Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
Strategie slaďování práce a péče matkami s dětmi do tří let
Abrahámová, Iveta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Práce se zabývá strategií, ve které se české ženy snaží o harmonizaci pracovního a rodinného života. Explicitně se zaměřuje na matky s dětmi do tří let z úplných rodin s dvojím příjmem. Ty díky své snaze vypomoct otci s finančním zabezpečením rodiny či snaze po seberealizaci v zaměstnání, na sebe váží povinnost nejen zvládat placenou práci, ale i práci neplacenou, jelikož české rodiny stále představují tradiční dělbu práce v domácnosti. Což zároveň souvisí s postojem české společnosti, který zastává názoru, že pro správný vývoj dítěte je nutná péče matky do tří let dítěte. Tato idea je podporována jednou z nejdelších rodičovských dovolených. Tudíž ani kombinace práce a péče o děti do tří let není institucionálně podporována, dokazuje to nedostatek služeb péče o děti do tří let či nízké poskytování zkrácených pracovních úvazků či jiných flexibilních forem zaměstnání. To přináší do života žen, které se snaží sladit práci s péčí o dítě do tří let, řadu bariér. Cílem práce tak tedy je identifikovat problémy, se kterými se tyto ženy setkávají, jaké strategie volí pro slazení práce a péče, jaká je role mužů v rodinách, kde matka s malým dítětem pracuje, a zmapování sociální politiky podporující pracující matky s dětmi do tří let.
Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi
Jiroušková, Dominika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce "Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi" se zabývá problémem rizika sociálního vyloučení rodin, které pečují o zdravotně znevýhodněné dítě. Teoretická část práce obsahuje shrnutí teoretických a hodnotových konceptů, které se k tématu váží, a dále se věnuje konceptualizaci pojmů, které jsou pro téma bakalářské práce zásadní. V analytické části jsou vymezeny hlavní nástroje sociální politiky České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a na základě provedených rozhovorů s konkrétními rodinami je zhodnocen systém sociální pomoci v rámci sociálního zabezpečení zmíněných rodin z pohledu jeho uživatelů. Na základě provedených rozhovorů jsou rovněž identifikovány hlavní problémy, se kterými se rodiny se zdravotně znevýhodněnými dětmi potýkají. Z provedeného výzkumu především vyplývá, že rodiny, které pečují o zdravotně znevýhodněné dítě se potýkají s mnoha problémy, mnohdy existenčního charakteru, a systém sociální pomoci rodin se zdravotně znevýhodněnými dětmi neposkytuje zmíněným rodinám dostatečnou ochranu proti riziku sociální exkluze.
Mateřské centrum jako nástroj návratu žen na trh práce po rodičovské dovolené
Čechurová, Lenka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Ženy s malými dětmi tvoří jednu z rizikových skupin na trhu práce. Přestože programy sociální politiky a samotná opatření na trhu práce cílí na vyšší zaměstnanost této skupiny, ženy stále čelí diskriminaci během návratu na trh práce po rodičovské dovolené, jelikož jim nejsou poskytovány podmínky pro sladění pracovních a rodinných rolí. Tato práce se zaměřuje na poněkud netradiční nástroj návratu žen na trh práce po rodičovské dovolené - mateřské centrum. Mateřská centra jakožto místa setkávání rodičů s dětmi slaví v České republice 20 let své existence a za tu dobu se jejich formy značně proměnily, mimo jiné i vlivem evropských integračních procesů. Text práce je členěn do dvou základních částí. První část se věnuje obecně mateřskému centru jako instituci, jeho historii, cílům a principům fungování. Druhá část se již zaměřuje na konkrétní případ mateřského centra - Klub K2. Případová studie Klubu K2 pak odhaluje programy Klubu K2, které napomáhají ženám při návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Klíčovým aspektem Klubu K2 je fakt, že cílí jak na péči o dítě, tak na péči o matku, čímž naplňuje podmínky pro harmonizaci práce a péče. Práce postihuje i sféru žen-matek na trhu práce a zkoumá problémy, se kterými se tato skupina při návratu na trh práce potýká. Zjištění práce ukazují, že největší...
Firemní politika přátelská rodině z pohledu zaměstnavatelů
Stolleová, Nela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem firemní politiky přátelské rodině v České republice. V textu jsou představena jednotlivá opatření, kterými mohou zaměstnavatelé napomoci skloubit pracovní a rodinný život svých zaměstnanců. Práce si klade za cíl seznámit čtenáře s vývojem konceptu firemní politiky přátelské rodině před rokem 1989 a po něm a zasadit ho do legislativního nastavení České republiky. Empirická část analyzuje na základě případové studie názory a postoje samotných zaměstnavatelů. Práce dochází na základě analýzy k závěru, že zaměstnavatelé se blíže zajímají o firemní politiku přátelskou rodině, neboť spokojenost zaměstnanců na pracovišti je důležitá, ovšem velmi nedostatečně je vnímána pomoc ze strany státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Žena mezi rodinou a prací a sociální stát
Boušková, Magda ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Diplomová práce "Žena mezi rodinou a prací a sociální stát" pojednává o problematice návratu žen na pracovní trh po rodičovské dovolené a konfliktu rodinných a pracovních rolí. Zaměřuje se přitom na legislativní, institucionální a strukturální faktory, které daný problém ovlivňují. Součástí diplomové práce je kvalitativní výzkum v podobě rozhovorů a skupinové diskuze, který dokresluje danou tématiku z hlediska osobních postojů a zkušeností dotčených aktérů. Metodami využívanými v rámci diplomové práce jsou analýza sekundárních zdrojových dokumentů, analýza aktérů, polostrukturované rozhovory a metoda focus group (skupinová diskuze). V práci je využíváno několik teoretických východisek, mezi stěžejní patří teorie welfare state, teorie pracovního trhu a teorie společnosti, resp. rodiny jako společenské instituce. Diplomová práce je rozdělena do 14 kapitol. Hlavní část tvoří osm kapitol, přičemž první z nich je orientována na analýzu aktérů dotčených zkoumaným problémem. Druhá kapitola mapuje současnou situaci rodin a její proměny. Navazující kapitola se věnuje strukturálním podmínkám pracovního trhu, jeho proměnám a postavení žen na současných pracovních trzích. V další části jsou popsány a analyzovány strategie, které využívá rodina, zaměstnavatelé a sociální stát k lepší harmonizaci rodinných a...
Matky samoživitelky a jejich postavení na trhu práce v České republice
Kušnirová, Žaneta ; Zrcková, Alžběta (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na postavení matek samoživitelek na pracovním trhu a na možnosti slaďování pracovního a rodinného života. Práce se dále zaměřuje na negativní dopady samoživitelství při přijímání a participaci na pracovním trhu. Měnící se rodinné chování posledních let vede ke zvýšení počtu neúplných rodin. Vzhledem k tomu, že převážnou většinu neúplných rodin tvoří matky žijící alespoň s jedním závislým dítětem, zabývá se práce právě matkami samoživitelkami. Práce se matkami samoživitelkami zabývá také z důvodu problematického postavení na trhu práce. Skrze tři teoretická východiska práce popisuje příčiny a rizika spojená se samoživitelstvím, pomoc určenou matkám samoživitelkám, která je finančního i nefinančního rázu, a nástroje slaďování rodinného a pracovního života matek samoživitelek. K analýze těchto témat byla využita sekundární data. Závěr bakalářské práce se zaměřuje na současnou rodinnou a pracovní situaci matek samoživitelek a na možné formy diskriminace na pracovním trhu. Zde byla využita primární data z provedeného kvalitativního výzkumu. Všeobecně matky se mohou setkat s problémy při slaďování rodinného a pracovního života a s diskriminací na trhu práce z důvodů pohlaví nebo mateřství. Pro matky samoživitelky je tato oblast ještě daleko více komplikovaná než pro matky...
Důsledky spojené se ztrátou živitele v rodině
Faberová, Veronika ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřená na důsledky, které jsou spojené se ztrátou živitele v rodině. Cílem je zjistit a popsat dopady, které ztráta živitele na rodinu má. Dílčím cílem je poté popsat dopady v případě, že rodina o svého živitele přijde z důvodu rozvodu a z důvodu smrti. Práce je koncipovaná tak, aby nejprve podala informace k rodině a jejím specifikům. Další kapitoly práce jsou věnovány neúplným rodinám, jak z důvodu rozvodu, tak z důvodu úmrtí živitele. V těchto kapitolách se zaobíráme dopady těchto dvou událostí. Jsou zde popisovány především dopady na ekonomickou, sociální, výchovnou a psychologickou stránku rodiny. Informace v této kapitole jsou podpořeny úryvky z rozhovorů, které byly vedeny s několika ženami, které přišly o manžela, a tudíž se staly samoživitelkami. Následující kapitola se věnuje roli státu v této problematice. Jak je konstruovaná rodinná politika státu a jak přímo kompenzuje ztrátu živitele v těchto dvou případech. Ke konci této kapitoly nalezneme stručný popis rodinné politiky se zaměřením na ztrátu živitele několika dalších států Evropské unie. Poslední kapitola přináší rozbor provedených rozhovorů, kde můžeme vidět, jaké dopady na rodinu při ztrátě živitele samoživitelky vnímají a jaký je rozdíl v dopadech při zmíněných dvou událostech.
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
Firemní politika přátelská rodině z pohledu zaměstnavatelů
Stolleová, Nela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem firemní politiky přátelské rodině v České republice. V textu jsou představena jednotlivá opatření, kterými mohou zaměstnavatelé napomoci skloubit pracovní a rodinný život svých zaměstnanců. Práce si klade za cíl seznámit čtenáře s vývojem konceptu firemní politiky přátelské rodině před rokem 1989 a po něm a zasadit ho do legislativního nastavení České republiky. Empirická část analyzuje na základě případové studie názory a postoje samotných zaměstnavatelů. Práce dochází na základě analýzy k závěru, že zaměstnavatelé se blíže zajímají o firemní politiku přátelskou rodině, neboť spokojenost zaměstnanců na pracovišti je důležitá, ovšem velmi nedostatečně je vnímána pomoc ze strany státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.