny fúzního genu přibližně u 25 % pacientů. U těchto pacientů bylo možné detekovat fúzní gen nejen v ALL blastech, ale i v buněčných typech, které nenesou klonální přestavby Ig/TCR (T-lymfocyty, myeloidní buňky). Tuto novou podskupinu leukémie s přítomností BCR-ABL1-pozitivních buněk ve více liniích jsme - na základě podobnosti s CML - označili jako "CML-like". Naše probíhající studie je zaměřena na prognostický vliv tohoto multiliniového postižení. Celkem jsme genomickou fúzi BCR-ABL1 nalezli u 428 pacientů (jedná se o dosud nejrozsáhlejší kohortu pacientů), a tak bylo možné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Studium mechanismů agresivity akutní myeloidní leukemie v myším modelu nesoucím mutace genů Spil (PU.1) a Trp53.
Bašová, Petra ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent) ; Zuna, Jan (oponent)
Snížení hladiny PU.1 v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HSPCs) je primárním mechanismem pro rozvoj akutní myeloidní leukémie (AML) u myší s homozygotní delecí "upstream regulatory element" (URE) genu PU.1. p53 je tumor supresorový gen, který je často mutovaný u lidských hematologických malignit (včetně AML) a přispívá k jejich agresivitě; navzdory tomu jeho genetická delece nezpůsobuje u myší AML. Delece p53 u myší PU.1ure/ure (PU.1ure/ure p53-/- ) způsobuje agresivní formu AML se zkrácenou dobou celkového přežití. PU.1ure/ure p53-/- progenitory exprimují signifikantně nižší hladinu PU.1. Zaměřili jsme se proto na mechanismy, jež za nepřítomnosti p53 přispívají ke snižování hladiny PU.1 v PU.1ure/ure p53-/- progenitorech. Nalezli jsme vliv onkogenů: Myb a jeho cíle mikroRNA miR-155 na downregulaci PU.1 u agresivní myší AML. Inhibicí onkogenů Myb nebo miR-155 in vitro dochází u AML progenitorů k znovuobnovení hladin PU.1 a ztrátě leukemického buněčného růstu podobně jako při obnově exprese PU.1. Transientní potlačení exprese p53 ukázalo, že dráha MYB/miR-155/PU.1 je cílem p53, která se aktivuje brzy po ztrátě p53. Deregulace MYB a miR-155 spojená s poklesem hladiny PU.1 byla také pozorováná v lidské AML, což naznačuje, že nově objevená onkogenní dráha p53/MYB/miR- 155/PU.1 může...
|
host ::
RSS.