|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
|
|
Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity?
Zoubková, Kateřina ; Chladová, Marta (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce Redakce ČT sport bez šéfredaktora. Kde jsou její limity? mapuje fungování sportovní redakce České televize, která mezi lety 2013 až 2019 fungovala bez šéfredaktora. Jelikož v lednu roku 2020 došlo k restrukturalizaci oddělení a redakce sportu má opět ve svém čele šéfredaktora, který by ji po novinářské stránce řídil, výzkumnice se zaměřila na analýzu obou možných struktur. V teoretické části práce autorka popisuje možné organizační struktury, podle kterých mohou být koncipovány mediální redakce, zaměřuje se také na mediální rutiny a historii a současnost redakce sportu s větším důrazem na hierarchii oddělení. Empirická část vycházela ze 14 hloubkových rozhovorů s pracovníky redakce, kteří popisovali její chod a hodnotili pozitiva a negativa, které práce v atypicky strukturované redakci má. Dotazování probíhalo ve dvou fázích, a to před začátkem funkčního období šéfredaktora a po několika měsících ve funkci. Z analýzy pak vyplynulo, jak redaktoři vnímali starý systém, který pro redakci podobného typu není běžný.
|
|
| |
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Zoubková, Kateřina ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Práce jako celek bude zaměřena na představení "služeb" a možností řešení sporů v mezinárodním obchodním styku formou rozhodčího řízení před nejvýznamnějšími světovými rozhodčími centry. Ve své práci bych ráda podala srovnání toho co dnešní nejvýznamnější světové rozhodčí instituce nabízí na poli rozhodčího řízení a mediace. První obsáhlejší kapitola představuje prostředky řešení sporu jako alternativy k řízení před státními soudy a vymezuje mezi nimi místo rozhodčímu řízení, které zde dále definuje a udáví jeho druhy. Vzhledem k tomu, že o rozhodčím řízení mluvíme jako o soukromém systému rozhodování sporů, který existuje vedle soudnictví státního jako alternativa, ke které se lze uchýlit, je třeba vymezit právní základ právního úkonu, kterým tak strana učiní - rozhodčí smlouvy a potažmo i povaha celého rozhodčího řízení a dále podmínky, za kterých může být spor rozhodnut v rozhodčím řízení - arbitrability sporu. Tyto posledně uváděné problematiky jsou zpracovány v kapitole druhé. Třetí kapitola podává obraz právních pramenů rozhodčího řízení. Zabýváme-li se povahou právního základu rozhodčího řízení a rozhodčím řízením samotným je nasnadě i otázka povahy institucí a subjektů, které služby rozhodčího řízení a přidružených prostředků alternativního řešení sporů poskytují, to je náplní kapitoly čtvrté....
|
host ::
RSS.