|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
|
|
Sledování trvanlivosti alkalicky aktivovaných materiálů
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá trvanlivostí alkalicky aktivovaných materiálů a jejich využitím v agresivních prostředích, zejména pak v kanalizačních systémech. V první polovině teoretické části jsou sumarizovány požadavky na betonové kanalizační trouby a šachty. Jsou zde zmíněny vlastnosti nejčastěji používaných obkladů a povrchových úprav betonových kanalizačních systémů. Druhá polovina teoretické části se zabývá alkalicky aktivovanými materiály, surovinami na jejich přípravu a jejich trvanlivostí. Konkrétně pak síranovou odolností, chloridovou odolností, odolností vůči kyselinám, odolností vůči abrazi, porozitou, mrazuvzdorností, tenkovrstvými aplikacemi a vznikem trhlin. V experimentální části bylo navrhnuto pět směsí alkalicky aktivovaného materiálu pro aplikaci v agresivním prostředí kanalizace. V čerstvém stavu byla stanovena objemová hmotnost a spotřeba materiálu. Bylo sledováno chování v průběhu tuhnutí a tvrdnutí, zejména vznik trhlin. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, přídržnost k betonovému podkladu, tloušťka vrstvy nanesené na betonový podklad, obrusnost, přídržnost k betonovému podkladu, mrazuvzdornost a odolnost proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek.
|
host ::
RSS.