|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942-1945)
Zouzal, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lacina, Vlastislav (oponent)
Tématem práce je transfer obyvatel způsobený zřízením výcvikového prostoru Waffen SS mezi Benešovem a Sedlčany (SS-Truppenübungsplatz "Böhmen"). Stěžejní část textu tvoří komplexní pojetí transferu, důraz je kladen na vnímání událostí z různých úhlů pohledu. Dokumenty protektorátní správy jsou konfrontovány s memoáry místních elit, kronikami a vzpomínkami obyvatel. Zachycen je postup vysídlení, činnost Přesídlovací kanceláře, hledání nové existence, vyvlastnění majetku, odchod obyvatel a jejich další osudy. Text doplňují dobové fotografie, dokumenty vztahující se k vysídlení, mapa zabraného území a grafy přibližující profesní skladbu obyvatelstva, zajištění nové existence a rozptyl do protektorátních okresů. Okrajově jsou nastíněny také změny společenského paradigmatu během války a po válce a vliv těchto změn na poválečné historiografické konstrukce.
|
host ::
RSS.