Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh na reformu českého volebního systému v letech 2007-2009
Ruml, Jan ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu pokusu o reformu volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky II. vládou Mirka Topolánka v letech 2006 až 2009. První část práce se zaobírá především teorií volebních systémů a úvodu do souvislostí v otázkách změn volebního systému v České republice. Druhá obsahově nejrozsáhlejší část je analýza dostupných periodických zdrojů a odborných prací s cílem zmapování motivací politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně k podpoře/negaci změny volebního systému. Z druhé části této bakalářské práce vychází část třetí, jež analyzuje přístup daných aktérů k samotné řecké variantě určené pro změnu volebního systému. V poslední řadě práce využívá řeckou variantu pro přepočet výsledků voleb v roce 2010, za účelem určitého zhodnocení reálnosti daných motivací pro samotnou změnu. Důraz je v celé práci kladen především na motivace, důvody a cíle, které od reformy, nebo od její negace jednotlivé politické strany očekávaly.
Liberální nacionalismus Yael Tamirové: teorie a polemika
Zrůst, Zdeněk ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá liberálním nacionalismem, konkrétně jeho formulací z pera izraelské autorky Yael Tamir. Cílem je poskytnout detailní charakteristiku konkrétní podoby tohoto teoretického přístupu použitím teoretického rámce nabídnutého Michaelem Freedenem. Jeho definice nacionalismu jakožto obohacující ideologie namísto ideologie plnohodnotné, za kterou se dá považovat například liberalismus, je silně kompatibilní s teorií Yael Tamir, která se pokouší o zdokonalení liberální ideologie skrze absorbování komplementárních prvků nacionalismu. Po představení této konkrétní podoby liberálního nacionalismu je čtenáři přiblížena kritika tohoto díla a to jak ze strany kritiků jako Bernard Yack, Jamie Mayerfeld, nebo Liah Greenfeld, tak ze strany samotné autorky, která svou druhou knihu na téma nacionalismu vydala 26 let po vydání knihy první. Cílemje tak zjistit, zda, případně dojaké míry se změnil názor autorky napříč lety. Práce si klade za cíl představit teoretický přístup, který se zdá být na první pohled oxymoronem, neboť liberalismus a nacionalismus stojí v očích mnoha v opozici. Zda se jedná o proud představující cestu kupředu ve snaze zvrátit současnou krizi liberalismu, nebo o slepou uličku záleží na úsudku čtenáře. Klíčová slova: Liberální nacionalismus, Liberalismus, Nacionalismus,...
Hegel, Schopenhauer a Nietzsche v díle Nacionalismus D. Dontsova
Dovhoruk, Ivanna ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Název práce: Hegel, Schopenhauer a Nietzsche v díle Nacionalismus D. Dontsova Autor: Mgr. Ivanna Dovhoruk Katedra/Ústav: Ústav politologie Vedoucí: prof. Dr. Pavel Barša, M.A., Ph.D.   Abstrakt Tato diplomová práce představuje politicko-filosofické zkoumání díla ,,Nacionalismus" (1926) ideologa ukrajinského nacionalismu Dmytra Dontsova (Дмитро Донцов; 1883 - 1973), v němž autor konceptualizuje vlastní teorii aktivního nacionalismu (чинний націоналізм). Dontsov tvrdí, že idea národa spočívá v nacionální vůli (воля нації). Pojem vůle představuje autor Nacionalismu především s ohledem na koncepce tří německých filosofů - G. W. F. Hegela (substantieller Wille), Arthura Schopenhauera (Wille zum Leben), a Friedricha Nietzsche (Wille zur Macht). Budeme se zabývat otázkou, jak D. Dontsov filosoficky pracoval s různými pojmy vůle dvou odlišných křídel německého myšlení, a jaké plynou závěry pro politickou teorii nacionalismu založené na filosofickém konceptu vůle. První a druhá kapitola jsou pouze vstupní částí. Třetí kapitola se věnuje výkladu Nacionalismu na jedné straně, a relevantně souvisejících děl Hegela, Schopenhauera, a Nietzsche na straně druhé. Ve čtvrté kapitole interpretujeme svá zjištění v rámci tázání se po možné (ne)kompatibilitě Dontsovova odkazování k pojmu vůle u německých filosofů. Kapitola 5....
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
Občanské fórum v procesu tvorby českého stranického systému
Bureš, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
/ Abstrakt Předložená disertační práce pojednává o vzniku, vývoji a rozpadu Občanského fóra. Tento proces zároveň zasazuje do širšího rámce procesu tvorby českého stranického systému. Občanské fórum představovalo nejen jednoho z hlavních aktérů politického dění v prvním roce transformace, ale také základnu, z níž se na sklonku roku 1990 zrodily některé významné politické strany a hnutí, které v dalších letech spoluurčovaly či spoluurčují podobu české politiky. Práce je časově ohraničena na jedné straně 17. listopadem 1989 a koncem února 1991, kdy dochází k rozpadu Občanského fóra, na straně druhé. V první kapitole se věnuji vývoji čs. komunistického režimu a opozice proti němu v letech 1987 - 1989. Sleduji jednak proměnu mezinárodně-politické situace čs. režimu v souvislosti se změnami, ke kterým docházelo v okolních zemích sovětského bloku v důsledku probíhajících politických a ekonomických změn v SSSR. Druhá a nejrozsáhlejší kapitola této disertační práce se zabývá založením Občanského fóra a průběhem jednání zástupců OF s představiteli státní moci v listopadu a prosinci 1989. Analyzuji zde mechanismy fungování OF v prvních dvou měsících, jeho základní strategie a proměny těchto strategií, způsoby komunikace OF s představiteli státní moci. Stejně tak analyzuji vývoj postojů na druhé straně, tzn. u...
Presumpce viny u vysoce postavených politiků jako politický fenomén
Frankeová, Anna ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První částí je část teoretická. V této teoretické části se věnuji teoriemi řečových aktů autorů J. L. Austina a J. R. Searleho. Tyto teorie jsou stěžejní pro pochopení hlavní metodologické teorie, ze které později vycházím v části praktické, Quentina Skinnera. V neposlední řadě v teoretické části také definuji právní fenomén presumpce neviny, ze kterého vychází zkoumaný politický fenomén presumpce viny, kterou se zabývá praktická část bakalářské práce. Druhou polovinu práce tvoří část praktická. V této části analyzuji tři reálné případy z naší nedávné politické historie. Prvním takovýmto případem bude vývoj pojetí presumpce viny u Miloše Zemana, který jako první tento pojem začal užívat a vnesl ho do běžného politického žargónu. Dále pak budu zkoumat politické kauzy politiků Stanislava Grosse a Andreje Babiše. V závěru své práce potvrdím, či vyvrátím svoji hypotézu. Klíčová slova: Presumpce neviny, presumpce viny, teorie řečových aktů, performativní role jazyka, právní stát, demokratické hodnoty
Normativní význam legitimizace lobbingu: příklady České republiky a Francie
Vargovčíková, Jana ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Jak je lobbing coby politická praktika legitimizován a co nám způsoby jeho legitimizace můžou prozradit o tom, jak tato praktika vstupuje do proměn pojetí demokratické legitimity? Tato práce se blíže snaží na příkladu diskuzí o regulaci lobbingu v České republice a ve Francii demonstrovat dvouznačnost diskursivní legitimizace lobbingu. Metodou diskursivní analýzy proto ukazuje - na jednu stranu, jak se v legitimizaci lobbingu objevují diskursy participace, blízkosti, zahrnutí dotčených do rozhodování, což svědčí o jejich relevantnosti v současné veřejné debatě v obou studovaných zemích. Na druhou stranu, spojení těchto diskursů s praktikou lobbingu zpětně tvaruje význam participace občanské společnosti a blízkosti, a to způsobem, který tyto demokratizační diskursy omezuje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 ZNOJ, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.