|
|
Analýza vlivu americké politiky na konflikt v Sýrii
Hrudka, Tomáš ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou na Blízkém východě, konkrétně jak se tato odráží na občanské válce v Sýrii. Pro USA představuje región Blízkého východu jednu ze strategicky nejdůležitějších oblastí již od konce druhé světové války. Hlavními zájmy pro ně představují bezpečnost jednoho z jejich hlavních spojenců, Izraele, ale také přístup k ropě ze zdejších bohatých zásob. Riziko pro zájmy Spojených států v tomto regiónu samozřejmě způsobila i občanská válka v Sýrii, která výrazně destabilizuje celý región. Vzestup radikální islámské teroristické organizace Islámský stát (IS) jako jednoho z jejích aktérů, se stal záminkou pro vstup USA do tohoto konfliktu. Ačkoliv se Spojené státy syrské občanské války neúčastní přímo, pomocí podpory určitých organizací, vojenské intervence v Iráku a dalších politických nástrojů mají vliv na její vývoj. Práce analyzuje, jakými způsoby ovlivnila americká politika vývoj konfliktu v Sýrii i bez toho, aby do něj přímo vstoupila. Hlavními otázkami které práce zodpovídá, jsou: Do jaké míry má Americká zahraniční politika v tomto regionu vliv na průběh syrského konfliktu? Jak se USA v konfliktu angažují a jaké nástroje používají? Čím účast Spojených států projevila na vývoji konfliktu?
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Americká politika vůči Íránu 1953-1979
Zukerstein, Jaroslav ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
V období po druhé světové válce se Írán stal jedním z nejbližších spojenců Spojených států amerických na Blízkém východě. Tuto éru však vystřídalo období nepřátelství a vzájemné nedůvěry po Islámské revoluci v roce 1979. Pro porozumění současné situace byla provedena analýza americké zahraniční politiky vůči Íránu v období vlády šáha Muhammada Rezy Pahlavího. Autor diplomové práce nazvané The Making of a Special Relationship: Iran in the Foreign Policy of the United States, 1953 - 1979 si položil otázku, jakou politiku Spojené státy vůči Íránu vedly, že období spolupráce náhle skončilo? Jakou formu nadvlády aplikoval Washington ve vztahu k Teheránu, že se Islámská revoluce nesla v protiamerickém duchu? Výzkum byl ukotven v konstruktivistické teorii. Americká zahraniční politika se svými specifickými hodnotami, normami, vírou, kulturou a jazykem vůči ostatním zemím vytváří podle konstruktivistických teoretiků tři různé formy nadvlády: hegemonii, hierarchii a heteronomii. Analýza americké zahraniční politiky a odtajněných primárních dokumentů ukázala, že mezi Spojenými státy a Íránem existoval heteronomický vztah. Spojené státy vytvořily struktury, v jejichž rámci se Írán stal na Washingtonu plně závislým. Írán se v době šáhovy vlády možná stal vyspělejším a mocnějším, ale ne nezávislejším. Díky...
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
| |
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Role zahraničních aktérů ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 - 1996
Misík, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zapojení zahraničních aktérů do situace v Afghánistánu během občanské války mezi lety 1992 a 1996 a jejich vlivem na vznik hnutí Tálibán. Toto téma nelze vyjmout z historického kontextu a zpracovat ho samostatně jako ohraničený historický úsek. Provázanost událostí od začátku sovětské invaze v roce 1979 je tak vysoká, že nemůže být opomenut ani sovětsko-afghánský konflikt, ani následná etapa vlády prezidenta Nadžíbulláha. Zapojení zahraničních aktéru se v čase vyvíjelo a nezačalo přesně v roce 1992, stejně jako neskončilo přesně v roce 1996. Z toho důvodu je období jak sovětské okupace, tak Nadžíbulláhovy vlády do práce také zahrnuto, a to s akcentem na míru a podobu zapojení zahraničních aktérů. Hlavní část práce zkoumá deset klíčových států, které se do afghánské situace zapojily - Pákistán, Írán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Čínu, Spojené státy americké, Ruskou federaci, Saúdskou Arábii a Indii. Metodologicky je práce pojata jako analýza sekundární literatury s cílem zodpovědět výzkumnou otázku "Kteří vnější aktéři hráli roli ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 a 1996, jak a proč?". Kromě toho je zpracována i vedlejší výzkumná otázka zabývající se interpretací Tálibánu z různých mezinárodních hledisek, na jejímž základě je provedena...
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Velká inflace 70. let a její vliv na současný FED
Hornát, Filip ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá obdobím Velké inflace 70. let ve Spojených státech a jejím vlivu na současný Federální rezervní systém. Sedmdesátá léta byla ve Spojených státech po ropném šoku dobou tzv. stagflace, kdy se mísila vysoká inflace s vysokou nezaměstnaností a ekonomickou stagnací, či recesí. V této práci je diskutována role Fedu v této éře. Tezí práce je, že se Fed během období Velké inflace výrazně proměnil, přičemž základní cíle, či přístupy přetrvávají ve Fedu dodnes. Prostřednictvím analýzy období, při kterém se v čele Fedu vystřídali 4 šéfové rady guvernérů, dochází autor k závěru, že období Velké inflace skutečně mělo zásadní vliv na přeměnu instituce Fedu, který se mnohem více podobá jeho dnešní podobě, než tomu bylo v poválečné éře.
|
host ::
RSS.