|
|
Úroveň porozumění základům genetiky a molekulární biologie u žáků gymnázií a druhého stupně základních škol
Machová, Markéta ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Králík, Miroslav (oponent)
Genetika je součástí sekundárního vzdělávání již desítky let. Výzkumy výsledků přírodovědného vzdělávání ale již delší dobu poukazují na to, že žáci si z výuky odnášejí různé typy miskoncepcí bez pochopení základních principů dědičnosti a genetiky. To vede k jejich neschopnosti správně se orientovat a rozhodovat v běžných životních situacích, které se tématu týkají. V českém prostředí podobně jako v zahraničí však chybí kromě hlubší diagnostiky těchto problémů především zjištění jejich původu, což brání tvorbě efektivních preventivních opatření vedoucích ke zlepšení výsledků vzdělávání. Cílem práce bylo v několika dílčích analýzách zjistit současný stav výuky genetiky v sekundárním vzdělávání v ČR, a to na úrovni kurikula, učebnic, výsledků výuky (žákovského porozumění tématu), podmínek výuky a vlivu způsobu výuky na žáky. Hlavním použitým výzkumným nástrojem byl dotazník pro žáky kombinující testové a postojové položky, dotazník pro učitele zjišťující jejich vztah k výuce a jaké podmínky pro ni mají a dále obsahová analýza příslušných dokumentů vzdělávání ovlivňujících (kurikul a učebnic). Výsledky analýz poukázaly na několik problémů na více úrovních vzdělávání, které v mnoha ohledech sdílí český vzdělávací systém se zahraničím. Předně nejsou v rámci tématu genetiky v národním kurikulu (RVP)...
|
|
|
Evolution of sex determination systems in toxicoferan reptiles
Augstenová, Barbora ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Trifonov, Vladimir (oponent)
(Česky) Determinace pohlaví hraje důležitou roli v životaschopnosti populací a evoluci druhů, a i proto je determinace pohlaví důležitým předmětem studia již více než sto let. Tato práce se zaměřuje na evoluci určení pohlaví u plazů skupiny Toxicofera. Toxicofera jsou skupinou šupinatých plazů čítající více než 6000 druhů. Druhová bohatost této skupiny se odráží i v různorodosti způsobů určení pohlaví napříč fylogenetickým spektrem. Byly popsány jak druhy s environmentálně (ESD), tak s genotypově určeným pohlavím (GSD) s XX/XY nebo ZZ/ZW pohlavními chromozomy. Nicméně, současné znalosti týkající se determinace pohlaví Toxicofer nejsou mezi jednotlivými liniemi rovnoměrně rozložené. Hlavním cílem této práce je rozšíření současných poznatků zabývajících se evolucí pohlavních chromozomů pomocí cytogenetických metod u hadů, chameleonů a plazů skupiny Anguimorpha. První část práce se zabývá evolucí pohlavních chromozomů u hadů skupin Caenophidia a Henophidia. V případě hadů skupiny Caenophidia je práce zaměřena zejména na variabilitu v rozmístění repetitivních sekvencí a heterochromatinu na chromozomu W. Zatímco pohlavní chromozomy hadů skupiny Caenophidia jsou cytogeneticky poměrně dobře prostudované a snadno rozpoznatelné, pohlavní chromozomy zbývajících skupin hadů jsou ve většině případů...
|
|
|
Analýza diferenciace karyotypů a pohlavních chromozómů u afrických anuálních halančíků rodu Nothobranchius (Teleostei: Nothobranchiidae)
Lukšíková, Karolína ; Sember, Alexandr (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Kostnaté ryby (Teleosteii) zahrnují nadpoloviční většinu biodiverzity obratlovců na Zemi. Jejich genomy jsou charakteristické značnou flexibilitou a plasticitou, jdoucí ruku v ruce s polyploidizačními událostmi a dynamikou repetitivní DNA. Kostnaté ryby rovněž vykazují značnou diverzitu mechanizmů diferenciace a determinace pohlaví. Úkolem této diplomové práce bylo studovat mechanizmy diferenciace karyotypů a pohlavních chromozómů prostřednictvím cytogenetického mapování repetitivní DNA (metodou fluorescenční hybridizace in situ, FISH) u vybraných zástupců afrických anuálních halančíků rodu Nothobranchius (Cyprinodontiformes). Jedná se o unikátní taxon adaptovaný na život v dočasných sladkovodních tůních, limitovaných svou existencí na období dešťů v afrických savanách. Evolučně mladá diverzifikace druhů, alopatrická speciace v nepřekrývajících se generacích s malou populační velikostí a rovněž dosud známá cytogenetická data naznačují rychlou dynamiku chromozómových změn u halančíků. Práce těžila i) z možnosti analyzovat více populací v rámci několika blízce příbuzných druhů a ii) z paralelní analýzy genomů vybraných halančíků programem RepeatExplorer, která identifikovala nejvíce zastoupené repetitivní sekvence. Moje práce ukázala značnou dynamiku a rychlý obrat repetitivní DNA v genomech...
|
|
|
Karyotype analysis of mesothelid spiders
Prokopcová, Lenka ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Podrad mesothelidných pavúkov je z cytogenetického hľadiska veľmi málo prebádaný. Predkladaná diplomová práca je zameraná na karyotypovú evolúciu týchto pavúkov. Vzhľadom k tomu, že sa jedná o najbazálnejšiu skupinu pavúkov, môže analýza ich cytogenetiky priniesť dôležité údaje o ancestrálnom karyotype pavúkov. U jednotlivých zástupcov sú v práci popísané diploidné počty a morfológia chromozómov, meiotické delenie, pohlavné chromozómy a tiež vzor vybraných molekulárnych markerov, ktoré boli detekované pomocou techniky fluorescenčnej in situ hybridizácie. Podľa mojich výsledkov, mesothelidné pavúky disponujú vysokým počtom chromozómov a prevahou jednoramenných chromozómov. Na rozdiel od ostatných pavúkov majú málo diferencované pohlavné chomozómy. Kľúčové slová: evolúcia, pavúk, chromozóm, karyotyp, fluorescenčná in situ hybridizácia, nukleolárny organizátor, pohlavné chromozómy
|
|
|
Evolution of sex chromosomes in reptiles
Mazzoleni, Sofia ; Rovatsos, Michail (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent) ; Liehr, Thomas (oponent)
- ABSTRAKT - Mezi obratlovci představují plazi ideální skupinu pro studium determinace pohlaví. Zahrnují totiž linie s pohlavím určeným prostředím (ESD), jak můžeme vidět u krokodýlů a tuatary, linie s genotypovým určením pohlaví (GSD), např. leguány, chameleony, skinky, ještěrky a ptáky, a pár skupin, které mají variabilitu v mechanismech určování pohlaví jako jsou gekoni, agamy a želvy. Tato práce je zaměřena na evoluci pohlavních chromozomů a determinace pohlaví u želv. Většina druhů želv vykazuje ESD, jež je považováno za ancestrální systém určování pohlaví této skupiny, zatímco GSD v podobě samčí či samičí heterogamie se vyvinula nezávisle nejméně pětkrát. Pomocí cytogenetických analýz jsme zkoumali přítomnost pohlavních chromozomů u vybraných zástupců želv. Analýzy zahrnovaly rekonstrukci karyotypů, distribuci konstitutivního heterochromatinu (C-pruhování, analýza akumulace metylovaných skupin) a repetic (pomocí fluorescenční in situ hybridizace) a srovnávací genomovou hybridizaci (CGH), které často odhalí degenerovaný Y nebo W chromozom a mohou být užitečné při identifikace "kryptických" pohlavních chromozomů. Popsali jsme XX / XY chromozomy u sedmi dříve nestudovaných australských zástupců čeledi Chelidae (Pleurodira) z rodů Chelodina, Elseya a Emydura. Navzdory rozdílu v morfologii chromozomů by...
|
|
|
Karyotype analysis of mesothelid spiders
Prokopcová, Lenka ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Podrad mesothelidných pavúkov je z cytogenetického hľadiska veľmi málo prebádaný. Predkladaná diplomová práca je zameraná na karyotypovú evolúciu týchto pavúkov. Vzhľadom k tomu, že sa jedná o najbazálnejšiu skupinu pavúkov, môže analýza ich cytogenetiky priniesť dôležité údaje o ancestrálnom karyotype pavúkov. U jednotlivých zástupcov sú v práci popísané diploidné počty a morfológia chromozómov, meiotické delenie, pohlavné chromozómy a tiež vzor vybraných molekulárnych markerov, ktoré boli detekované pomocou techniky fluorescenčnej in situ hybridizácie. Podľa mojich výsledkov, mesothelidné pavúky disponujú vysokým počtom chromozómov a prevahou jednoramenných chromozómov. Na rozdiel od ostatných pavúkov majú málo diferencované pohlavné chomozómy. Kľúčové slová: evolúcia, pavúk, chromozóm, karyotyp, fluorescenčná in situ hybridizácia, nukleolárny organizátor, pohlavné chromozómy
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Kejnovský, Eduard (oponent) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Pleurodonta) Disertační práce Marie Altmanová Abstrakt Disertační práce je souborem pěti publikovaných původních prací a jednoho rukopisu a je zaměřena na evoluci pohlavních chromosomů a karyotypu leguánů (Pleurodonta). Na základě primární rešerše dostupných dat byla u leguánů zjištěna pouze samčí heterogamie (XX/XY) s ancestrálním karyotypem 2n = 36 chromosomů. U řady vyšetřených druhů však nebyly základními cytogenetickými metodami pohlavní chromosomy odhaleny pravděpodobně z důvodu jejich homomorfie. Částečně známý obsah pohlavního chromosomu X druhu Anolis carolinensis umožnil porovnání relativní genové dávky X-specifických genů mezi samcem a samicí u zástupců všech leguáních čeledí, čímž byly odhaleny homologické a dobře diferencované pohlavní chromosomy napříč všemi leguány s výjimkou bazilišků. Vzhledem ke srovnatelnému stáří s pohlavními chromosomy savců a ptáků, zpochybňují výsledky význam endotermie pro vznik stabilních pohlavních chromosomů. Nápadným znakem leguánů je v karyotypu poměrně častý výskyt mnohočetných pohlavních chromosomů. Analýzou ancestrálního stavu typu pohlavních chromosomů bylo zjištěno, že se tyto mnohočetné pohlavní chromosomy vyvinuly minimálně dvanáctkrát nezávisle a některé z těchto vzniků mohou být asociované s...
|
|
|
Evoluce karyotypů a určování pohlaví u leguánů (Squamata: Pleurodonta)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Zrzavá, Magda (oponent)
Šupinatí plazi obecně vykazují nebývalou variabilitu v karyotypu a způsobech určování pohlaví. Z těchto dvou hledisek lze nicméně leguány (Pleurodonta) považovat za poměrně konzervativní skupinu ještěrů. Dosavadní poznatky o této skupině dokládají pouze genotypově určené pohlaví s XY systémem pohlavních chromosomů, avšak u řady cytogeneticky zkoumaných druhů nebyly pohlavní chromosomy odhaleny klasickými metodami, zřejmě z důvodu jejich homomorfie. Významnějsí variabilita v karyotypu byla pozorována pouze u druhově bohatých rodů Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat genom dostupných druhů hlavních leguáních linií za použití klasických i molekárně cytogenetických metod, pokusit se odkrýt synapomorfie v karyotypu hlavních monofil leguánů a odhalit pohlavní chromosomy. Během řešení tématu diplomové práce byl potvrzen již dříve publikovaný popis karyotypu u 13 studovaných druhů a pro dalších osm druhů byl nově stanoven základní popis karyotypu. Chromosomy všech zkoumaných jedinců byly prověřeny použitím metod klasické i molekulární cytogenetiky. Do analýzy bylo zahrnuto 21 druhů pokrývajících celkem osm leguáních čeledí. Většina zkoumaných druhů sdílela pravděpodobný ancestrální karyotyp (2n=36) této skupiny. Vyšetřením rozložení heterochromatinu na chromosomech a...
|
host ::
RSS.